Po sečtení většiny okrsků vedou ve švédských parlamentních volbách sociální demokraté, kteří mají zatím téměř třetinu hlasů. Za nimi jsou se ztrátou přibližně deseti procent středopravicová Umírněná koaliční strana a nacionalističtí Švédští demokraté. Středolevý i středopravý blok jako celky ale mají přibližně stejný počet hlasů. Volební účast přesahuje 84 procent.
Do středolevého bloku patří kromě sociálních demokratů premiéra Stefana Löfvena také strana Zelených a Levicová strana. Středopravá aliance zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu.
Po sečtení přibližně 85 % okrsků mají sociální demokraté 28,3 % hlasů, druhá Umírněná koaliční strana 19,8 % hlasů a třetí Švédští demokraté 17,7 % hlasů. Celý středolevý blok pak získal zatím 40,6 % hlasů a středopravý blok 40,3 % hlasů.
Těsný výsledek předpokládají i exit polly
Vítěznou stranou by i podle průzkumů prováděných u volebních místností měli být navzdory výrazným ztrátám vládní sociální demokraté premiéra Stefana Löfvena. Protiimigračním Švédským demokratům odhady přisuzují druhé nebo třetí místo.
Průzkum u volebních místností, který provedla soukromá televize TV4, uvádí, že středolevý blok získal 41 % hlasů, zatímco středopravý 40,1 % hlasů. Švédští demokraté podle tohoto zdroje posílili z 12,9 % v minulých volbách na 16,3 % hlasů.
Průzkum veřejnoprávní televize SVT mírně favorizuje středopravý blok, který podle něj získal 39,6 % hlasů, zatímco středolevý 39,4 % hlasů. Švédští demokraté podle tohoto zdroje posílili ještě výrazněji, a to na 19,2 % hlasů.
Historický úspěch nacionalistů a historický propad sociálních demokratů?
Podle zahraničních agentur bude utváření nové vládní většiny složité. Před volbami všechny formace ujišťovaly, že se Švédskými demokraty nebudou spolupracovat.
Pokud by Švédští demokraté skutečně dostali téměř pětinu hlasů, pak by to překreslovalo švédskou politickou scénu a pro tradiční švédské politické strany by bylo obtížnější pokračovat v dosavadní politice vůči této straně. „Ignorovat Švédské demokraty, tvářit se, že v parlamentu nejsou, a také zabránit tomu, aby jakýmkoli způsobem promluvili do sestavování vlády,“ shrnul ji zvláštní zpravodaj ČT ve Švédsku Martin Jonáš.
Naopak sociální demokraté se oproti předchozím volbám, kdy dostali přes 32 % hlasů, výrazně propadli. Ať už exit polly budou přesné, či nebudou, znamená to poměrně výraznou porážku, podotkl Jonáš.
Podle Jonáše souvisí propad sociální demokracie s tématem migrace, které hrálo v předvolební kampani oproti dřívějšku důležitou roli. Byla to přitom vláda sociálně demokratického premiéra Löfvena, která v roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila.
„(Sociální demokraté) mají ve svém programu i pro letošní volby další zpřísnění azylových podmínek, podmínek pro získávání občanství, zpřísnění deportační politiky. Přesto je pro voliče možná tento program o něco méně důvěryhodný než například v případě Švédských demokratů, protože sociální demokraté mají za sebou poměrně dlouhá léta tradiční liberální politiky a politiky otevřených dveří, i vůči cizincům,“ vysvětlil Jonáš.
Švédsko nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností.
Kdysi otevřeně nacističtí Švédští demokraté zmírnili rétoriku
Vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy kdysi byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, mnoho lidí považuje za alarmující. Strana ale pod mladým vůdcem Jimmiem Akessonem v posledních letech zmírnila rétoriku a poukazuje zejména na problémy s integrací migrantů.
Strana se snaží v lidech vzbudit nostalgický pocit ztráty Švédska 50. let minulého století, které bylo bezpečnou, prosperující zemí s takřka výhradně bělošským obyvatelstvem, a tato strategie funguje, uvedl list The New York Times. Švédští demokraté slibují, že budou chránit koncept sociálního státu, který vytvořili sociální demokraté, ale který podle mnoha Švédů dnes ohrožuje imigrace, islám a zločinnost.
Ačkoli zahraniční média vykreslují švédské volby výhradně jako spor o přístup k migraci, hýbou společností v severské zemi více jiná témata.
Podle průzkumu veřejného mínění institutu Ipsos dělala Švédům před volbami největší starosti oblast zdravotní péče (44 procent), imigrace byla na třetím místě (25 procent), jen těsně před ochranou životního prostředí (23 procent).
