Bělehrad/Brusel - Zástupce muslimské menšiny v srbské vládě Rasim Ljajić se snaží prosadit změny v trestním zákoně, jež by umožnily trestat radikální muslimy za verbování mladých mužů do války. Ministr Ljajić navrhuje, aby militantní muslimové, kteří rekrutují mladíky pro boje v zahraničí, byli trestáni pětiletým vězením. Pro ty, kteří se naverbovat nechají, předpokládá tříleté odnětí svobody.
„Brzy o tom budeme mluvit s koaličními partnery ve vládě a já doufám, že členové srbského parlamentu pochopí naléhavost situace a změny zákona schválí,“ řekl Ljajić. Poukázal přitom na skutečnost, že zákon nyní neukládá žádný trest pro ty, kdo jdou do války, ani pro ty, kdo je verbují. „Nemůžeme je trestat ani za narušování veřejného pořádku, natož za jiné, vážnější věci. Vždyť lidé, kteří tímto způsobem chápou víru, mohou znamenat vážný bezpečnostní problém v Srbsku,“ upozornil ministr.
Ljajić se rozhodl jednat poté, co v Sýrii zemřel již třetí srbský mladík muslimské (bosňácké) národnosti, 19letý Mirza Ganić. Pocházel z Nového Pazaru v Sandžaku, oblasti na jihozápadě Srbska, kde většinu obyvatelstva tvoří Bosňáci či Muslimové. Podle Ljajiče je Ganić názorný příklad zverbovaného mladíka - dobrý student a nesmělý mladý muž, který v minulosti neprojevoval žádné sympatie k radikálnímu islámu. Nezvykle radikálně se začal chovat až počátkem loňského roku a několik měsíců nato odjel do Sýrie.
S rekrutováním muslimských bojovníků mezi mládeží má problém i Bosna. Bezpečnostní služby v Sarajevu loni v červenci identifikovaly mezi bojovníky v Sýrii několik bosenských občanů, kteří se stali členy militantních skupin napojených na teroristickou síť al-Káida.
Evropští zpravodajci jednali o „svých radikálech“ s představiteli Asadova režimu
Kvůli evropským radikálům bojujícím v Sýrii se tajně setkali zástupci evropských zpravodajských služeb s představiteli vlády syrského prezidenta Bašára Asada. Jako první se s představiteli syrské vlády, mimo jiné i s hlavním bezpečnostním poradcem Asada, měl loni v létě setkat zástupce britské zpravodajské služby MI6, poté následovali agenti z Německa, Francie a Španělska. Schůzku potvrdil v rozhovoru pro BBC i náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Muktad. Současnou situaci nazval „rozkolem mezi chováním západních tajných služeb a politiky“. Západní diplomaté ale zdůraznili, že schůzky neznamenají žádnou změnu postoje evropských zemí, z nichž většina podporuje syrskou opozici.
Evropany mají od válek v zahraničí odradit bývalí extremisté
Eurokomisařka pro vnitřní problematiku Cecilia Malmströmová uvedla, že do konfliktních oblastí, hlavně do Sýrie, odjelo bojovat nejméně 1 200 občanů EU. Kromě přímé účasti v bojích zde často získávají výcvik u teroristických skupin. „Jednotlivci se radikalizují a jsou odhodláni k násilným či teroristickým činům,“ upozornila. Inspirováni podle ní přitom bývají nejen militantní ideologií sítě al-Káida, ale také nacionalistickými názory z levicového i pravicového okraje politického spektra.
Evropská komise proto vyčlení do roku 2017 celkem 20 milionů eur (asi 540 milionů korun) na vytvoření evropského znalostního střediska, které by mělo členským zemím unie pomáhat s hledáním a aplikací účinných způsobů snižování extremistického přesvědčení. Odradit především mladé lidi od cesty extremismu by měly „demotivační“ programy, do kterých se mají zapojit oběti násilí, ale třeba také zklamaní bývalí aktivisté extrémních skupin.
