Washington – Server WikiLeaks pokračuje ve zveřejňování tajných diplomatických depeší. Podle jedné z nich se Spojené státy obávaly, že Pákistán nepřeruší vazby s islamisty. Podle amerických diplomatů chce Pákistán využít radikálů proti Indii. Vztahy Indie a Pákistánu jsou na bodu mrazu poté, co se k útokům v Bombaji, při kterých v listopadu 2008 zemřelo víc jak 170 lidí, přihlásili pákistánští teroristé. Spojené státy se také podle depeší obávaly, že Pákistán nemá dostatečně zabezpečené jaderné zbraně.
Spojené státy nemají důvěru v Pákistán. I když tlačí USA na Islámábád, aby rázněji zakročil proti radikálním islamistům, kteří z Pákistánu útočí na mezinárodní jednotky v Afghánistánu, pákistánská vláda zatím těmto tlakům odolává. Americká velvyslankyně v Pákistánu Anne Pattersonová loni v únoru v tajné depeši napsala: „Není šance, že by (Pákistán) zastavil podporu těmto skupinám. Považuje je za důležitou součást svého národního bezpečnostního aparátu proti Indii.“
Spojené státy mají navíc obavy z pákistánského jaderného arzenálu. Především se strachují, aby případné jaderné zbraně neskončily ve špatných rukou. „Je riziko, že někdo, kdo pracuje pro pákistánskou vládu, by mohl postupně propašovat dost materiálu pro sestrojení zbraně,“ vyslovila v jedné z depeší domněnku Pattersonová. Spojené státy proto tlačily Pákistán, aby se zbavil vysoce obohaceného uranu, který využívá v jaderném reaktoru. Islámábád ale ani těmto prosbám nevyhověl.
Strach ze zabezpečení pákistánských jaderných zbraní vyjádřila v depeši v září 2009 i britská diplomatka Mariot Leslie, podle které má Birtánie „vážné obavy o bezpečnost jaderných zbraní v Pákistánu“.
Pákistán: O jaderné zbraně se dokážeme postarat
Pákistán dnes ale obavy USA vyvracel. Pákistánský vysoký komisař při OSN Vajíd Šamsul Hasan dnes ujistil, že Pákistán má svůj jaderný materiál plně pod kontrolou a nehrozí tak, že by se ho zmocnili povstalci. V rozhovoru pro BBC Hasan prohlásil: „Vždy jsme přímo říkali, že jaderné zbraně jsou v bezpečných rukou, že se (USA) nemusejí obávat, ochráníme si je.“
Hasan také rázně řekl, že Pákistán nedovolí Spojeným státům, aby do ochrany jaderného arzenálu zasahovaly, protože je prý Pákistán suverénní stát. Vyjádřil také obavy, že by zveřejnění tajných depeší mohlo ohrozit vztahy s USA. „Budujete vztahy roky a najednou se objeví něco takového. Je to přísně tajné, důvěrné. Škodí to vzájemným vztahům.“
Depeše odhalila pochyby o budoucí britské vládě
Další dnes zveřejněná depeše poukazuje na to, že guvernér britské centrální banky Mervyn King měl před volbami pochyby o nynějším premiérovi Davidu Cameronovi a ministru financí Georgi Osbornovi. O výrocích guvernéra letos v únoru informoval Spojené státy americké velvyslanec v Londýně Louis Susman. „King vyjádřil obavu, že konzervativci nejdou dost do hloubky. Cameron a Osborne mají jen několik poradců a zdá se, že nemají zájem obracet se na lidi mimo tento nejužší okruh,“ uvedl tehdy americký velvyslanec. King se hlavně obával, že konzervativci nemají představu, jak snížit deficit rozpočtu. Prý k tomu nemají dost zkušeností.
USA zablokovaly tajnou armádní síť
Server WikiLeaks začal tento týden zveřejňovat první z tajných amerických diplomatických depeší. Postupně jich chce vypublikovat až 250 tisíc. Informace unikly z tajné armádní sítě. Americké ministerstvo zahraničí proto odpojilo svou databázi diplomatické pošty od utajené počítačové sítě armády. Odborníci se domnívají, že kanálem, přes který se podařilo zprávy stáhnout, byl právě vojenský SIPRnet.
„Jeden z problémů, které tento incident odhalily, je otázka, kdo všechno má potřebu získat přístup do databáze s dokumenty ministerstva zahraničí. Domnívám se, že v tuto chvíli jsme učinili všechny nezbytné kroky. A později znovu zhodnotíme, jestli databázi zapojíme zpět do této sítě,“ řekl k tomu Philip Crowley, mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Robert Gates, americký ministr obrany:
„Spojené státy jsou nepostradatelné. Ostatní státy s námi proto budou nadále spolupracovat. A my s nimi budeme dál sdílet citlivé informace. Jestli je jejich zveřejnění trapné? Ano, to je. Důsledky pro americkou zahraniční politiku budou ale podle mě jen opravdu mírné.“
Z úniku dat je podezřelý armádní analytik Bradley Manning, který je od května ve vazbě kvůli předešlým únikům tajných dat o válce v Iráku a Afghánistánu. Americké úřady také zvažují, zda nějak zakročí proti zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi, po kterém pátrá Interpol. Ekvádor, který mu ústy zdejšího ministra zahraničí nabídl azyl, dnes svou nabídku stáhl. Ekvádorský prezident Rafael Correa rychle zrušil pozvání, když řekl, že server WikiLeaks „se dopustil chyby, když porušil zákony Spojených států a zveřejnil tajné informace“.
Clintonová vysvětluje v zahraničí únik dat
Únik diplomatických depeší dnes vysvětlovala svým spojencům americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, který se koná v Kazachstánu. Sjeli se sem státníci 56 členských zemí, včetně ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva nebo německé kancléřky Angely Merkelové.
Clintonová na tiskové konferenci v Astaně uvedla, že měla možnost na summitu OBSE ujistit partnery Spojených států, že americká diplomacie bere vážně všechna témata, o kterých s nimi jedná. Vyjádřila také naději, že kauza WikiLeaks nebude mít vliv na vztahy USA se spojenci.
