Lidé by měli založit kolonie ve vesmíru, radí astronaut Feustel

Pilotované kosmické lety budou mít podle amerického astronauta Andrewa Feustela i v budoucnu vedle automatických sond nezastupitelnou roli ve vědeckém výzkumu a dalším zkoumání vesmíru. Astronauti dokážou pracovat rychleji a mohou pomoci lidstvu připravit předpolí pro případnou kolonizaci blízkých vesmírných objektů, řekl Feustel při návštěvě Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle Feustela je sice pravda, že pokud je například k jiné planetě vyslána automatická sonda, tak dokáže sbírat data a posílat je na Zemi, avšak přístroje mají hranice.

Například ovládání sond na povrchu Marsu značně ztěžují obrovské vzdálenosti, kvůli kterým signál na Zemi letí desítky minut. „Než vozítko pokryje a prozkoumá určenou plochu Marsu, tak to velmi dlouho trvá, což by astronaut na tomto místě udělal mnohem rychleji,“ upozornil Feustel.

Bez lidí to nepůjde

Astronauti v budoucnu podle něj sehrají důležitou roli i při osidlování blízkých vesmírných těles. „Lidstvo má Zemi jako kolébku. Pokud se ale cokoliv na naší planetě stane, tak nemáme žádnou záchranu. Lidstvo by se mělo rozšířit minimálně na blízké vesmírné objekty a založit si tam kolonie,“ míní Feustel. Podotkl, že problémem soudobé kosmonautiky jsou zatím ne zcela dokonalé raketové motory, které lety do vesmíru prodražují.

Jeho manželka Indira na otázku ohledně budoucího významu pilotovaných kosmických letů pro vědecký výzkum a zkoumání vesmíru dodala, že i drahé automatické sondy se mohou na své vesmírné misi porouchat a bez pomoci člověka na místě se zatím nedokážou samy opravit.

K nákladným vesmírným programům, jako je návrat člověka na Měsíc a jeho cesta na Mars, je už delší dobu skeptický například astrofyzik Jiří Grygar. V roce 2009 při příležitosti půlstoletí astronautiky uvedl, že pro vědecký výzkum se víc hodí nepilotované družice a kosmické sondy, které za tu dobu přinesly naprosto zásadní výsledky pro mnoho oborů přírodních i technických věd.

Astronaut na Moravě

Feustel v úterý navštívil Univerzitu Palackého. Podle rektora Jaroslava Millera mají kosmický průmysl a olomoucká univerzita hodně společného. „Produkujeme inovativní technologie, a i z tohoto důvodu manželé Feustelovi přijeli do Olomouce, protože na naší univerzitě je řada výzkumných směrů, které jsou velice kompatibilní s tím, co Andrew dělal na vesmírné stanici,“ uvedl Miller.

Například s vědcem Jaroslavem Doleželem z olomouckého Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR astronaut Feustel diskutoval o čtení genomu pšenice, na kterém pracuje tým olomouckých expertů.

Feustelova návštěva byla pro Univerzitu Palackého výjimečnou událostí. „Tyto zdi hostily ministerské předsedy a prezidenty, měli jsme tady dvě princezny a jednoho krále, ale ještě nikdy žádného astronauta,“ podotkl Miller.

Astronaut Feustel a jeho žena Indira jsou oficiálními vyslanci agentury pro americký kosmický program NASA. Feustel v neděli navštívil Planetárium Praha a tento týden má přednášky v Olomouci a Ostravě. Pobyt v Česku zakončí v pátek 12. dubna v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 1 hhodinou

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 13 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.