Lidé by měli založit kolonie ve vesmíru, radí astronaut Feustel

Pilotované kosmické lety budou mít podle amerického astronauta Andrewa Feustela i v budoucnu vedle automatických sond nezastupitelnou roli ve vědeckém výzkumu a dalším zkoumání vesmíru. Astronauti dokážou pracovat rychleji a mohou pomoci lidstvu připravit předpolí pro případnou kolonizaci blízkých vesmírných objektů, řekl Feustel při návštěvě Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle Feustela je sice pravda, že pokud je například k jiné planetě vyslána automatická sonda, tak dokáže sbírat data a posílat je na Zemi, avšak přístroje mají hranice.

Například ovládání sond na povrchu Marsu značně ztěžují obrovské vzdálenosti, kvůli kterým signál na Zemi letí desítky minut. „Než vozítko pokryje a prozkoumá určenou plochu Marsu, tak to velmi dlouho trvá, což by astronaut na tomto místě udělal mnohem rychleji,“ upozornil Feustel.

Bez lidí to nepůjde

Astronauti v budoucnu podle něj sehrají důležitou roli i při osidlování blízkých vesmírných těles. „Lidstvo má Zemi jako kolébku. Pokud se ale cokoliv na naší planetě stane, tak nemáme žádnou záchranu. Lidstvo by se mělo rozšířit minimálně na blízké vesmírné objekty a založit si tam kolonie,“ míní Feustel. Podotkl, že problémem soudobé kosmonautiky jsou zatím ne zcela dokonalé raketové motory, které lety do vesmíru prodražují.

Jeho manželka Indira na otázku ohledně budoucího významu pilotovaných kosmických letů pro vědecký výzkum a zkoumání vesmíru dodala, že i drahé automatické sondy se mohou na své vesmírné misi porouchat a bez pomoci člověka na místě se zatím nedokážou samy opravit.

K nákladným vesmírným programům, jako je návrat člověka na Měsíc a jeho cesta na Mars, je už delší dobu skeptický například astrofyzik Jiří Grygar. V roce 2009 při příležitosti půlstoletí astronautiky uvedl, že pro vědecký výzkum se víc hodí nepilotované družice a kosmické sondy, které za tu dobu přinesly naprosto zásadní výsledky pro mnoho oborů přírodních i technických věd.

Astronaut na Moravě

Feustel v úterý navštívil Univerzitu Palackého. Podle rektora Jaroslava Millera mají kosmický průmysl a olomoucká univerzita hodně společného. „Produkujeme inovativní technologie, a i z tohoto důvodu manželé Feustelovi přijeli do Olomouce, protože na naší univerzitě je řada výzkumných směrů, které jsou velice kompatibilní s tím, co Andrew dělal na vesmírné stanici,“ uvedl Miller.

Například s vědcem Jaroslavem Doleželem z olomouckého Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR astronaut Feustel diskutoval o čtení genomu pšenice, na kterém pracuje tým olomouckých expertů.

Feustelova návštěva byla pro Univerzitu Palackého výjimečnou událostí. „Tyto zdi hostily ministerské předsedy a prezidenty, měli jsme tady dvě princezny a jednoho krále, ale ještě nikdy žádného astronauta,“ podotkl Miller.

Astronaut Feustel a jeho žena Indira jsou oficiálními vyslanci agentury pro americký kosmický program NASA. Feustel v neděli navštívil Planetárium Praha a tento týden má přednášky v Olomouci a Ostravě. Pobyt v Česku zakončí v pátek 12. dubna v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 17 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 18 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...