Kyjev/Moskva - Ukrajinská vláda nařídila uzavřít letiště v Doněcku na neklidném východě země. Stalo se tak poté, co ukrajinská armáda vystupňovala protipovstaleckou operaci ve Slavjansku, kde během pondělních bojů zahynulo podle ministerstva vnitra odhadem přes 30 proruských separatistů a také čtyři vojáci. Proruští separatisté žádají federalizaci země, jinak hrozí odtržením východní části území. Vláda jim jako ústupek slíbila referendum o územní celistvosti. Ukrajinský parlament nicméně jeho vyhlášení na dnešní mimořádné schůzi odmítl.
Mluvčí doněckého letiště agentuře Reuters sdělila, že nemá informace o tom, jak dlouho výluka z nařízení vlády potrvá. Ani Kyjev prozatím žádné podrobnosti neuvedl.
Zatím není jasné, zda uzavírka souvisí s vojenskou operací, kterou armáda v pondělí ve Slavjansku zesílila. Armáda i povstalci v pondělí hlásili tvrdé boje, do kterých byly nasazeny i těžké zbraně.
„Odhadujeme, že teroristé ztratili přes 30 lidí,“ uvedl dnes ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Ukrajinská vláda označuje proruské separatisty za teroristy. Avakov také sdělil, že mezi mrtvými radikály je „řada lidí z Krymu a Ruska včetně Čečenců“. Kyjev tvrdí, že při posledních střetech ve Slavjansku přišel o čtyři vojáky a že dalších 20 utrpělo zranění.
Násilí v Oděse mají vyšetřovat „zahraniční experti“
Kyjevská vláda mezitím přizvala k vyšetřování pátečních nepokojů v jihoukrajinské Oděse, které vyústily v tragédii s nejméně 46 mrtvými a 200 zraněnými, zahraniční experty. „Výsledky šetření událostí v Oděse budou samozřejmě zveřejněny. Zahraniční experti jsou pozváni k vyšetřování, aby byla zaručena lepší objektivita,“ uvedl ministr vnitra na svém facebookovém profilu. Neupřesnil ale, odkud odborníci přijedou.
Ukrajinská agentura TSN uvedla, že úřady v Oděse pohřešují 48 lidí. Úřady již podle oficiálních zdrojů identifikovaly 37 obětí. TSN ale upozorňuje na to, že bilance nemusí být konečná. „Několik desítek neidentifikovaných těl je stále v márnicích,“ uvedla agentura ke svým informacím o pohřešovaných.
Již v pondělí jistý člen zastupitelstva Oděské oblasti obvinil ústřední úřady v Kyjevě, že bilanci obětí záměrně o více než polovinu podhodnotily.
Většinu obětí pátečního incidentu si podle médií vyžádal požár v místní odborové centrále, kam se ukryli proruští radikálové před odvetou davu fotbalových fanoušků, které předtím napadli. Policie následně zadržela asi 170 lidí, které z podílu na tragédii podezřívá. Část z nich ještě o víkendu propustila.
Nejen kvůli událostem v Oděse nyní čelí ministr Avakov odvolání, po kterém někteří političtí představitelé volají. Kvůli tragédii nařídil Turčynov změnu ve vedení Oděské oblasti. Novým gubernátorem byl jmenován poslanec Ihor Palycja.
Poslanci nechtějí referendum o jednotě Ukrajiny
O situaci na východě země dnes na mimořádné schůzi jednají ukrajinští poslanci. Jednání je neveřejné. Jak ale informoval poslanec vládní strany Vlast Oleksandr Bryhynec, parlament například odmítl uspořádat referendum o územní celistvosti země. To se mělo konat 25. května společně s prezidentskými volbami.
Kyjev požádal Západ o podporu při pořádání květnových voleb
Ukrajina už vyzvala západní státy k podpoře květnových mimořádných prezidentských voleb. Ministr zahraničí Andrij Deščycja na schůzi Rady Evropy ve Vídni požádal o vyslání mezinárodních pozorovatelů, kteří na průběh hlasování budou dohlížet. „Ukrajinská vláda je rozhodnuta zorganizovat (prezidentské) volby 25. května, jak bylo plánováno,“ konstatoval Deščycja. Požádal rovněž západní státy, aby „učinily vše pro odvrácení vnějších hrozeb a provokací, které na Ukrajině podněcuje Rusko“. Volby podle ukrajinského ministra musejí proběhnout ve svobodné a demokratické atmosféře.
Deščycjův požadavek podpořil švýcarský šéf Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Didier Burkhalter, jehož země nyní OBSE předsedá. Vyzval, aby během voleb znepřátelené strany na Ukrajině vyhlásily příměří. Burkhalter má ve středu v Moskvě o ukrajinské krizi jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ukrajinci budou prezidenta volit v mimořádném termínu, protože bývalá hlava státu po únorovém převratu uprchla ze země. Viktor Janukovyč se uchýlil do Ruska, které ho stále považuje za řádně zvoleného prezidenta a popřevratovou vládu neuznává. Rusko nesouhlasí ani s květnovými volbami, jejichž pořádání je v podmínkách vyostřeného konfliktu podle Moskvy „absurdní“.
