Pilotované kosmické lety budou mít podle amerického astronauta Andrewa Feustela i v budoucnu vedle automatických sond nezastupitelnou roli ve vědeckém výzkumu a dalším zkoumání vesmíru. Astronauti dokážou pracovat rychleji a mohou pomoci lidstvu připravit předpolí pro případnou kolonizaci blízkých vesmírných objektů, řekl Feustel při návštěvě Univerzity Palackého v Olomouci.
Podle Feustela je sice pravda, že pokud je například k jiné planetě vyslána automatická sonda, tak dokáže sbírat data a posílat je na Zemi, avšak přístroje mají hranice.
Například ovládání sond na povrchu Marsu značně ztěžují obrovské vzdálenosti, kvůli kterým signál na Zemi letí desítky minut. „Než vozítko pokryje a prozkoumá určenou plochu Marsu, tak to velmi dlouho trvá, což by astronaut na tomto místě udělal mnohem rychleji,“ upozornil Feustel.
Bez lidí to nepůjde
Astronauti v budoucnu podle něj sehrají důležitou roli i při osidlování blízkých vesmírných těles. „Lidstvo má Zemi jako kolébku. Pokud se ale cokoliv na naší planetě stane, tak nemáme žádnou záchranu. Lidstvo by se mělo rozšířit minimálně na blízké vesmírné objekty a založit si tam kolonie,“ míní Feustel. Podotkl, že problémem soudobé kosmonautiky jsou zatím ne zcela dokonalé raketové motory, které lety do vesmíru prodražují.
Jeho manželka Indira na otázku ohledně budoucího významu pilotovaných kosmických letů pro vědecký výzkum a zkoumání vesmíru dodala, že i drahé automatické sondy se mohou na své vesmírné misi porouchat a bez pomoci člověka na místě se zatím nedokážou samy opravit.
K nákladným vesmírným programům, jako je návrat člověka na Měsíc a jeho cesta na Mars, je už delší dobu skeptický například astrofyzik Jiří Grygar. V roce 2009 při příležitosti půlstoletí astronautiky uvedl, že pro vědecký výzkum se víc hodí nepilotované družice a kosmické sondy, které za tu dobu přinesly naprosto zásadní výsledky pro mnoho oborů přírodních i technických věd.
Astronaut na Moravě
Feustel v úterý navštívil Univerzitu Palackého. Podle rektora Jaroslava Millera mají kosmický průmysl a olomoucká univerzita hodně společného. „Produkujeme inovativní technologie, a i z tohoto důvodu manželé Feustelovi přijeli do Olomouce, protože na naší univerzitě je řada výzkumných směrů, které jsou velice kompatibilní s tím, co Andrew dělal na vesmírné stanici,“ uvedl Miller.
Například s vědcem Jaroslavem Doleželem z olomouckého Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR astronaut Feustel diskutoval o čtení genomu pšenice, na kterém pracuje tým olomouckých expertů.
Feustelova návštěva byla pro Univerzitu Palackého výjimečnou událostí. „Tyto zdi hostily ministerské předsedy a prezidenty, měli jsme tady dvě princezny a jednoho krále, ale ještě nikdy žádného astronauta,“ podotkl Miller.
Astronaut Feustel a jeho žena Indira jsou oficiálními vyslanci agentury pro americký kosmický program NASA. Feustel v neděli navštívil Planetárium Praha a tento týden má přednášky v Olomouci a Ostravě. Pobyt v Česku zakončí v pátek 12. dubna v Brně.
