Pchjongjang - Severokorejská armáda oznámila, že má povolený případný jaderný útok proti Spojeným státům. Zpráva přichází v době, kdy USA v reakci na předchozí severokorejské výhrůžky oznámily vyslání protiraketového systému na ostrov Guam a k jihozápadnímu pobřeží Korejského poloostrova vyslaly už druhý torpédoborec. Napětí trvá i ve společné průmyslové zóně obou korejských států, KLDR hrozí jejím zavřením.
Washington byl oficiálně informován, že eskalující americká nepřátelská politika a „lehkovážné“ hrozby budou odraženy prostředky „menšího, lehčího a diverzifikovaného jaderného úderu“, cituje severokorejská agentura KSNA z prohlášení generálního štábu severokorejské armády. „Nemilosrdná operace“ severokorejských sil „byla definitivně zvážena a schválena“, uvádí se v komuniké.
Ve společné průmyslové zóně je dusno
Severokorejské úřady nepovolily stovkám jihokorejských zaměstnanců vstup do společné průmyslové zóny Kesong. Na území komunistického státu zůstalo asi 800 Jihokorejců, kteří se budou moct vrátit domů. Nejsou tak obavy, že by je KLDR držela jako rukojmí. Jihokorejský ministr obrany prohlásil, že zvažuje všechny možnosti - včetně vojenského zásahu - aby zajistil jejich bezpečí.
Předpokládá se, že továrny v Kesongu, který zbídačené severokorejské ekonomice vydělává ročně dvě miliardy dolarů, jsou nadále v provozu. Průmyslová zóna zatím ještě nikdy formálně nepřerušila činnost od svého otevření v srpnu 2000, kdy ji obě země založily jako jednu z forem spolupráce. Sídlí tu 123 společností a zaměstnáno je tu na 50 000 Severokorejců a několik set jihokorejských majitelů a manažerů. KLDR v minulosti vykázala jihokorejské manažery z podniku v roce 2008 v době rostoucího napětí v oblasti a nedávno pohrozila úplným zavřením podniku.
Přes noc v zóně ležící severně od těžce opevněné společné hranice zůstalo více než 800 Jihokorejců. Během dneška se má do Jižní Koreje vrátit 46 lidí. Zbylí tam zatím zůstanou - mají strach, že jakmile místo opustí, už se na své pracoviště nebudou moci vrátit.
Nové zprávy o Kesongu už poškodily jihokorejské finanční trhy. Místní měna won se pohybovala od rána na více než půlročním minimu. A situace se v nejbližší době nejspíš nezmění. O víkendu severokorejský vůdce Kim čong-un vyhlásil Jižní Koreji válečný stav. Slíbil také, že obnoví provoz ve všech jaderných zařízeních.
Do oblasti míří další americký torpédoborec
Spojené státy vyslaly k jihozápadnímu pobřeží Korejského poloostrova už druhý torpédoborec. Podle ministra zahraničí Johna Kerryho je jeho země připravena v případě potřeby zasáhnout. Obě válečná plavidla jsou vybavena systémem používaným k obraně proti balistickým střelám. „Budou rozmístěna, aby odpověděla na jakoukoli raketovou hrozbu našim spojencům či našemu území“, řekl mluvčí Pentagonu George Little. Torpédoborce mají operovat v západním Pacifiku nedaleko jihozápadního pobřeží Korejského poloostrova.
Chuck Hagel, ministr obrany USA:
„Bereme tyto výhrůžky stále velmi vážně. Věřím, že Severní Korea své projevy konečně zmírní. Může se dostat na cestu míru, spolupracovat se svými sousedy. Ale toho všeho se nedosahuje výhrůžkami jaderným útokem.“
Washington navíc podle americké televize CNN do oblasti posílá plošinu s radarem, aby mohl podrobněji sledovat vojenské kroky komunistického režimu včetně případného vystřelení rakety. „Od severokorejské vlády jsme v posledních dnech už slyšeli opravdu mimořádné množství nepřijatelné rétoriky. Chci, aby bylo naprosto jasné, že Spojené státy budou chránit sebe a svoje spojence,“ prohlásil Kerry. Pentagon zároveň schválil prodej bojových letounů Jižní Koreji.
Pan Ki-Mun: Rozhovory jsou jediným řešením
Severní Korea svoje výhrůžky v posledních dnech stupňuje. O víkendu vyhlásila válečný stav svému jižnímu sousedovi. Včera Kimův režim oznámil, že obnoví provoz ve všech jaderných zařízeních v Jongbjonu, včetně továrny na obohacování uranu a pětimegawattového reaktoru. „Je to v přímém rozporu s mezinárodními závazky Severní Koreje. Byl by to provokativní čin, naprosto proti rámci, o kterém jsme řadu let jednali. Byl by to velmi závažný krok,“ dodal Kerry. Vlastní jaderný program severokorejskému režimu zakazuje OSN. Podle jejího generálního tajemníka Pan Ki-muna už zašla situace v Koreji příliš daleko. Jako jediné řešení vidí rozhovory.
Jakkoli analytici vyjadřují skepsi, že by Kim Čong-un skutečně mohl přikročit k vojenskému útoku, jeho kroky představují velký problém pro novou jihokorejskou prezidentku Pak Kun-hje, která nastoupila do úřadu jen týden po únorové severokorejské jaderné zkoušce.
Jižní Korea pod hrozbami KLDR také zesílila rétoriku a varovala, že na jakoukoli nepřátelskou akci tvrdě odpoví. V tom má podporu Spojených států, které v úterý znovu zopakovaly, že jsou připraveny bránit sebe i Jižní Koreu před případnou agresí Pchjongjangu.
Napětí na Korejském poloostrově v posledních týdnech dosáhlo nejvyšší úrovně od roku 2010, kdy Severní Korea ostřelovala jeden jihokorejský ostrov, na němž zabila čtyři lidi. Pchjongjang už po březnové jaderné zkoušce pohrozil totální válkou i jaderným a raketovým útokem a vypověděl všechny dohody o neútočení s Jižní Koreou i příměří z roku 1953.
