Brusel – Pokud se nebude dařit zastavit radikální sunnity z Islámského státu, měl by Západ do své bojové koalice zapojit také Írán a syrské síly Bašára Asada. Na summitu ministrů zahraničí NATO tuto možnost navrhl šéf tuzemské diplomacie Lubomír Zaorálek. Asad přitom představuje jednu ze stran konfliktu syrské války, z níž IS vzešel, a Írán patří mezi nepřátele Spojených států. Šest desítek účastníků konference protidžihádistické koalice v Bruselu dnes ve společném prohlášení konstatovalo, že postup IS v Sýrii a Iráku byl zastaven.
Dnešní rozsáhlá schůzka, které předsedal americký ministr zahraničí John Kerry, se odehrála v bruselské centrále NATO. Aliance jako taková se na boji s IS nepodílí, nabízí ale například Bagdádu obnovenou pomoc s výcvikem armády. Spojené státy útočí na cíle v Iráku ze vzduchu prakticky denně a do operací se zapojují i letecké síly řady dalších zemí, (například Francie). Česko boj proti IS podporuje dodávkami munice kurdským bojovníkům.
O možnosti komunikovat se syrským režimem i Teheránem se český ministr zmínil jak v rozhovoru pro novináře před začátkem summitu, tak ve svém vystoupení v jednacím sále. Pokud by se Západu podařilo s Íránem uzavřít dlouhodobě vedená jednání o jeho jaderném programu, mohlo by to podle Zaorálka podpořit také spolupráci na řešení situace kolem islamistů. Írán navíc podle některých informací do blízkovýchodní krize již zasáhl, a to v podobě stíhacího útoku na irácké pozice radikálů (detaily zde).
Potíž v možné spolupráci ovšem způsobuje diplomatický mráz, který mezi Teheránem a Washingtonem vládne už od 70. let – a také americké armádní vedení v reakci na íránský letecký zákrok prohlásilo, že na politice nekoordinovat vojenské aktivity Teheránu a Washingtonu se nic nemění.
Což takhle učinit z Asada řešení?
Zaorálek přitom otevřel i druhé palčivé téma – pozici syrského prezidenta Bašára Asada. Ten je považovaný dosud hlavně za součást syrského problému; v zemi vypukla občanská válka poté, co část národa v rámci arabského jara povstala proti jeho autokratické vládě. Jedno z opozičních křídel se následně zformovalo právě v Islámský stát.
Podle českého ministra je otázka, zda by ovšem Asad neměl být vnímán nejen jako jedna z příčin, ale také jako součást řešení současné krize. „Měl jsem řadu poměrně kladných ohlasů. Což mnoho neznamená. Jen mi někteří ministři sdělili, že jim připadá, že uvažovat tímto směrem je dobré a nutné,“ poznamenal Zaorálek.
Ministři: Musíme zastavit rekruty ze Západu
Ministr svá slova motivoval především současnou situací boje proti IS. Šéf americké diplomacie John Kerry sice prohlásil, že protiislamistická aliance dokázala svými leteckými údery síly radikálů významně narušit. „Opakovaně zaznělo, že samotnými údery ze vzduchu není možné ISIL porazit, jeho síla například v Mosulu je taková, že bez dostatečného množství pozemních sil není úspěch možný,“ uvedl Zaorálek.
Oficiální vyznění diplomatické schůzky se ovšem od ministrových slov liší. „Irácké jednotky a síly kurdské regionální vlády s podporou koaličních leteckých úderů získávají v Iráku území,“ stojí v komuniké, podle kterého kampaň proti IS začíná nést své plody – byť úspěšný boj bude trvat delší dobu a bude vyžadovat trvalé a koordinované úsilí.
Dalšími body, o které se budou země koalice snažit, je zastavení přílivu bojovníků ze zahraničí do oblasti, odříznutí IS od financí a zdrojů a vysvětlování a zdůrazňování skutečné povahy režimu a ideologie IS. Významnou otázkou zůstává vyřešení související humanitární krize v oblasti.
Kerry po jednání novinářům řekl, že ačkoliv džihádisté stále páchají hrozné zločiny, byl jejich postup zastaven a IS musel změnit svou taktiku. Především však byly nahlas odmítnuty jejich názory. „Ideologie nenávisti je zpochybňována na veřejných shromážděních, v mešitách po celém světě. Přesně to reprezentuje mnohostranný přístup, který jsme od počátku při budování koalice prosazovali,“ poznamenal Kerry.
