Rasmussenovou prioritou bude Afghánistán

Brusel - Vývoj v Afghánistánu bude hlavní prioritou nového generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena. Je nutné, aby Severoatlantická aliance během jeho pětiletého funkčního období postupně předala kontrolu a odpovědnost za bezpečnost afghánským úřadům, uvedl Rasmussen v Bruselu na prvním brífinku v nové funkci. Omezit přitom hodlá i misi v Kosovu KFOR, která by podle něj mohla dokonce zcela zaniknout. Za jeden z úkolů označil i boj proti námořnímu pirátství a zlepšení vztahů aliance s Ruskem.

Cílem NATO v Afghánistánu je podle Rasmussena předání odpovědnosti tamní administrativě a vznik stabilní vlády, která bude tolerovat lidská práva včetně práv žen. „Budeme Afghánce podporovat, dokud to bude třeba. Podporovat znamená pomoci jim, aby se postavili na vlastní nohy,“ řekl. Omezení a případný konec mise KFOR ale s případným posílením mise ISAF v Afghánistánu nespojuje.

Rasmussen pro sobotní dánský list Politiken připustil vyjednávání s některými skupinami radikálního afghánského islámského hnutí Taliban. Zároveň uvedl, že na „tvrdé jádro“ tohoto uskupení platí pouze síla. NATO má v Afghánistánu nyní asi 65 tisíc vojáků. Západní společenství tam chce potlačit radikály Talibanu, který je považován za podhoubí mezinárodního terorismu.

Co možná o Rasmussenovi nevíte…

  • Rasmussen byl mezi prvními vysokými politiky, kteří si začali se všemi psát na internetu. Na Facebooku má 35 tisíc příznivců.
  • Rasmussen je milovník běhání a cyklistiky.
  • Je osobním přítelem bývalého amerického prezidenta George Bushe.
  • Zná se s řadou evropských lídrů. Podle některých byl mezi nimi nejhezčí. Silvio Berlusconi dokonce jednou řekl, že by ho kvůli tomu měl představit svojí ženě.

Za prioritu číslo dvě Rasmussen na dnešním brífinku označil vztahy NATO s Moskvou. Během svého funkčního období by rád viděl rozsáhlé strategické partnerství právě mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, jednou z podmínek však podle něj bude ochota Ruska respektovat územní celistvost okolních států. Připustil, že válka v Gruzii, po níž NATO a Rusko na čas zmrazily vzájemné vztahy, je nadále velkým problémem. „Máme co dělat s opravdovými spory a neshodami v celé řadě oblastí. NATO ale není zaměřeno proti Rusku. Myslím si, že máme mnoho společných zájmů,“ uvedl.

Rasmussena čeká strategická koncepce NATO 

Anders Fogh Rasmussen vystřídal v sobotu v čele Severoatlantické aliance Nizozemce Jaapa de Hoop Scheffera. Jeho úkolem bude vedle Afghánistánu také ujasnit smysl existence, strategickou koncepci a budoucí roli NATO po pádu železné opony a vztahy aliance s Ruskem.

Strategickou vizi NATO by aliance chtěla přijmout příští rok na summitu v Lisabonu. Rasmussen si vybral dvanáctičlenný poradní tým složený ze zástupců USA, Kanady, Francie, Velké Británie nebo Německa a z nových členských států také z Polska a Lotyšska. Povede ho bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Expertní skupina má připravit základní podobu nové strategické koncepce NATO. Český kandidát Alexandr Vondra v týmu není.

Rasmussenova cesta do čela NATO nebyla snadná. Vybrán byl nakonec po složitých jednáních na dubnovém summitu ve Štrasburku a Kehlu. Už před tímto rokováním byl sice 56letý bývalý dánský premiér považován za jasného favorita, problém s ním ale mělo Turecko. Ankaře vadilo, jak se Rasmussen stavěl ke zveřejnění kontroverzních karikatur proroka Mohameda v dánském tisku před několika lety. Ty vyvolaly zejména v muslimském světě bouře nevole, premiér je ale obhajoval právem na svobodu projevu. Turecko kritizovalo třeba i to, že Kodaň nezasahuje proti televizi kurdských separatistů, která v Dánsku sídlí.

Na dnešním brífinku Rasmussen uvedl, že karikatury považuje za uzavřenou záležitost a věří, že s muslismkým světem se mu podaří navázat dobré vztahy. Hodlá se také v Bruselu setkat s velvyslanci z muslimských zemí.

Jak poznamenala spolupracovnice ČT Dana Schmidt, Rasmussen je vzděláním ekonom a v Dánsku je velmi respektovaný. Jeho manželka Anne-Mette je pedagožka a zúčastnila se také známé soutěže Stardance. Mají spolu tři děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie podpoří Saúdy v boji proti hútíům

Velká Británie poskytne Saúdské Arábii omezenou vojenskou podporu v konfliktu s proíránskými džihádistickými povstalci hútíi, oznámil premiér Andy Burnham. Pomoc by se měla podle médií soustředit na poskytnutí možnosti tankovat za letu saúdská bojová letadla na obranných misích. Boje v Jemenu si za dva dny vyžádaly 154 mrtvých, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Tajfun si v Japonsku vyžádal oběti a způsobil dopravní chaos

Nejméně čtyři oběti si vyžádal tajfun Dujuan, který v pondělí zasáhl oblast kolem japonského hlavního města Tokia. Pohřešováno je dalších šest osob a bez elektřiny zůstává více než 45 tisíc domácností, informovala agentura AFP. Tajfun provázený silným větrem a prudkým deštěm způsobil sesuvy půdy a dopravní chaos.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Video„Nechali nás na holičkách.“ Situace v Ceutě zůstává napjatá

Madrid spolupracuje s Marokem, aby se 23. září neopakoval červencový příliv migrantů do španělské exklávy Ceuta. Africká země kvůli tomu opevňuje hranice. V Ceutě zůstává na osm až deset tisíc migrantů. Ubytovacích zařízení pro tak velké množství lidí je ale málo. Asi čtyři tisíce z nich tak žijí na ulicích. Proti situaci, kterou označují za neudržitelnou, v neděli protestovaly stovky obyvatel Ceuty. Radikální demonstranti dokonce napadli vůz poslankyně za tuto autonomní oblast. Domnívali se, že v autě jsou levicoví aktivisté, kteří do exklávy vyrazili s humanitární pomocí pro migranty. Pravicová vláda v Ceutě násilí odsoudila. Dodala ale, že chápe, proč jsou demonstranti situací unavení. Dalších několik stovek jich tři kilometry od marockých hranic protestovalo poklidně. „Toto se dalo vyřešit hned od první minuty, ale oni nás nechali na holičkách. Toto je španělská a evropská hranice a oni nás nechali na holičkách,“ míní obyvatelka exklávy jménem Lucía.
před 5 hhodinami

USA plánují otevřít v Grónsku dvě vojenské základny, píše Reuters

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.
před 8 hhodinami

Věci spojené s herečkou Bardotovou se v aukci prodaly za téměř milion eur

Za téměř milion eur (skoro 25 milionů korun) se v pondělí v aukci prodalo 285 osobních věcí a suvenýrů spojených s francouzskou herečkou Brigitte Bardotovou, která zemřela loni 28. prosince ve věku 91 let. Podle agentury AFP se cena vyšplhala na téměř dvacetinásobek odhadované částky. Kupce našel každý z nabízených předmětů, napsala agentura DPA.
před 12 hhodinami

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Velká americká média přestala pokrývat Trumpovy aktivity

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu. Zdůvodnil to tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Hlavní televizní stanice zároveň oznámily, že ze solidarity se CNN nebudou pokrývat Trumpovy aktivity. Na otevření nového heliportu pak nedodaly mikrofony a prezidentův proslov nebyl slyšet.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.