Vědci z CERNu jsou na stopě Higgsovu bosonu

Ženeva – Vědci z CERNu dnes oznámili, že jsou na stopě takzvaného Higgsova bosonu, „božské částice“, která má podle teorií všem ostatním částicím zprostředkovávat hmotnost. Vymezili energetické pásmo, kde by se mohl nacházet. Boson hraje zásadní roli ve většině teorií o fungování vesmíru.

I když přímo Higgsův boson vědci zatím nenašli, mají alespoň jasněji v tom, kde ho hledat. Dvěma výzkumným týmům ATLAS a CMS se podařilo zúžit energetické pásmo, ve kterém by se měla subatomární částice nacházet. Odborníci postupně zúžili spektrum energetických hladin při experimentech v urychlovači LEP v CERNu. Zjistili tak, že se částice nenachází v energetických hladinách nižších než 114 gigaelektronvoltů(GeV). 

Pro pátrání ve vyšších energetických hladinách bylo třeba vybudovat účinnější urychlovač LHC. Fyzici poté provedli dva experimenty a došli k závěru, že Higgsův boson by se měl nacházet v dolní části spektra energetických hladin, s nimiž pracuje LHC. Vědci tak mají naději, že se k nálezu „božské částice“ blíží.

Při experimentu ATLAS nyní vědci došli k závěru, že se hledaná částice nachází někde v rozmezí energetických hladin 116 až 130 GeV. Nezávisle na něm vedený experiment CMS zase ukázal jako pásmo, v němž by se měl Higgsův boson nacházet, energetické hladiny 115 až 127 GeV.

Higgsův boson je jako celebrita na večírku

Vědci někdy přirovnávají boson k celebritě na večírku. Když někam celebrita dorazí, ihned ji obklopí fotografové a zájemci o autogram a tím jí znemožní další pohyb po večírku – dodají mu hmotnost.

Higgsovu bosonu se často přezdívá Božská částice, tedy God particle, podle titulu knihy nositele Nobelovy ceny Leona Ledermana. Není ale náhoda, že její název měl původně znít jinak – Goddam particle čili Zatracená částice.


Vedoucí dvou experimentů, ATLASu a CMS, odhalili svá zjištění na semináři v CERNu, kde
se snažili najít stopy nepolapitelného bosonu. "Oba experimenty mají signály ukazující v podstatě stejným směrem," konstatoval Oliver Buchmueller, fyzik pracující na experimentu CMS. "Zdá se, že i ATLAS i my jsme zjistili, že signály jsou na stejné úrovni hmoty. To je samozřejmě velmi důležité," poznamenal.

Fabiola Gianottiová, vědkyně, která měla na starosti experiment ATS na Large Hadron Collider poblíž Ženevy, prohlásila:„Na konečné závěry je brzy. Bude třeba víc studií, získání více dat. Dalších několik měsíců bude velice vzrušujících.“

Higgsův boson nejsou vědci schopni detekovat přímo. „Detekujeme pouze rozpadové produkty, což jsou částice, které se vyskytují i v rámci jiných, takže vlastně pátráme po jedné jehle v kupce různých jehel a špendlíků,“ řekl Kříha. 

Vítězslav Kříha, fyzik: 

„Boson za sebou zanechá určitou stopu. V podstatě jde o částici, která vzniká na dluh tím, že my dodáváme obrovskou energii v urychlovači. Částici změníme ze zapůjčené ve skutečnou, která se posléze rozpadne na další s různou dobou života. Z těchto stop jsme schopni nalézt, zda se tam Higgsův boson nachází nebo ne.“

Higgsův Boson je součást tzv. Higgsova pole - podle většiny teorií jednoho ze základních kamenů vesmíru. Právě ono má údajně moc dodávat hmotu všem částicím vesmíru. Čím je částice hmotnější, tím více další hmoty na ni Higgsovo pole nabalí.

Je dosavadní model částic správný?  

Higgsův boson je důležitý z hlediska modelu vesmíru a modelu elementárních částic – potvrdí správnost či nutnost korekce standardního modelu částic. „Higgsův boson nám odpoví na otázku, jestli jsou naše představy o tom, jak částice získávají svou klidovou hmotnost, správné,“ konstatoval fyzik. 

Existence bosonu byla předpovězena už v roce 1964. V té době ovšem neexistovala zařízení schopná ji potvrdit. Podle BBC News nyní vědci ve dvou nezávislých experimentech podobný úkaz na grafu zaznamenali. Pozorování ale nebylo dostatečně průkazné, aby změnu křivky nebylo možné vysvětlit pouhou statistickou odchylkou.

Vědci tak zatím nemohou potvrdit, že Higgsův boson skutečně objevili. „Pro nás to nebude mít žádné důsledky. Využívat Higgsovo pole se možná naučíme za pár tisíc let, ale ne v blízké budoucnosti,“ podotkl Malcolm Fairbairn, fyzik z King's College London.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 17 mminutami

V Libyi po dronovém útoku explodovala ruská válečná loď

Na ruské lodi kotvící na námoří základně v libyjském Benghází nastala exploze, uvedla vláda působící ve východní části země. Šlo zřejmě o dronový útok. Ruské úřady se k incidentu nevyjádřily a k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Podle nezávislého mediálního projektu WarTranslated by poškozenou lodí mohla být ruská korveta Merkurij, která údajně doprovázela nákladní lodě a na palubě měla munici, jež při zásahu vybuchla. Na sociálních sítích kolují nepotvrzené spekulace ohledně možného zapojení ukrajinských tajných služeb.
před 1 hhodinou

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 4 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 4 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 6 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.