Bajkonur - V roce 1970 získal Sovětský svaz další prvenství v mocenském boji o dobývání vesmíru. Právě 17. srpna vyslal z kazašského Bajkonuru sondu s názvem Veněra 7, která jako první zemské těleso dosáhla povrchu jiné planety. Na nehostinném povrchu Venuše vydržela Veněra 7 necelou hodinu, kterou strávila měřením a posíláním získaných poznatků na zemskou centrálu. Teprve sedmý model sovětské výzkumné sondy vydržel vysokou teplotu a enormní tlak na Venuši. Dne 15. prosince zahájil novou éru pronikání lidstva do vesmíru.
I přes drastické podmínky je právě druhá nejbližší planeta Sluneční soustavy nejlépe dostupnou, a to i z hlediska času potřebného pro dosažení ze Země. Sonda Veněra však nebyla první sondu, která přinesla informace o podmínkách uvnitř neprostupné atmosféry. První sondou, která úspěšně obletěla Venuši, byl americký Mariner 2. Už její propočty přinesli překvapivé výsledky - teplota uvnitř atmosféry, z velké částo tvořené oxidem uhličitým, dosahuje teploty vysoko nad 400 stupňů celsia a tamní tlak je devadesátkrát vyšší než na Zemi. Vědci tak ztratili víru v možnost, že na Venuši panují podobné podmínky jako na Zemi.
Díky mohutné izolaci sonda úspěšně vysílala nashromážděné poznatky po dobu 35 minut. Poté čidla nevydržela ohromné teploty a shořela. Lidské sondy se již v předchozí době přoblížili k povrchům jiných planet, ale vždy došlo ke zřícení sondy. Veněra 7 byla první, která přistála poměrně měkce. Zatímco sovětský vesmírný program slavil úspěch na Venuši, Spojené státy se již dávno soustředili na jiný cíl - nejbližší planetu Mars.
„I přes nevratné poničení většiny přístrojů šlo o velký úspěch nejenom sovětské, ale obecně lidské snahy o zkoumání vesmíru. Ukázalo se, že Sovětský svaz byl ještě v té době o trochu dále než Američané,“ uvedl odborník na kosmonautiku Antonín Vítek.
