Hanoj – Tisíce Vietnamců dnes zapálily více než desítku čínských a dalších zahraničních továren na protest proti čínské těžbě ropy v části Jihočínského moře, na kterou si činí nárok i Vietnam. Vietnamská policie zadržela asi 500 lidí, kteří byli „přistiženi při drancování, krádežích a žhářství“. Peking označil Vietnam za provokatérský stát a předal Hanoji v souvislosti s nepokoji protestní nótu.
Současné demonstrace jsou ve Vietnamu největší za posledních několik desítek let. Protestní akce a jakékoli podobné projevy nespokojenosti jsou neobvyklé v zemi, v jejímž čele stojí autoritářská komunistická vláda. Podle analytiků ale vietnamský režim přivírá nad nynějšími manifestacemi oči, aby vyjádřil svou nespokojenost s Čínou.
Dnešní vlna protestů zasáhla průmyslové zóny v provinciích Dong Nai a Binh Duong poblíž hospodářské metropole země Ho Či Minova Města. Zdejší zóny se zahraničními investory jsou klíčové pro vietnamskou ekonomiku. Demonstrace zřejmě největší vahou dopadly na tchajwanské společnosti a zasáhly i jihokorejské a singapurské firmy, u nichž se protestující zřejmě mylně domnívali, že jsou čínské.
Ve Vietnamu neexistují nezávislá média a vietnamští oficiální činitelé poskytli jen málo podrobností o tom, co se v zónách stalo. Na disidentských blozích na internetu se ale objevily fotografie, na nichž jsou vidět tisíce dělníků, jak ničí brány do továren, vytloukají okna a rozbíjejí kanceláře.
Podle dostupných informací v zónách protestovalo asi 19 000 dělníků. Žádní zranění zatím nejsou hlášeni.
Nepokoje vyvolaly protesty poškozených zemí. Čína Vietnam „žádá, aby přijal veškerá nutná opatření k ukončení těchto zločinů a potrestal jejich strůjce“, uvedla mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing. Také Tchaj-wan násilnosti odsoudil a vyzval Hanoj k zajištění bezpečnosti svých občanů. Singapurská vláda apelovala na Vietnam, aby okamžitě obnovil právo a pořádek.
Kvůli teritoriálním sporům v Jihočínskému moři je Čína v konfliktu i s Filipínami. Filipínská vláda dnes Peking obvinila, že se chystá vybudovat startovací a přistávací dráhu na jednom ze Spratlyho ostrovů, na které si kromě Filipín a Číny dělají nárok i Vietnam a Malajsie.
Filipínský ministr zahraničí uvedl, že filipínská vojenská letadla od ledna sledují, jak čínští dělníci přivážejí zeminu a další materiály na ostrov Johnson South. Manila již v dubnu podala diplomatický protest, Peking ho ale odmítl s tím, že ostrůvek patří Číně. Podle filipínského ministra je jedním z možných důvodů čínské činnosti na ostrůvku stavba letištní dráhy.
Mluvčí čínské diplomacie předpoklady Filipín nepotvrdila, zopakovala ale čínskou svrchovanost nad zmíněným teritoriem. „Veškeré práce, které Čína na ostrově provádí, pramení z čínské suverenity,“ konstatovala.
Útes Johnson South, který leží mezi Vietnamem, Filipínami a Malajsií a nachází se 300 kilometrů od filipínského ostrova Palawan, byl v roce 1988 dějištěm smrtelných střetů mezi čínskými a vietnamskými vojáky. Boje si tam vyžádaly životy asi 70 Vietnamců.
