Sankce proti Rusku mají smysl i navzdory problémům, shodli se Lipavský, Jourová a Petříček

58 minut
Otázky Václava Moravce: Jan Lipavský, Tomáš Petříček a Věra Jourová
Zdroj: ČT24

Sankce proti Rusku mají i navzdory problémům smysl. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), jeho předchůdce Tomáš Petříček (ČSSD) a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Lipavský rovněž řekl, že je nutné velmi pozorně sledovat případný návrat Roberta Fica do funkce slovenského premiéra. V souvislosti s Ficovou kritikou Evropské unie či protiruských sankcí Lipavský řekl, že by si přál, aby šlo pouze o předvolební rétoriku.

Podle Petříčka ukazuje případ Rusa Borise Obnosova, šéfa ruského zbrojařského holdingu Taktičeskoje raketnoje vooruženije, který má nemovitosti v Česku, na díry v sankčním systému. Existuje podle něj mnoho případů, kdy lidé, kterým po roce 2014 hrozilo zařazení na sankční seznam, převedli majetky na své příbuzné. „Potvrzuje to především to, že Rusko a tito lidé se na případné dopady ruské agrese připravovali delší dobu,“ řekl.

Podle Lipavského není ale snadné v mezích právního státu zařadit na seznamy například i příbuzné sankcionovaných, kteří si tak i nadále mohou užívat majetky na území Evropské unie.

  • Rodina Rusa Borise Obnosova vlastní v České republice nemovitosti o hodnotě zhruba osm milionů eur (asi 188 milionů korun). 
  • Podle portálu Meduza na to upozornila reportáž spolupracovníků ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.
  • Podle šetření Navalného Fondu boje proti korupci vlastní Obnosovovův zeť Rostislav Zorikov přes firmy Alterra a Riomax čtyřpodlažní dům na Žižkově v hodnotě asi šesti milionů eur. Zorikovovi podle Fondu boje proti korupci taktéž patří penthouse o rozloze 140 metrů čtverečních a hodnotě okolo 1,1 milionu eur v pražských Hlubočepích.

Podle Věry Jourové je „zalepování děr“ jedním z hlavních témat nového sankčního balíčku, který sedmadvacítka momentálně schvaluje. „Pro řadu členských států je to velice citlivá záležitost,“ dodala s tím, že jde zároveň o důvod, proč se jednání protahují.

Zákazy jsou navíc i nadále obcházeny skrze třetí země. Součástí tohoto úsilí jsou proto podle Jourové i diplomatická jednání s Tureckem nebo středoasijskými státy, přes které se některé položky ze sankčních seznamů dostávají do Ruska.

Podle Petříčka ale není snadné některé země ke spolupráci přimět. „Nedrží basu částečně proto, že na ty státy nemáme jako Evropa páku. To bychom si měli uvědomit,“ komentoval bývalý ministr. Podobně se ale podle něj chovají i členové EU –⁠ například v případě Turecka, od kterého odkupují ruskou ropu. I navzdory tomu ale sankce považuje z dlouhodobého hlediska za účinné.

O jejich účinnosti nepochybuje ani Jourová. Sankce podle ní mají krátkodobý i dlouhodobý dopad na ruskou ekonomiku. „Ten krátkodobý efekt je hlavně ve snížené schopnosti Ruska vyvíjet moderní technologie určené k válce,“ vysvětlila eurokomisařka. Připomněla ale také zvyšování deficitu ruského státního rozpočtu. „Když to bude pokračovat, bude země možná blízko bankrotu,“ dodala.

Postoj Čechů k sankcím
Zdroj: ČT24

Lipavský: Návrat Fica je nutné sledovat

Debata se stočila i k blížícím se slovenským volbám v souvislosti s rétorikou Roberta Fica, která je vůči Rusku shovívavější. Jeho případný návrat do funkce premiéra je nutno velmi pozorně sledovat, řekl Lipavský. Slovensko čekají předčasné volby na konci září, v průzkumech se daří Ficově straně Smer-sociálna demokracia. S Hlasem a krajní pravicí by podle některých měl většinu v parlamentu.

Fico chce mimo jiné zastavit vojenské dodávky na Ukrajinu, které podle něj nejsou řešením války, podobně jako „nefunkční protiruské sankce“. Slovenský bývalý premiér také kritizuje EU s tím, že je v oblasti zahraniční politiky ve vleku USA. 

„Přál bych si, aby to byla jen předvolební rétorika a od některých naprosto nehorázných výroků také ustoupil,“ uvedl Lipavský. Tento styl politiky podle něj není tím, s čím by mohlo být Slovensko vnímáno v Evropě jako partnerský stát. „Naopak oceňuji, že Slovensko má dnes přítomnost jednotek NATO, podílí se na evropské bezpečnosti,“ konstatoval Lipavský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu debatují v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 1 mminutou

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 31 mminutami

Rusko podle Putinova poradce odmítá příměří

Rusko podle Putinova poradce Jurije Ušakova americkým návrhem na třicetidenní příměří na Ukrajině nic nezíská. Řekl to před jednáním s delegací z USA. Kreml považuje plány za uspěchané a požaduje, aby v nich byly zahrnuty ruské zájmy. Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem počítá s klidem zbraní jak ve vzduchu, tak na vodě i na frontě. Do země dorazil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff, podle listu Kommersant s ním má ve čtvrtek večer jednat ruský vládce Vladimir Putin.
05:30Aktualizovánopřed 54 mminutami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 1 hhodinou

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 1 hhodinou

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Belgie vyšetřuje možnou korupci v europarlamentu spojenou s Čínou

Belgická policie vyšetřuje možné uplácení europoslanců čínskou telekomunikační firmou Huawei. Píše to deník Le Soir nebo web Politico. Policisté podle médií zadrželi několik lidí a provedli domovní prohlídky na jednadvaceti adresách spojených s lobbisty pracujícími pro čínského výrobce chytrých telefonů.
před 3 hhodinami

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 9 hhodinami
Načítání...