Berlín - Masové monitorování elektronické komunikace, které prováděla americká Národní agenturu pro bezpečnost (NSA), samo o sobě nezabránilo žádnému teroristickému činu, tvrdí bývalý analytik NSA Edward Snowden. V exkluzivním rozhovoru pro německý týdeník Stern také uvedl, že sledovací program americké tajné služby je ohrožením demokracie a svobody, protože z nashromážděných dat lze zjistit o člověku prakticky cokoliv.
Snowden před rokem předal médiím informace o tom, jak NSA shromažďuje informace o elektronické komunikaci statisíců lidí po celém světě. Podle zveřejněných dokumentů byli mezi monitorovanými lidmi i vrcholní politici, mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová. Snowdenova odhalení vyvolala veřejné pobouření, americká Sněmovna reprezentantů kvůli tomu minulý týden schválila návrh zákona, který by měl omezit pravomoci NSA při sledování amerických občanů.
USA na Snowdena kvůli zveřejnění informací o činnosti SNA vydaly zatykač. Někdejší analytik tajné služby se v současnosti zdržuje v Rusku, kde získal dočasné útočiště. Platnost azylu vyprší letos v červenci.
„Během posledních let se ukázalo, že ani všechny tyto sledovací programy nepomohly k záchraně jediného lidského života při teroristických útocích,“ říká Snowden v rozhovoru pro Stern. „Největší úspěch bylo získání důkazu, že jeden taxikář posílal peníze do Somálska. A to by se dalo vyšetřit i klasickými metodami,“ dodává. To je v rozporu s tvrzením amerických představitelů, kteří sledovací aktivity NSA hájili. Bývalý americký viceprezident Dick Cheney, který byl podle vlastních slov přímo zapojen do vytváření monitorovacího programu tajné služby po teroristických útocích z 11. září 2011, po Snowdenově odhalení řekl, že program měl „mimořádné výsledky“ při předcházení teroristickým útokům. Šéf NSA Keith Alexander loni v americkém Kongresu řekl, že sledování zabránilo 50 teroristickým akcím, mimo jiné pumovému útoku na newyorskou burzu.
Snowden odmítá i tvrzení o tom, že se jen díky NSA podařilo odhalit buňku islamistů, která působila v Německu a chystala se k teroristickému útoku. „NSA k tomu přispěla. Ale masové špehování samo o sobě nikdy žádnému útoku nezabránilo,“ zdůraznil bývalý analytik.
Snowden: Dobrý datový analytik zjistí, s kým se stýkáte, kde jste byl, jak rychle jste jel a s kým spíte
Snowden odpověděl týdeníku asi na padesátku otázek. Hovoří o tom, jak všemocnou se stala celosvětová sledovací mašinérie, která prahne po tom, aby se hrabala v soukromí lidí. Dobrému analytikovi, jako jsem já, prozradí digitální stopy o člověku všechno, říká Snowden. „Zjistím, kde žijete, koho volíte a koho milujete,“ tvrdí. Díky dlouhodobému sběru dat z mobilních telefonů lze podle něj například přesně určit, kudy se člověk pohybuje, s kým se stýká nebo jak rychle jel. „Když si dám data dohromady a analyzuji je, vím nejen to, v kolik jste si šli lehnout, ale také s kým,“ tvrdí.
Podle Snowdena představují sledovací programy NSA riziko pro lidskou svobodu i pro demokracii. „Když nějaký stát dovolí, aby byli nevinní sledováni, každý z nás tím přichází o jedno ze základních práv - právo na soukromí,“ řekl.
Snowden také uvedl, že před zveřejněním informací o sledovacím programu v médiích se snažil přimět americkou tajnou službu, aby s kontroverzní činností přestala. „Opakovaně jsem obsáhle vyjadřoval svůj názor o obcházení zákonů při činnosti NSA. NSA stále má interní e-maily, které jsem k tomu napsal,“ řekl Snowden. Teprve nečinnost vedení rozvědky ho prý přiměla k tomu, aby se obrátil na média. „Kdybyste viděli to co já - co byste na mém místě udělali?“ zní titulek rozhovoru.
Snowden také odmítl tvrzení, že pro NSA pracoval pouze na nízké úrovni. „V prostředí tajných služeb jsem platil za jednoho z nejlepších expertů pro internetové sledování a pro internetovou kontrarozvědku,“ řekl. Údajně také vedl školení pro specialisty, kteří se sledováním elektronické komunikace zabývali.
Snowden zároveň kategoricky odmítá zvěsti, že by spolupracoval s ruskou vládou, nebo dokonce s ruskou tajnou službou, o svém životě v Rusku ale jinak hovořit nechce. „Co by mi mohla ruská vláda nabídnout?“ ptá se s tím, že kdyby mu šlo o peníze, stačilo by třeba přijmout některou z četných nabídek na napsání knihy.
