Rada NATO-Rusko, která se nesešla od propuknutí ukrajinského konfliktu v roce 2014, by měla znovu zasedat během několika týdnů. Tvrdí to ruské ministerstvo zahraničí. „Nevylučuji, že se tak stane v příštích týdnech,“ řekl náměstek Alexej Meškov. Svědčí to podle něj o tom, že Západ nechce definitivně spálit mosty k Rusku. Plánované setkání posléze potvrdilo i ústředí NATO.
NATO dříve uvádělo, že svolání rady brání přetrvávající rozpory s Moskvou ohledně ruské podpory separatistů na východě Ukrajiny.
„Nalézáme se v závěrečné etapě přípravy po dosti dlouhé přestávce v zasedáních Rady Rusko-NATO na úrovni velvyslanců. Prakticky již byl schválen pořad jednání, který přihlíží k našim zájmům,“ řekl ruský diplomat v dolní komoře ruského parlamentu, Státní dumě.
O potřebě svolat Radu NATO-Rusko hovořil Meškov již minulý měsíc v listu
Izvestija. „Otázka nezní, kdy se rada sejde, ale o čem bude jednat… Je zcela zřejmé, že po tak dlouhé pauze je nezbytné posoudit situaci v Afghánistánu, protože dnes znepokojuje všechny,“ řekl a ujistil, že Rusko usiluje o praktickou spolupráci s Aliancí.
V prohlášení, které vydala Aliance, se podle agentury Reuters konstatuje, že rada bude „diskutovat o krizi na Ukrajině a kolem ní a o úplné realizaci minských dohod“. „Budeme hovořit o vojenských aktivitách se zvláštním zaměřením na transparentnost a snížení rizik,“ uvedlo NATO. Sdělilo rovněž, že na pořadu jednání bude i Afghánistán a regionální hrozby.
Vztahy mezi Západem a Ruskem se vyostřily na přelomu let 2013 a 2014, kdy Ukrajinci po odmítnutí podpisu Asociační dohody s EU svrhli prezidenta Janukovyče. Následně se rozhořel spor na východě Ukrajiny. Tamní separatisté využili chaosu a vyvolali referendum o připojení Krymu k Rusku - poloostrov byl následně k federaci skutečně připojen. Západ tento akt dosud neuznal a považuje jej za porušení územní integrity.
