Rusko a Írán chtěly ovlivnit prezidentské volby v USA, Čína nikoliv, tvrdí zpráva tajných služeb

Ruská vláda se snažila ovlivnit kampaň před loňskými prezidentskými volbami v USA zavádějícími a nepodloženými obviněními, jež mířily proti tehdejšímu kandidátovi demokratů Joeu Bidenovi. Dělo se to částečně také skrze spojence tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa a činitele jeho administrativy. Ve své zprávě to uvedla kancelář ředitelky amerických tajných služeb (DNI), podle níž se navzdory tvrzení řady republikánů do kampaně nesnažila zasahovat Čína. Naopak Írán se o ovlivnění voleb snažil. Žádná ze zmíněných zemí se k obsahu materiálu zatím nevyjádřila.

Trumpovi spojenci podle zprávy hráli do rukou Moskvy, když zveličovali tvrzení namířená proti Bidenovi a jeho synu Hunterovi, s nimiž před listopadovými volbami přicházeli ukrajinští aktéři napojení na Rusko.

Republikánský exprezident a jeho spojenci se dlouhodobě snažili zdiskreditovat Bidena nepodloženými tvrzeními, že jako viceprezident USA používal svůj vliv ve prospěch podnikatelských aktivit svého syna Huntera na Ukrajině. Trump kvůli snaze přimět ukrajinské činitele k zahájení vyšetřování Hunterova podnikání čelil loni ústavní žalobě, republikány ovládaný Senát jej však osvobodil.

Volby se podle zprávy rovněž snažil ovlivnit Írán, který však pracoval v Trumpův neprospěch. Exprezident totiž zaujal proti islámské republice tvrdý postoj a zavedl vůči ní tvrdé sankce.

Zpráva přitom vyvrací tvrzení řady Trumpových republikánských spojenců, podle nichž se do voleb snažila zasáhnout také Čína, jež podle nich podporovala Bidena. „Čína se snažila dosáhnout stability ve svých vztazích se Spojenými státy a nepokládala žádný z možných výsledků voleb za tak výhodný, aby riskovala odvetu v případě, že by byla přistižena,“ píše se v dokumentu.

Američtí činitelé hovoří rovněž o snahách o ovlivnění voleb ze strany Kuby, Venezuely a libanonského hnutí Hizballáh, podle DNI se však jednalo o menší kampaně, než provedlo Rusko či Írán. Žádná z obviněných zemí se k dokumentu zatím nevyjádřila.

Zpráva: Snahy o ovlivňování pravděpodobně řídil Putin

Americké tajné služby a vyšetřování někdejšího zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera došly k závěru, že se Rusko snažilo pomoci Trumpově zvolení již v roce 2016. Tehdy podle USA zahájilo skrytou propagandistickou kampaň namířenou proti někdejší kandidátce demokratů Hillary Clintonové.

Podle nyní zveřejněné zprávy věděl ruský prezident Vladimir Putin o snahách o ovlivnění amerických voleb a pravděpodobně je sám řídil. DNI tvrdí, že se dva ukrajinští činitelé setkali s lidmi napojenými na Trumpa, kterým předali určité materiály, jež měly sloužit k zahájení oficiálního vyšetřování Bidenova vlivu na podnikání jeho syna na Ukrajině.

Ruští agenti se rovněž podle USA snažili nabourat do účtů některých zaměstnanců firmy Burisma, kde Biden mladší působil několik let jako člen dozorčí rady, „pravděpodobně ve snaze získat informace spojené s rodinou prezidenta Bidena“, uvádí se v dokumentu.

Rusko se rovněž podobně jako před čtyřmi lety údajně snažilo šířit na sociálních sítích zprávy znevažující demokraty a jejich prezidentského kandidáta a stěžující si na snahy o cenzuru od velkých technologických společností. Moskva se rovněž snažila vyhrotit spory v americké společnosti týkající se rasových otázek, uvádí dokument.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 8 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 8 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 15 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...