Vídeň – Za účasti více než 10 000 diváků a téměř 3 500 smutečních hostí byl dnes ve Vídni pohřben Otto von Habsburg, nejstarší syn posledního rakouského císaře Karla I. Jeho rakev spolu s rakví jeho manželky byla uložena v kryptě kapucínského kostela v historickém centru Vídně. Veřejná část pohřbu měla svou pompou a účastí oficialit téměř charakter státního pohřbu, i když tak označena být nesměla. Vzdát poslední hold zesnulému přijely špičky rakouské politiky, tři vládnoucí monarchové, dva bývalí vládci a řada aristokratů i zahraničních politiků. Za Českou republiku přijel na pohřeb ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.Vlastní uložení v kryptě se však konalo už jen v kruhu habsburské rodiny.
Pohřební rituál začal ve svatoštěpánské katedrále ve Vídni krátce po 15. hodině. Mši sloužil z pověření papeže arcibiskup vídeňský, kardinál Christoph Schönborn a jemu pomáhali příslušníci vysokého kléru ze všech zemí bývalé monarchie. Mezi nimi arcibiskup pražský Dominik Duka, trnavský Robert Bezák a biskup brněnský Vojtěch Cikrle. Přítomni byli i představitelé dalších církví činných v bývalém Rakousku-Uhersku, od židovské přes
protestantské a pravoslavné až po muslimskou.
Chrámový chór a orchestr bohoslužbu doprovázel rekviem Michaela Haydna, mladšího bratra slavného skladatele Josepha Haydna. Ve čtení z bible v rámci bohoslužby a přednesu přímluvných modliteb se po řadě střídaly Ottovy děti a vnoučata. Na závěr arcibiskup Schönborn vyzval přítomné zazpívat císařskou hymnu Zachovej nám Hospodine jako „poslední pozdrav Ottovi Habsburskému, poctu jeho rodině a jejím dějinám“. Po bohoslužbě se před katedrálou zformoval pohřební průvod s asi 3500 účastníky. V čele šla hudba a oddíly praporečníků, za pohřebním vozem nejbližší rodina, pak korunované hlavy s politiky, šlechta a významní hosté. Vedle rakouského prezidenta Heinze Fischera, kancléře Wernera Faymanna a řady ministrů tu byli také tři vládnoucí monarchové s manželkami - švédský král Carl XVI. Gustaf, velkovévoda lucemburský Henri a kníže lichtenštejnský Hans-Adam II.
U vídeňské opery se průvod střetl s protidemonstranty, asi desítka osob zde protestovala proti „falšování dějin a oficialitám pohřbu“. K incidentu ale nedošlo.
Průvod městem kolem symbolů bývalé velikosti Habsburků, včetně zámku Hofburg, byl završen u Kapucínské krypty tradičním ceremoniálem „klepání na dveře“. Na otázku, kdo žádá vstup, ceremoniář oznámil všechny tituly zesnulého, byl ale odmítnut odpovědí „takového neznáme“. Po novém zaklepání ceremoniář vyjmenoval všechna vyznamenání a pocty zesnulého, opět byl ale odmítnut. Teprve poté, co ceremoniář zesnulého označil za „smrtelného hříšného člověka“, dostalo se mu výzvy, ať vstoupí. V mauzoleu Habsburků v Kapucínské kryptě byl pohřeb už soukromý jen v kruhu rodiny. Spolu s Ottou zde byla uložena i jeho manželka Regina, která zemřela o rok dříve.
Tělo bylo v kryptě uloženo bez srdce. Habsburská srdce jsou podle prastaré tradice pochovávána v augustiniánském kostele jen několik set metrů od kapucínské hrobky. Srdce Otty Habsburského poputuje ale do jiné země - bude slavnostně uloženo v benediktinském klášteře Pannonhalma nedaleko Györu v západním Maďarsku. Děje se tak na základě Ottovy závěti a dává se tím najevo, že byl jako dítě přijat při korunovaci svého otce uherským králem za následníka uherského trůnu. Tento obřad se uskuteční zítra a bude poslední z řady smutečních obřadů, které začaly v Bavorsku a vyvrcholily dnešním pohřbem ve Vídni.
Prvorozený syn posledního rakouského císaře Karla I. se dostal na trůn již ve čtyřech letech. Za pouhé dva roky po jeho korunovaci však monarchie přestala existovat a Otto musel i se svojí rodinou odejít do emigrace. Nově vzniklý rakouský stát jej dlouho považoval za nepřítele. Otto von Habsburk na něj přesto nezanevřel a dál mu prokazoval službu. Ať už jako odpůrce Hitlera a anšlusu, nebo když si získal respekt na celém kontinentu, když dlouhá léta předsedal panevropské unii. Jakožto bavorský občan prosazoval i zájmy sudetských Němců.
