V Izraeli pokračují protesty proti vládě a její soudní reformě, do ulic vyšlo dle médií přes 300 tisíc lidí

Přes tři sta tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastní půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.

Několik izraelských médií píše, že jen v Tel Avivu demonstruje přes dvě stě tisíc lidí, což je nejvíc od ledna, kdy protesty v Tel Avivu začaly. Dalších asi padesát tisíc lidí manifestuje podle serveru The Times of Israel v Haifě a na deset tisíc v Beerševě, protesty jsou ale i v dalších izraelských městech.

V Tel Avivu na demonstraci dav nadšeně přivítal oblastního policejního šéfa Amichaje Ešeda, jehož se tento týden pokusil odvolat z funkce ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir kvůli nedostatečně ráznému zásahu vůči demonstrantům. Krajně pravicový ministr protestující, kteří svými akcemi někdy blokují hlavní tah z Tel Avivu, označuje za anarchisty. Odvolání Ešeda ale zablokovala generální prokurátorka, která tento krok označila za politicky motivovaný.

Lidé v ulicích Tel Avivu v sobotu nesli izraelské vlajky a různé transparenty, například s nápisem Zachraňme demokracii. Dorazila i čtyřiašedesátiletá žena na invalidním vozíku. „Je to moje první demonstrace. Ale co se nyní děje, je hrozné, nechci žít v diktatuře,“ citoval ženu deník Haarec. „Moje dvě děti žijí v USA, teď jsem poprvé ráda, že žijí tam,“ dodala.

Organizátoři demonstrací před sobotními manifestacemi vydali prohlášení, v němž uvedli, že pokud vláda nezastaví proces schvalování reformy, protesty v příštích dnech ještě zintenzivní. „Nebudeme souhlasit s tím, aby soudnictví bylo podřízeno vládě,“ citoval z prohlášení deník The Jerusalem Post. „Nesouhlasíme ani s tím, aby zločinci sloužili jako ministři,“ uvedli mimo jiné s odkazem na trestní stíhání premiéra Netanjahua.

Protestovalo se i v Jeruzalémě

Velké demonstrace se konaly v posledních týdnech i v Jeruzalémě, kde lidé protestovali před parlamentem. V něm má většinu vládní koalice, která navzdory kritice z širokých vrstev izraelské společnosti i výzvě prezidenta Herzoga pokračuje ve schvalování soudní reformy.

Poslední velký protest se konal ve čtvrtek a organizátoři ho nazvali „den odporu proti diktatuře“. V Jeruzalémě během něj mimo jiné desítky aut zablokovaly příjezd k Ben Gurionovu mezinárodnímu letišti ve snaze zabránit Netanjahuovi v odletu do Říma. Premiér se nakonec na letiště dopravil vrtulníkem. Rovněž příští čtvrtek chtějí lidé demonstrovat, tentokrát pod heslem „Den stupňujícího se odporu“. 

Deník Jerusalem Post připomněl, že protesty začaly ještě před oznámením návrhu soudní reformy a že mnoha Izraelcům vadí i další kroky této vlády, například zákon, který má zabránit nejvyššímu soudu zasahovat do jmenování ministrů. V lednu nejvyšší soud rozhodl, že lídr ultraortodoxní strany Šas Arje Deri nemůže být ministrem, jelikož byl v minulosti několikrát odsouzen, mimo jiné za korupci. Netanjahu Deriho posléze odvolal, ale spekuluje se, že se do vlády vrátí po přijetí příslušného zákona.

Navrhovaná reforma by vládě dala větší vliv na jmenování soudců a omezila by pravomoce nejvyššího soudu. Nesouhlas s návrhem kromě prezidenta vyjádřila opozice, řada expertů i mnoho vojáků izraelské armády v záloze. Někteří dokonce označili změny za konec demokracie a nástup diktatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotují.
02:48Aktualizovánopřed 10 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 3 hhodinami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 6 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 8 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 9 hhodinami
Načítání...