Rusko zesiluje vzdušné útoky za pomoci raket, dronů a bezpilotních letounů íránské výroby na ukrajinskou energetiku a další civilní cíle, a tak ukrajinských obyvatel bez dodávek elektřiny přibývá. Kyjev očekává od Evropské unie finanční pomoc.
Rozsáhlé výpadky jsou důsledkem cílených ruských útoků na ukrajinskou energetiku. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že momentálně je bez elektřiny téměř čtvrtina populace země, která se brání ruské agresi.
„Odstranění následků dalšího raketového útoku na Ukrajinu pokračuje celý den… Opět dochází k mimořádným odstávkám kromě plánovaných stabilizačních (odstávek). V současnosti je bez elektřiny více než deset milionů Ukrajinců,“ řekl Zelenskyj. Přitom v úterý hlásila Ukrajina sedm milionů a následné výpadky dodávek elektrické energie postihly skoro dvacet oblastí po celé Ukrajině. „Děláme vše, aby se dodávky elektřiny vrátily k normálu,“ doplnil prezident s tím, že nejvíce je postižena Vinnycká, Oděská a Sumská oblast a také Kyjev.
Právě hlavní město postihly tak velké výpadky, že představovaly „rekord všech dob“, jak uvedl podle ukrajinských médií Serhij Kovalenko, ředitel firmy YASNO, která je dodavatelem elektřiny v metropoli. Vypínání ale nezávisí na dodavatelích. „Když létají rakety nad hlavou, nikdo neví, kdy se podaří dodávky elektřiny obnovit,“ dodal.
„Rusko pokračuje s útoky na civilní kritickou infrastrukturu na Ukrajině, bojuje proti civilní populaci a v zimě jí odepírá světlo, vodu, teplo a komunikaci. Jenom 15. listopadu Rusko na ukrajinská města vypálilo okolo sto střel. Vyřadilo tím z provozu téměř polovinu našeho energetického systému,“ řekl podle agentury Unian premiér Denys Šmyhal na setkání s místopředsedou Evropské komise Valdisem Dombrovskisem.
Šmyhal dodal, že Ukrajina proto potřebuje od svých evropských partnerů další podporu energetického sektoru, vybavení i dodatečnou finanční podporu pro nákup plynu.
Ukrajinská města se potýkají kvůli výpadkům elektřiny také s nefunkčními sirénami, které varují před možným vzdušným útokem. Ještě větším problémem jsou omezené dodávky pitné vody, jako tomu je například v Kryvém Rihu, kde to postihlo několik desítek tisíc lidí.
Nálety mají i přímé oběti. Při čtvrtečních náletech bylo podle BBC zabito nejméně sedm lidí ve Vilňansku v Záporožské oblasti na jihu země, přičemž se očekává, že počet obětí ještě vzroste. Server Ukrajinska Pravda hlásí devět mrtvých. Kreml uvedl, že chce útoky na ukrajinskou infrastrukturu donutit prezidenta Zelenského k jednáním.
Zima jako další problém
Situaci zhoršuje počasí. S přicházející zimou mohou dlouhodobé výpadky elektřiny přerůst v humanitární katastrofu. Že se zima blíží, připomněla nejen snižující se teplota na Ukrajině, ale také čtvrteční čerstvá sněhová pokrývka v Kyjevě.
Šéf správy Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba už ve středu varoval, že nadcházející týden bude obtížný, neboť teploty mohou klesnout až na minus deset stupňů Celsia. S prudkým ochlazením vzrůstá spotřeba elektřiny, což ještě více komplikuje už tak složitou situaci v elektrické síti.
„Do zimy zbývá jen pár dní a my musíme co nejdříve obnovit řetězce dodávek elektřiny. Slovo ,urgentní' je příliš slabé na to, aby popsalo, jak rychle to musíme udělat,“ řekl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Naději dává pomoc ze světa. Třeba velvyslanec Indie Harsh Kumar Jain ujistil ukrajinskou stranu o plné podpoře a připravenosti poskytnout potřebnou pomoc.
Pomáhá OSN i olomoucká Arcidiecézní charita
Ukrajinské oblasti jsou v aktuální situaci ještě více závislé na humanitární pomoci. Tisícům lidí z Chersonu byly v pondělí dodány nezbytné zásoby prostřednictvím humanitárních pracovníků OSN, a to poprvé od začátku ruské invaze 24. února.
Obyvatelé města, které se minulý týden vrátilo pod ukrajinskou kontrolu, obdrželi jídlo, vodu, hygienické sady, materiály pro přístřešky a důležité věci pro domácnost, jako jsou lůžkoviny, tepelné přikrývky a solární lampy. Cherson je jedním z mnoha měst, které se potýká s nedostatkem vody a elektřiny, na trzích dochází potraviny a zdravotnická zařízení trpí naprostým nedostatkem léků.
Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) vyhlásila sbírku pro Ukrajinu na pořízení generátorů k výrobě elektřiny. „Generátory jsou nouzovým řešením, ale jde o zásadní pomoc. Tyto přístroje budou navíc potřeba dlouhodobě, protože plnohodnotná obnova infrastruktury je běh na dlouhou trať,“ uvedl ke sbírce ředitel ACHO Václav Keprt.
Telemedicína i transplantační rychlokurz
Ukrajině pomáhají také další země, a to v nejrůznějších oblastech. Světová zdravotnická organizace (WHO) a ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny podepsaly memorandum o spolupráci na posílení poskytování služeb duševního zdraví v zemi. Cílem je zpřístupnit duševní zdraví a psychickou podporu lidem prostřednictvím primární zdravotní péče. Program funguje na Ukrajině od roku 2019, ale po ruské invazi se potřeby ukrajinských lidí v oblasti duševního zdraví dramaticky zvýšily.
Ukrajina dostává od mezinárodních partnerů v rámci humanitární pomoci také například zařízení pro telemedicínu (v rámci elektronického zdravotnictví), aby byl zajištěn nepřetržitý přístup k lékařské péči v nejodlehlejších koutech země.
Španělsko prostřednictvím nevládní organizace „Pomoc Ukrajině“ proto poskytlo Ukrajině lékařský vůz a dvacet lékařských robotů Homedoctor. Pomocí těchto robotů budou moci ukrajinsky mluvící lékaři ze Španělska na dálku vyšetřovat a konzultovat ukrajinské pacienty v nejvzdálenějších oblastech země uprostřed války.
Největší polská společnost v oblasti zdravotnictví Pelion S. A. přizpůsobila produkty a pracovní postup a z farmaceutické firmy se zároveň stala distribuční společnost k přepravě hygienických potřeb, zdravotnického materiálu a jídla na Ukrajinu. V bostonské nemocnici Massachusetts General Hospital v USA zase chodí ukrajinští lékaři na transplantační rychlokurz, aby poté mohli ve vlasti otevřít centrum pro transplantaci orgánů, které Ukrajina dlouhodobě postrádá.
Eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis v pátek v Kyjevě nabídl Ukrajině „neochvějnou podporu“ ze strany Evropské unie. Během rozhovorů se Zelenským a Šmyhalem probírali „další kroky“ v poskytování makrofinanční pomoci Kyjevu v roce 2023 a rovněž bližší integraci Ukrajiny s vnitřním trhem EU.
Ukrajinský premiér potvrdil, že Kyjev očekává, že příští týden obdrží od EU finanční prostředky v hodnotě 2,5 miliardy eur (61 miliard korun). Ukrajina rovněž počítá s tím, že v lednu by měla získat první prostředky z finanční pomoci pro příští rok. Evropská komise v tomto plánu navrhuje půjčit v příštím roce válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard korun) na podporu základních funkcí státu.
