Vědci z CERNu jsou na stopě Higgsovu bosonu

Ženeva – Vědci z CERNu dnes oznámili, že jsou na stopě takzvaného Higgsova bosonu, „božské částice“, která má podle teorií všem ostatním částicím zprostředkovávat hmotnost. Vymezili energetické pásmo, kde by se mohl nacházet. Boson hraje zásadní roli ve většině teorií o fungování vesmíru.

I když přímo Higgsův boson vědci zatím nenašli, mají alespoň jasněji v tom, kde ho hledat. Dvěma výzkumným týmům ATLAS a CMS se podařilo zúžit energetické pásmo, ve kterém by se měla subatomární částice nacházet. Odborníci postupně zúžili spektrum energetických hladin při experimentech v urychlovači LEP v CERNu. Zjistili tak, že se částice nenachází v energetických hladinách nižších než 114 gigaelektronvoltů(GeV). 

Pro pátrání ve vyšších energetických hladinách bylo třeba vybudovat účinnější urychlovač LHC. Fyzici poté provedli dva experimenty a došli k závěru, že Higgsův boson by se měl nacházet v dolní části spektra energetických hladin, s nimiž pracuje LHC. Vědci tak mají naději, že se k nálezu „božské částice“ blíží.

Při experimentu ATLAS nyní vědci došli k závěru, že se hledaná částice nachází někde v rozmezí energetických hladin 116 až 130 GeV. Nezávisle na něm vedený experiment CMS zase ukázal jako pásmo, v němž by se měl Higgsův boson nacházet, energetické hladiny 115 až 127 GeV.

Higgsův boson je jako celebrita na večírku

Vědci někdy přirovnávají boson k celebritě na večírku. Když někam celebrita dorazí, ihned ji obklopí fotografové a zájemci o autogram a tím jí znemožní další pohyb po večírku – dodají mu hmotnost.

Higgsovu bosonu se často přezdívá Božská částice, tedy God particle, podle titulu knihy nositele Nobelovy ceny Leona Ledermana. Není ale náhoda, že její název měl původně znít jinak – Goddam particle čili Zatracená částice.


Vedoucí dvou experimentů, ATLASu a CMS, odhalili svá zjištění na semináři v CERNu, kde
se snažili najít stopy nepolapitelného bosonu. "Oba experimenty mají signály ukazující v podstatě stejným směrem," konstatoval Oliver Buchmueller, fyzik pracující na experimentu CMS. "Zdá se, že i ATLAS i my jsme zjistili, že signály jsou na stejné úrovni hmoty. To je samozřejmě velmi důležité," poznamenal.

Fabiola Gianottiová, vědkyně, která měla na starosti experiment ATS na Large Hadron Collider poblíž Ženevy, prohlásila:„Na konečné závěry je brzy. Bude třeba víc studií, získání více dat. Dalších několik měsíců bude velice vzrušujících.“

Higgsův boson nejsou vědci schopni detekovat přímo. „Detekujeme pouze rozpadové produkty, což jsou částice, které se vyskytují i v rámci jiných, takže vlastně pátráme po jedné jehle v kupce různých jehel a špendlíků,“ řekl Kříha. 

Vítězslav Kříha, fyzik: 

„Boson za sebou zanechá určitou stopu. V podstatě jde o částici, která vzniká na dluh tím, že my dodáváme obrovskou energii v urychlovači. Částici změníme ze zapůjčené ve skutečnou, která se posléze rozpadne na další s různou dobou života. Z těchto stop jsme schopni nalézt, zda se tam Higgsův boson nachází nebo ne.“

Higgsův Boson je součást tzv. Higgsova pole - podle většiny teorií jednoho ze základních kamenů vesmíru. Právě ono má údajně moc dodávat hmotu všem částicím vesmíru. Čím je částice hmotnější, tím více další hmoty na ni Higgsovo pole nabalí.

Je dosavadní model částic správný?  

Higgsův boson je důležitý z hlediska modelu vesmíru a modelu elementárních částic – potvrdí správnost či nutnost korekce standardního modelu částic. „Higgsův boson nám odpoví na otázku, jestli jsou naše představy o tom, jak částice získávají svou klidovou hmotnost, správné,“ konstatoval fyzik. 

Existence bosonu byla předpovězena už v roce 1964. V té době ovšem neexistovala zařízení schopná ji potvrdit. Podle BBC News nyní vědci ve dvou nezávislých experimentech podobný úkaz na grafu zaznamenali. Pozorování ale nebylo dostatečně průkazné, aby změnu křivky nebylo možné vysvětlit pouhou statistickou odchylkou.

Vědci tak zatím nemohou potvrdit, že Higgsův boson skutečně objevili. „Pro nás to nebude mít žádné důsledky. Využívat Higgsovo pole se možná naučíme za pár tisíc let, ale ne v blízké budoucnosti,“ podotkl Malcolm Fairbairn, fyzik z King's College London.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozsáhlý ruský útok na Kyjev a okolí zabil člověka, cílil hlavně na energetiku

Noční ruský útok na Kyjevskou oblast zabil člověka, poškodil domy i energetickou infrastrukturu, uvedl šéf regionální vojenské správy Tymur Tkačenko. V Kyjevě je šest zraněných, zasažené jsou obytné budovy či most přes Dněpr. Ruská armáda útočila na Kyjev více než třiceti balistickými raketami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hlavním cílem byla energetika a že Moskva chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu. Ukrajinská armáda mezitím oznámila zásah ruského podniku vyrábějícího komponenty pro balistické a další střely.
07:57Aktualizovánopřed 46 mminutami

Novozélandské volby ukazují těsný souboj mezi vládní stranou a labouristy

Po sečtení šedesáti procent hlasů v nynějších novozélandských parlamentních volbách těsně vede vládní středopravicová Národní strana s 29,45 procenta hlasů před hlavní opoziční labouristickou stranou, která získala 29,25 procenta. Podle stanice BBC to vyplývá z výsledků zveřejněných volební komisí. Oficiální výsledky budou zveřejněny až 27. listopadu.
před 1 hhodinou

VideoMaďarsko otevírá archivy o informátorech komunistické tajné policie

Maďarsko postupně zpřístupňuje veřejnosti spisy informátorů komunistické tajné bezpečnosti. V první fázi jde přibližně o šedesát tisíc jmen, další část bude zveřejněná v únoru. Podle premiéra Pétera Magyara jde o nutné vyrovnání se s minulostí, které mělo přijít už dávno. Dosud měli k archivům přístup historici, lidé mohli hledat jen sebe nebo blízké příbuzné.
před 3 hhodinami

„Největší kulturní stavba od Opery.“ V Sydney otevírají nové muzeum

V Sydney otevírá 7. listopadu nové muzeum, které se prezentuje jako „největší kulturní stavba od dob Opery“. Výstavu Powerhouse Parramatta pokryl rozpočet ve výši bezmála miliardy australských dolarů (zhruba patnáct miliard korun). Skvrnou na velkoleposti stavby se staly otazníky kolem financování a manažerského přístupu. Jen pár týdnů před otevřením byla odvolána ředitelka společnosti.
před 6 hhodinami

USA chtějí informace o íránském jaderném programu, vypsaly milionovou odměnu

Spojené státy vypsaly odměnu až 20 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 436,7 milionu korun) za informace o íránském jaderném programu. Kromě peněz by informátoři mohli mít i možnost přesídlit do USA. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na internetových stránkách americké vlády.
před 7 hhodinami

Paraguay má nového prezidenta. Předchůdce krátce předtím sesadili

Novým prezidentem Paraguaye se stal Pedro Alliana, v pátek složil přísahu. Do úřadu se dostal několik hodin poté, co tamní úřady umístily exprezidenta Santiaga Peňu do domácího vězení v souvislosti s kauzou krachu digitální banky a finanční krizí. Peňu sesadil paraguayský parlament.
před 10 hhodinami

Novým personálním šéfem Bílého domu bude Stephen Miller

Ve funkci personální šéfky Bílého domu končí Susie Wilesová, kterou v pondělí nahradí její dosavadní zástupce Stephen Miller, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Změna přichází krátce po porážce republikánů v úterních volbách, píše agentura AP, která připomněla, že Miller je strůjcem Trumpovy protiimigrační politiky.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

TikTok porušuje nařízení a vede uživatele do „králičích nor“, míní EK

Čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA), shledala předběžně Evropská komise (EK). Stránka nazvaná Pro tebe na TikToku zobrazuje uživatelům nepřetržitý proud personalizovaných videí, a to i v případě, že se týkají problémů s duševním zdravím a vnímáním vlastního těla, uvedla EK. Společnost TikTok obvinění odmítá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.