Ve východoněmeckých městech, na území někdejší NDR, probíhají už od léta protesty. Nesouhlas vyjadřují někde stovky, jinde tisíce lidí. V posledních týdnech jich na shromáždění chodí spíše méně. Demonstrantům vadí vládní energetická politika, protiruské sankce i dodávky zbraní na Ukrajinu.
Jedním z měst je Schwerin na severu Německa, kde se každé pondělí, už několik týdnů v řadě scházejí lidé, kteří protestují proti vládní politice. V září se jich scházely tisíce, zkraje listopadu to jsou už jen stovky.
Město stejně jako další ve spolkové republice šetří mimo jiné s proudem na osvětlení kvůli dražší elektřině. To je také důvod k protestům.
„Krize je cítit. Jednoznačně ubývá zakázek. Kdo dneska staví? Všechno zdražuje. Ceny každý týden rostou. A všichni argumentují: energie, energie,“ říká jeden z demonstrantů, který se živí jako truhlář.
Demonstranti viní vládu
Za drahotu může podle demonstrantů vláda v Berlíně, sankce proti Rusku i podpora Ukrajiny. „Jsme z východu. S Ruskem jsme obchodovali. To neznamená, že považuju válku za správnou, ale s Ruskem jsme vždycky dělali dobré obchody. Od Rusů jsme výhodně dostávali plyn. Všichni jsme z toho měli užitek,“ doplňuje už zmíněný účastník protestu.
Rusko má na demonstraci ve Schwerinu svoje stoupence. Je možné zde zahlédnout ruskou vlajku, ruský znak a německý znak národního odporu. „Chceme, aby byl mír. Kdo chce mír, neposílá žádné zbraně. Mají poslat mírové vyjednavače na Ukrajinu a do Ruska,“ míní demonstrantka Ursula Bönschová.
Protesty proti vládě ve východním Německu pokračují z období pandemie. „Původně jsme začali během pandemie s protestem proti očkování,“ dodává Bönschová.
Spolková vláda uvolnila na boj s energetickou krizí 200 miliard eur. Chce pomoct průmyslu a také domácnostem tím, že zastaví růst cen. Protesty ve východoněmeckých městech tím ale nezastavila.
