Abbottábád - Američany na stopu bin Ládina přivedl kurýr. Informace o pobytu nejhledanějšího teroristy přitom vyšetřovatelé získali při výslechu podezřelých na základně Guantánamo. Podle posledních zpráv měl šéf al-Káidy ve svém sídle počítače a další techniku, ve které by mohly být nové informace o teroristické síti. Američané už zařízení zabavili a poslali je na prověření. Podle některých odborníků také není možné, aby zásah ve vile, která je jen 100 metrů od vojenské akademie, připravovaly pouze americké tajné služby. Pákistánský prezident Zardárí dnes připustil, že se pákistánské tajné služby na pátrání po bin Ládinovi podílely, samotné operace se prý ale neúčastnily.
Zvláštní zpravodaj ČT Tomáš Etzler je na místě, kde byl v neděli zabit Usáma bin Ládin. Podle něj je luxusní komplex v Abbottabádu, kde se vůdce al-Káidy ukrýval, obehnán kordonem pákistánských vojáků a policistů. Místo je neprodyšně uzavřeno. Obklopují ho plachty a celty tak, aby nebylo dovnitř vidět. Podle Etzlera, který komplex sledoval ze střechy nedalekého domu, z budov stoupá dým. Není jasné, zda tam hoří, nebo zda vojáci pálí, co zbylo po americkém zásahu.
Kolem zásahu amerického komanda se dál množí otázky. Tou hlavní je, zda na akci USA spolupracovaly s Pákistánci. Například publicista Jan Petránek tvrdí, že zásah nemohl proběhnout bez pomoci Pákistánců: „Bývalý vysoký expert pákistánské rozvědky říkal, že kdyby Američané chtěli zjišťovat, že v té vile byl bin Ládin, tak by na to okamžitě bin Ládinova kontrarozvědka přišla. Tudíž to bylo možné podniknout jedině se součinností pákistánské rozvědky, kterou nikdo nemohl rozeznat od okolních lidí v celém Abbottábádu.“
Zardárí dnes pro Washington Post řekl, že zabití bin Ládina nebyla společná operace Pákistánu a USA. Odmítl ovšem nařčení, že Pákistán hledaného teroristu podporoval. Zopakoval, že pákistánské tajné služby nevěděly o bin Ládinově úkrytu. „Nebyl tam, kde jsme předpokládali, že by mohl být, ale teď ho mají,“ napsal prezident. „Nicméně nedělní událost nebyla společnou operací. Desetiletá spolupráce a partnerství mezi Spojenými státy a Pákistánem vedly k dopadení Usámy bin Ládina,“ uvedl také.
„Někteří v americkém tisku uvažovali, že Pákistán neprojevil dostatečnou vitalitu při pronásledování teroristů, nebo ještě hůř že jsme byli neupřímní a chránili jsme teroristy, o nichž jsme tvrdili, že je stíháme. Takové nepodložené spekulace možná způsobily psaní vzrušujících kabelogramů, ale neodrážejí skutečnost,“ dodal.
Američany přivedl na bin Ládinovu stopu kurýr
Bílý dům mezitím upřesnil informace o nedělní operaci. Američany na adresu pobytu Usámy bin Ládina dovedly informace získané tvrdými metodami výslechu podezřelých na základně Guantánamo. Při těch poprvé zaznělo jméno Abú Ahmad - jméno bin Ládinova kurýra. To Američané zjistili při jednom z výslechů organizátora útoků z 11. září Chálida Šajcha Muhammada. Muhammad údajně 183krát podstoupil kontroverzní metodu výslechu, takzvaný waterboarding, při kterém má člověk pocit, že se topí. Mozaika se poté začala skládat, když to samé jméno kurýra zmiňovali při výsleších i další představitelé al-Káidy. Bin Ládin kurýrovi údajně věřil. Agenti ho pak sledovali až ke komplexu v Abbottábádu.
Video přímo ze zásahu zhlédněte ZDE.
O zásahu rozhodla čtvrteční tajná schůzka v Bílém domě. Prezident Barak Obama si dal noc na rozmyšlenou. V pátek ráno, před cestou do tornády zdevastované Alabamy, dal rozkaz: „Jděte do toho“.
Akce byla svěřena elitním vojákům americké jednotky SEAL Team Six, která je nasazována na ty nejtěžší úkoly. Komando vysadily čtyři vrtulníky. Ze střechy začali střílet strážci. Vojáci pronikli dovnitř a v přestřelce ve třetím patře zabili bin Ládina. Vojáci zajistili jeho tělo. Po návratu na letadlovou loď USS Carl Vinson mrtvolu ošetřili a spustili do moře. Samotná akce v Abbottábádu trvala 40 minut. Vše v reálném čase v Bílém domě sledovali prezident a jeho bezpečnostní tým.
USA popřely informaci, že by Usáma bin Ládin při přestřelce použil vlastní ženu jako živý štít, jak včera informoval Obamův poradce pro boj s terorismem John Brennan. Při zásahu elitního komanda byla prý jeho manželka jen zraněna. Bin Ládin podle posledního prohlášení úřadů palbu neopětoval. Skončil s kulkou v hlavě a v hrudníku, zemřel i jeho syn a další dva muži.
USA zvažují zveřejnění fotografie mrtvého bin Ládina
Americké úřady zvažují zveřejnění fotografií zabitého bin Ládina. Mohlo by se tak prý stát už dnes. Uvažuje se údajně i o zpřístupnění videa ze zásahu proti němu. Vláda dosud žádný záznam z úspěšné akce nezveřejnila, údajně z bezpečnostních důvodů. Roste nicméně tlak veřejnosti na to, aby tak učinila.
Americká vláda zatím informovala pouze o tom, že analýza DNA potvrdila, že mužem zabitým v úkrytu v pákistánském Abbottábádu v noci na pondělí SELČ byl skutečně bin Ládin. „Řešíme zveřejnění dalších informací, podrobností o akci, ale i dalších typů materiálů včetně fotografií,“ řekl dnes stanici ABC News John Brennan, který je hlavním poradcem amerického prezidenta Baracka Obamy pro boj s terorismem.
Dodal, že Bílý dům nyní mimo jiné zvažuje, jaká by na zveřejnění snímků mrtvého teroristy byla reakce veřejnosti. Na fotografiích je údajně bin Ládin zasažený kulkou do hrudi a nad levé oko. Zvláště druhý snímek je prý odpudivý.
Američané drží ve vazbě bin Ládinovy ženy a děti
USA nyní drží ve vazbě a vyslýchají zhruba deset členů bin Ládinovy rodiny. Je mezi nimi i bin Ládinova 12 letá dcera, která byla u zastřelení svého otce a jeho tělo poté také identifikovala. Příbuzní - jedna z jeho manželek a až osm potomků - budou vyslechnuti, a pak pravděpodobně v souladu s pákistánskými zákony předáni do země jejich původu, tedy nikoli do Spojených států.
V době útoku bylo údajně v objektu 17 až 18 lidí. Američani odvezli kromě mrtvých i jednoho živého zajatce, podle všeho bin Ládinova syna. Bin Ládinova jemenská manželka prý vyšetřovatelům řekla, že se do objektu v Abbottábádu rodina přestěhovala teprve před několika měsíci.
Po smrti bin Ládina zpřísnil ostrahu hranice s Pákistánem Afghánistán. Obává se příchodu bin Ládinových věrných a jejich pomsty za smrt vůdce. Necelých 24 hodin po americkém zásahu zabili nebo zranili afghánští vojáci na hranici 25 povstalců al-Káidy.
