Saúdové popravili šíitského duchovního – a vyvolali hněv Íránu

Saúdskoarabská televize zveřejnila s odkazem na tamní ministerstvo vnitra počet lidí popravených za teroristickou činnost. Bylo jich celkem 47, a to včetně šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra, který působil mezi šíity ve Východní provincii a netajil se kritikou Rijádu. Jeho rodinu zpráva šokovala, ale příbuzní varovali před násilnou reakcí. Velmi ostře reagoval Írán, který si předvolal saúdskoarabského chargé d´affaires.

Šestapadesátiletý Nimr prosazoval odtržení Východní provincie, v níž žijí saúdskoarabští menšinoví šíité, od zbytku království. Rijád na něj vydal zatykač, v roce 2012 byl při přestřelce postřelen a zatčen. V roce 2014 byl odsouzen k trestu smrti za „neposlušnost vůči panovníkovi, za odpadlictví a držení zbraní“.

Není známo, že by šajch al-Nimr jakkoliv bojoval nebo připravoval teroristické akce. Ovšem byl tím hlasem, který podporoval šíitskou revoltu proti vládnoucí sunnitské monarchii v Saúdské Arábii.
Pavel Novotný
redaktor zahraniční redakce ČT

Šíitskou komunitu v Saúdské Arábii podporuje šíitský Írán. Jeho představitelé Nimrovu kauzu sledovali a pohrozili, že pokud ho Saúdská Arábie popraví, „draze za to zaplatí“. Írán už si dokonce kvůli popravě duchovního předvolal saúdskoarabského chargé d´affaires. 

Chameneí v reakci na popravu prohlásil, že muslimský svět by měl Saúdskou Arábii za Nimrovu popravu odsoudit. „Nepochybuji o tom, že jeho čistá krev potřísní dvůr Saúdů a smete je ze stránek historie. Poprava šajcha Nimra je zločin a součást kriminálního chování této zrádcovské rodiny. Očekává se, že islámský svět bude volat a že tento čin co nejhlasitěji odsoudí,“ řekl Chameneí.

Snad už žádné krveprolití, doufá bratr

Nimrův případ vyvolává vážné obavy o svobodu projevu a další základní občanská a politická práva, která je třeba respektovat v každém případě, a to i v boji s terorismem. Tato kauza může dál roznítit sektářské napětí a způsobit regionu další škody s vážnými následky.
Federica Mogheriniová
ministryně zahraničí Evropské unie

Irácký šíitský poslanec Muhammad Sajhúd se domnívá, že Saúdská Arábie chce popravou známého šíity zvýšit napětí v oblasti. „Má to znovu roznítit náboženské rozepře mezi sunnity a šíity,“ řekl. Nimrův bratr Muhammad uvedl, že si šajcha Nimra velmi vážila nejen jeho komunita a že je jisté, že jeho smrt vyvolá reakci. „Doufáme, že se to omezí na poklidný projev, krveprolévání bylo dost,“ řekl Muhammad Nimr agentuře Reuters.

V okrese Katíf ve Východní provincii se konal protest, jehož účastníci při pochodu Nimrovou rodnou vesnicí provolávali heslo „pryč se Saúdy“. K demonstraci se sešlo západně od Manámy také několik desítek bahrajnských šíitů a policie je rozehnala slzným plynem. Šíité jsou sice v Bahrajnu ve většině, ale vládne jim sunitská menšina.

Ke kritikům se připojili také zástupci libanonských šíitů, kteří Nimrovu popravu označili „za velkou chybu“. Šíitské kruhy v Jemenu Nimra považují za „bojovníka svaté války“ a odsoudily proces, který s ním byl veden v Saúdské Arábii.

Většina z popravených byla podle ministerstva zapojená do útoků spáchaných teroristy ze sítě Al-Káida v letech 2003 až 2006. Popravy proběhly ve 12 různých městech, kromě 45 Saúdských Arabů je mezi nimi jeden Egypťan a jeden Čaďan.

Na čtyřech místech odsouzené zastřelily popravčí čety, ve zbylých byli oběšeni. Jde o největší masovou popravu od roku 1980, kdy Saúdská Arábie popravila 63 lidí za přepad Velké mešity v Mekce.

Popravy výjimečné nejsou

Celkově byl v roce 2015 průměrně každý druhý den popraven jeden člověk. V předchozích letech přitom celkový počet poprav v Saúdské Arábii jen zřídka překonal devadesátku. Loni totiž Saúdská Arábie popravila 157 lidí, což bylo nejvíce od roku 1995, kdy tam tímto způsobem zemřelo přes 190 osob. Ve výkonu trestu smrti bylo království v roce 2014 na třetím místě za Čínou a Íránem.

Írán a Saúdská Arábie podporují soupeřící strany v konfliktech v Sýrii a Jemenu. Rijád trvale obviňuje Teherán z vyvolávání nepokojů mezi saúdskoarabskými šíity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 4 mminutami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
08:33Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 18 mminutami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
11:11Aktualizovánopřed 56 mminutami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 1 hhodinou

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 4 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 4 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.