Lidé by měli založit kolonie ve vesmíru, radí astronaut Feustel

Pilotované kosmické lety budou mít podle amerického astronauta Andrewa Feustela i v budoucnu vedle automatických sond nezastupitelnou roli ve vědeckém výzkumu a dalším zkoumání vesmíru. Astronauti dokážou pracovat rychleji a mohou pomoci lidstvu připravit předpolí pro případnou kolonizaci blízkých vesmírných objektů, řekl Feustel při návštěvě Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle Feustela je sice pravda, že pokud je například k jiné planetě vyslána automatická sonda, tak dokáže sbírat data a posílat je na Zemi, avšak přístroje mají hranice.

Například ovládání sond na povrchu Marsu značně ztěžují obrovské vzdálenosti, kvůli kterým signál na Zemi letí desítky minut. „Než vozítko pokryje a prozkoumá určenou plochu Marsu, tak to velmi dlouho trvá, což by astronaut na tomto místě udělal mnohem rychleji,“ upozornil Feustel.

Bez lidí to nepůjde

Astronauti v budoucnu podle něj sehrají důležitou roli i při osidlování blízkých vesmírných těles. „Lidstvo má Zemi jako kolébku. Pokud se ale cokoliv na naší planetě stane, tak nemáme žádnou záchranu. Lidstvo by se mělo rozšířit minimálně na blízké vesmírné objekty a založit si tam kolonie,“ míní Feustel. Podotkl, že problémem soudobé kosmonautiky jsou zatím ne zcela dokonalé raketové motory, které lety do vesmíru prodražují.

Jeho manželka Indira na otázku ohledně budoucího významu pilotovaných kosmických letů pro vědecký výzkum a zkoumání vesmíru dodala, že i drahé automatické sondy se mohou na své vesmírné misi porouchat a bez pomoci člověka na místě se zatím nedokážou samy opravit.

K nákladným vesmírným programům, jako je návrat člověka na Měsíc a jeho cesta na Mars, je už delší dobu skeptický například astrofyzik Jiří Grygar. V roce 2009 při příležitosti půlstoletí astronautiky uvedl, že pro vědecký výzkum se víc hodí nepilotované družice a kosmické sondy, které za tu dobu přinesly naprosto zásadní výsledky pro mnoho oborů přírodních i technických věd.

Astronaut na Moravě

Feustel v úterý navštívil Univerzitu Palackého. Podle rektora Jaroslava Millera mají kosmický průmysl a olomoucká univerzita hodně společného. „Produkujeme inovativní technologie, a i z tohoto důvodu manželé Feustelovi přijeli do Olomouce, protože na naší univerzitě je řada výzkumných směrů, které jsou velice kompatibilní s tím, co Andrew dělal na vesmírné stanici,“ uvedl Miller.

Například s vědcem Jaroslavem Doleželem z olomouckého Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR astronaut Feustel diskutoval o čtení genomu pšenice, na kterém pracuje tým olomouckých expertů.

Feustelova návštěva byla pro Univerzitu Palackého výjimečnou událostí. „Tyto zdi hostily ministerské předsedy a prezidenty, měli jsme tady dvě princezny a jednoho krále, ale ještě nikdy žádného astronauta,“ podotkl Miller.

Astronaut Feustel a jeho žena Indira jsou oficiálními vyslanci agentury pro americký kosmický program NASA. Feustel v neděli navštívil Planetárium Praha a tento týden má přednášky v Olomouci a Ostravě. Pobyt v Česku zakončí v pátek 12. dubna v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Satelitní projekt ESA povede Univerzita Karlova

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.
před 9 hhodinami

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
před 10 hhodinami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 13 hhodinami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 14 hhodinami

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 17 hhodinami

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 17 hhodinami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
27. 5. 2025

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
27. 5. 2025
Načítání...