V Izraeli zatkli dva židovské extremisty

8 minut
Izrael vyšetřuje žhářské útoky
Zdroj: ČT24

V Izraeli zadrželi za uplynulé dva dny dva židovské extremisty. Nejprve v pondělí zatkli Meira Ettingera, podezíraného z účasti ve skupině žhářů, která v červnu vypálila kostel u Galilejského jezera. Dnes pak policie oznámila zadržení dalšího krajně pravicového extremisty Avitara Salonima.

Policii nyní zaměstnává především vyšetřování útoku z minulého týdne, kdy několik židovských radikálů zapálilo na Západním břehu Jordánu dům, ve kterém byla čtyřčlenná palestinská rodina. Osmnáctiměsíční chlapec při tom zemřel.

Čtyřiadvacetiletý Ettinger je vnukem rabína Meira Kahaneho, který založil protiarabskou rasistickou organizaci Kach. Kahane pocházel z USA a roku 1990 byl zastřelen v New Yorku. Kach požadovala vyhnání Arabů z Izraele a anexi Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Od roku 1994 je v Izraeli zakázána. Ettinger v minulých dnech na svém blogu hájil útoky, které trestají hříchy, za něž pokládá modlení v mešitách a kostelech. Podle něho jde o pohanská kultovní místa.

Útok na kostel Rozmnožení chlebů a ryb
Zdroj: Reuters/Baz Ratner

Podle izraelských médií je Ettinger hlavní osobou skupiny, která 18. června vypálila kostel u Galilejského jezera. Podle izraelské tajné služby bylo cílem této skupiny svrhnout vládu tím, že pomocí útoků na Palestince vyvolá chaos.

Kontrašpionážní služba Šin Bet chtěla už loni na Ettingera uvalit administrativní vazbu, která umožňuje držet nebezpečné osoby delší dobu za mřížemi bez zahájení soudního řízení, ale prokurátor to zamítl. Extremista ale dostal zákaz pobytu v Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Stejný zákaz měl i Avitar Salonim, který je rovněž podezřelý z toho, že byl aktivní v „násilnické extremistické židovské organizaci“, uvedla Šin Bet.

Ministr obrany Moše Jaalon po žhářském útoku na palestinskou rodinu vydal příkaz, aby policie umístila do vazby pravicové extremisty včetně Ettingera.

Podle izraelských sdělovacích prostředků by Ettinger mohl zůstat ve vazebním žaláři několik měsíců. Vláda právě nedávno ohlásila zpřísnění postupu proti židovským teroristům a povolila, že i na ně se může vztahovat administrativní vazba. Dosud ji Izrael používal jen pro zatčené Palestince považované za nebezpečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 18 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 56 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...