Tchaj-pej – Vítězem dnešních prezidentských voleb na Tchaj-wanu se stal úřadující prezident Ma Jing-ťiou, jak uvedla agentura AP s odvoláním na tchajwanské televizní stanice. Obyvatelé ostrova volili kromě hlavy státu také členy zákonodárného sboru. Prezident získal 51,6 procenta hlasů a bude vykonávat druhý mandát. Jeho hlavní soupeřka, vůdkyně opoziční Demokratické pokrokové strany Cchaj Jing-wen se 45,6 procenta již uznala svou porážku.
„Není to moje osobní vítězství, vítězství patří všem Tchajwancům,“ uvedl Ma na shromáždění svých oslavujících stoupenců v Tchaj-peji. „Řekli nám, že jsme na správné cestě.“ Na třetím místě je se zanedbatelnými necelými třemi procenty James Sung, bývalý významný člen Národní strany (Kuomintang), k níž patří i prezident.
Mimo hlavy státu rozhodovali voliči i o složení 113členné zákonodárné rady. Volby provázel velký zájem voličů: v hlavním městě Tchaj-pej a dalších místech po celé zemi se před volebními místnostmi tvořily dlouhé fronty. Kvůli volbám do země podle médií přijelo 200 tisíc Tchajwanců pobývajících v zahraničí. K urnám mělo možnost se vydat asi 18 milionů voličů, volební účast zatím ale známa není. Volby pozorně sledovala Čína a Spojené státy, které usilují o stabilitu v regionu.
Vládní protikomunistický Kuomintang podporuje status Tchaj-wanu coby suverénního státu. To však vyvolává nesouhlas Pekingu, který považuje ostrovní stát za svou odštěpeneckou provincii. Nynější prezident se v minulých letech od postoje své strany distancoval. Na protest proti jeho sbližování s Čínou tehdy do ulic vyrazily tisíce lidí.
Podle Pekingu by měl být odbojný ostrov znovu připojen k pevninské Číně, v případě nutnosti i silou. Čína na něj míří více než tisícovkou raket a varuje, že na jakýkoli pokus o vyhlášení tchajwanské nezávislosti zareaguje vojenským zásahem. Usiluje i o jeho mezinárodní politickou izolaci a odmítavě pochopitelně hledí i na obchodní transakce ve zbrojní oblasti.
Ma Jing-ťiou loni na podzim vyzval čínskou vládu, aby dodržovala demokratické principy a respektovala samosprávu ostrova. Čínský prezident Chu Ťin-tchao naopak vyzval ke sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou.
Peking v roce 1996 před prvními přímými prezidentskými volbami na Tchaj-wanu vypálil rakety do vod u tchajwanského pobřeží. Letos ale volební kampaň probíhala hladce.
