Vzkaz řecké levice do Bruselu: Závazky bývalé vlády už neplatí

Atény – Závazky předchozího řeckého kabinetu ohledně úspor už neplatí. Evropské unii to dnes sdělil šéf Koalice radikální levice (SYRIZA) Alexis Tsipras, který se dnes pokoušel sestavit novou vládu. Na koalici se ale nedohodl ani se socialistickým PASOKem, ani s konzervativní Novou demokracií (ND). Svůj dnešní vzkaz EU zdůvodnil tím, že voliči v nedělních parlamentních volbách jednoznačně odsoudili dosavadní dohody o vládních ekonomických reformách provázených drastickými škrty výměnou za finanční pomoc eurozóny se splácením obrovského dluhu Řecka. Očekává se, že ve čtvrtek řecký prezident pověří sestavením vlády už třetího politika po nedělních parlamentních volbách, které skončily patem. Třetím na řadě je podle výsledků voleb šéf socialistické strany PASOK a bývalý ministr financí Evangelos Venizelos. Řecko ale nejspíš míří k novým volbám v červnu.

Ráno zaslal Tsipras dopis v tomto znění šéfovi Evropské komise Josému Barrosovi a řediteli Evropské centrální banky (ECB) Mariovi Draghimu. Už v předchozích dnech Tsipras řekl, že jeho strana je jednoznačně proti pokračování dosavadní politiky plnění „barbarských a ponižujících“ podmínek.

Alexis Tsipras:

„Veřejný verdikt jasně dělá z memoranda o vládních škrtech neplatnou záležitost. A stejně tak lidi, kteří se na nich podíleli, což jsou (šéf PASOKu) Evangelos Venizelos, (šéf ND) Antonis Samaras a Mezinárodní měnový fond. Levicová vláda je jasnou první volbou. Teď nastane konec dohod o škrtech, které z nás dělají akorát nevolníky.“

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz prohlásil, že dohody s EU se musí respektovat a nelze si představit, že by je unie mohla či měla sjednávat znovu. V řeckém parlamentu ale navíc zřejmě není dostatečná podpora pro vládu stran odmítajících úsporná opatření vyžadovaná EU a MMF. „Je to daný fakt, že neexistuje dostatečná většina k vytvoření fronty proti pomoci od EU a MMF,“ prohlásil po setkání s Tsiprasem Panos Kammenos, jehož malá pravicová strana Nezávislí Řekové skončila čtvrtá v nedělních parlamentních volbách.

Vůdce vítězných konzervativců z Nové demokracie Antonis Samaras, který v pondělí neuspěl při pokusu o sestavení nové koaliční vlády, dnes vyzval k seskupení sil pravého středu s cílem zachránit členství země v eurozóně. Podle médií se tak již začal i on připravovat na předčasné volby, v nichž chce zastavit posilování radikální levice a obecně extremistických sil v Řecku.

Šéf SYRIZA se od úterý pokoušel dát dohromady vládní většinu mezi potenciálními koaličními partnery. Dnes Tsipras jednal především s vůdci proevropských stran ND a PASOK, které ve volbách utrpěly značné ztráty a přišly o nadpoloviční většinu v parlamentu. Ani s jednou stranou se ale nedohodl.

Šéf PASOK a exministr financí Venizelos prohlásil, že jednání o vytvoření koaliční vlády zatím nevedla k úspěchu, a chce se o sestavení vlády pokusit sám. Pověřen by tím mohl být ve čtvrtek. Jeho strana ve volbách skončila třetí. Předpokládá se ale, že se sestavit vládu nepodaří a že země půjde k dalším předčasným parlamentním volbám v červnu. „V dané fázi nejsme schopni dospět k dohodě, ale musíme v úsilí pokračovat,“ prohlásil Venizelos.

Euro kvůli Řecku a španělským bankám klesá vůči dolaru i jenu

Strach investorů z řecké politické situace trvá. Řecké akcie se propadly nejníž za posledních dvacet let. Euro vůči dolaru spadlo na téměř půlroční minimum a ztrácí již osmým obchodním dnem za sebou. Důvodem jsou obavy o další politický vývoj v Řecku a stabilitu španělských bank. Euro vůči dolaru oslabilo o půl procenta na 1,2934 USD, když během dne kleslo až na 1,2910 USD, nejníže od konce ledna.

Trhy se také obávají dalšího politického vývoje v Řecku. Vytvoření nové vlády po víkendových parlamentních volbách se zdá nereálné a podle komentátorů by současná situace mohla vést k odchodu země z eurozóny. Hlavní politické strany, které podporovaly úspory a reformy výměnou za zahraniční pomoc, nezískaly ve volbách potřebnou většinu, což vyvolalo obavy, zda bude země schopná odvrátit bankrot.

Alexis Tsipras
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezi litevskými politiky roste nespokojenost s pomalým sbližováním s Pekingem

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.
před 1 mminutou

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 31 mminutami

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět.
15:11Aktualizovánopřed 35 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Vyšetřovatelé mají dva dopisy, kterými se údajný pachatel hlásí k odpovědnosti. Na jejich základě zkontrolovala policie další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 2 hhodinami

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 4 hhodinami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.