Rakousko zavádí kontroly na hranicích. Londýnu hrozí kolaps zdravotnictví

Rakousko od půlnoci z pátku na sobotu 9. ledna zavádí hraniční kontroly. Slovenská policie hodlá přísněji kontrolovat dodržování tamních opatření proti šíření koronaviru. Polsko očkuje zdravotnický personál a řeší aféru s naočkovanými umělci. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje rozumnou pružnost při dávkování vakcíny. Británie se připravuje na možnost, že v Londýně během dvou týdnů zkolabuje zdravotnický systém. Stav nouze začne v pátek platit v japonském hlavním městě Tokiu.

On-line přenos

Koronavirus - leden

  • 20:21

    Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.

  • 18:16
    Česko

    Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.

  • 18:15
    Česko

    Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.

Rakousko bude v průběhu následujícího týdne postupně omezovat počet hraničních přechodů, informoval český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Pravidla cestování zůstávají jinak stejná – mimo výjimky povinná karanténa,“ doplnil.

Policisté na Slovensku zintenzivňují kontrolování toho, jestli lidé dodržují restrikce stanovené tamní vládou. Kabinet premiéra Igora Matoviče omezil volný pohyb lidí, přičemž zákaz vycházení má devatenáct různých výjimek. Lidé mohou například do zaměstnání, ale pouze pokud nemohou práci vykonávat z domova – prokazovat by se měli potvrzením od zaměstnavatele.

„Pandemická situace je krizová. Vyžadujeme, aby se výjimky dodržovaly. Vyzývám občany, aby respektovali uložená pravidla. Chceme kontrolovat hranice okresů, abychom snížili mobilitu. Nemáme sílu, abychom uzavírali všechny okresy na všech komunikacích. Současně nechceme způsobit dopravní zácpy,“ okomentoval kroky slovenské policie její prezident Peter Kovařík. Kontroly dle něj jsou i ve vlacích.

Nahrávám video
Události: Slovenská policie zpřísní kontroly
Zdroj: ČT24

Jednou z priorit policistů jsou podle Kovaříka hranice s okolními zeměmi. Při příjezdu na Slovensko například z Česka musejí mít cestující až na výjimky negativní výsledek testu na koronavirus, aby se v zemi pod Tatrami vyhnuli karanténě. Na Slovensku se i na turisty vztahuje stávající omezení volného pohybu osob.

Viníkům, kteří pravidla poruší, hrozí pokuta až tisíc eur na místě, ve správním řízení i vyšší. Podle Kovaříka slovenští policisté loni řešili osmatřicet tisíc přestupků souvisejících s karanténními omezeními.

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj ČT o situaci na Slovensku
Zdroj: ČT24

Nejhorší zůstává na Slovensku situace v okrese Nitra, kde se na příští tři víkendy připravuje plošné testování. „Na očním, gynekologii, traumatologii, cévní chirurgii, všude leží covidoví pacienti. To zatížení nemocnice trvá už velmi dlouho, několik týdnů až měsíců. To se opravdu projevuje na vyčerpání personálu,“ popisuje pro ČT problémy nitranské fakultní nemocnice tamní pediatr Peter Visolajský.

Apeluje na soukromá zařízení, aby projevila větší solidaritu. Obává se totiž, že v kolabujícím špitále nebude místo pro urgentní případy – třeba při autonehodě. Někteří pacienti v Nitře čekali v sanitce na příjem i čtyři hodiny. Kvůli koronaviru v nemocnici denně zemře až deset lidí a město už muselo objednat chladicí přívěs, protože mrtvá těla nebylo kam ukládat.

Polsko očkuje zdravotníky, média i politiky pobouřila vakcinace umělců

Polská vláda zvažuje nákup vakcín mimo systém unijní objednávky. Země nyní očkuje proti covidu-19 především zdravotníky. Zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé potvrdil, že tento plán na nákup vakcíny po vlastní ose v Polsku opravdu existuje, vláda ale ví, že se bude muset zařadit do fronty. Podobný zájmem by totiž mohla mít celá řada zemí. Je možné, že se plán nesetká s úspěchem.

Polsko ke středečnímu večeru naočkovalo již zhruba 150 tisíc lidí, neboli 0,37 procenta populace. V rámci EU jde o slušný výsledek – například Německo zatím vakcinovalo 0,44 procenta lidí. Očkuje se skupina 0 – čili zdravotníci, ale i nezdravotnický personál na úřadech a v nemocnicích. Všichni dostávají schválenou vakcínu od firem Pfizer a BioNTech. Brzy by se dle zpravodaje měla do země dostat i nově schválená vakcína od Moderny.

V Polsku také stále doznívá aféra, kdy ve Varšavské univerzitní nemocnici naočkovali kromě zdravotníků také osmnáct umělců. Celá kauza vzbudila velkou kritiku a pobouření politiků i médií. Dle Mathého tito umělci byli zaregistrováni jako nezdravotnický personál, takže šlo do jisté míry o podvod. Pravděpodobně šlo o jistou známost mezi nemocnicí a umělci. Někteří se za čin omluvili, jiní říkají, že toho nelitují. Není jasné, na čí straně je vina.

Nahrávám video
Studio 6: Lukáš Mathé k očkování v Polsku
Zdroj: ČT24

Evropská pobočka WHO doporučuje rozumnou pružnost při dávkování vakcíny proti covidu-19. „Všichni jsme zaznamenali doporučení více zpružnit čas mezi první a druhou dávkou vakcíny oproti tomu, co původně předepsal výrobce. Je důležité, aby takové rozhodnutí představovalo bezpečný kompromis mezi nynější omezenou globální výrobní kapacitou a tlakem na vlády, aby ochránily co nejvíce lidí omezením zátěže, kterou bude pro zdravotní systémy představovat jakákoliv další vlna,“ prohlásil regionální šéf WHO Hans Kluge.

Podle Klugeho je v tuto chvíli pochopitelným konečným cílem kolektivní imunita, neměla by ale být bezprostředním zájmem. „Chci zdůraznit, že uvádění vakcín na trh je zásadní především pro omezení prudkého průběhu nemoci ve zranitelných skupinách, pro snížení tlaku na naše nemocnice a vyhnutí se riziku kolapsu našich zdravotních systémů,“ konstatuje Kluge.

Londýnu hrozí ve dvou týdnech kolaps nemocnic

Na možný kolaps londýnského zdravotnictví se připravuje Velká Británie. Ostrovní ministr zdravotnictví Matt Hancock se nechal slyšet, že se obává tlaku na Národní zdravotnický systém (NHS). Londýnské nemocnice mohou zkolabovat během dvou týdnů.

Polovina všech hospitalizovaných pacientů v hlavním městě má právě covid-19, v Anglii je to třetina. Mnohá zařízení ruší rutinní operace a objevují se náznaky, že omezení péče se týká také rakoviny, píše BBC. Tento týden například vyšlo najevo, že v londýnské nemocnici King's College byly odloženy operace, které mohou pacientům s rakovinou zachránit život, protože lůžka obsadili nemocní s covidem-19.

„Vytváříme další zdroje, abychom zajistili, že NHS dostane potřebnou podporu v těch částech země, které jsou pod největším tlakem. Například v Londýně zajišťujeme, aby byla (nemocnice) Nightingale v pohotovostním režimu pro případ potřeby. A pokud to bude zapotřebí, samozřejmě se využije,“ předesílá Hancock.

Covidová nemocnice Nightingale má kapacitu čtyři tisíce lůžek a v provozu už byla za jarní vlny pandemie. V důsledku tehdejšího zlepšení situace ale nakonec poskytla péči pouhým jedenapadesáti pacientům a v květnu byla uzavřena.

Británie ve středu poprvé od dubna zaznamenala více než tisíc úmrtí s covidem-19 za den. Potvrzených případů nákazy za středu přibylo 62 tisíc, nejvyšší denní přírůstek od počátku pandemie. V Anglii a Skotsku už od úterý platí plošný lockdown, obavy na Ostrovech vzbuzuje především nová, nakažlivější mutace viru.

Ministryně vnitra Priti Patelová prohlásila, že Spojené království v příštích dnech oznámí další zpřísnění opatření. Odmítla vyloučit, že jejich součástí bude i zákaz cestování do zahraničí.

Tokio ve stavu nouze

V problémech se ocitá také další hlavní město: japonská vláda vyhlásila stav nouze v Tokiu, platit bude od pátku do 7. února. Premiér Jošihide Suga rozhodnutí zdůvodnil obavami, že se koronavirus rychle rozšíří do zbytku země a citelně dopadne na život Japonců i ekonomiku.

V rámci stavu nouze Sugův kabinet vyzve bary a restaurace, aby od devatenácté hodiny neservírovaly alkoholické nápoje a o hodinu později zcela zavřely. Vláda také apeluje na firmy, aby zavedly práci na dálku, a na veřejnost, aby po osmé hodině večer zůstala doma a neshromažďovala se. Nadále možná budou veřejná představení, ale pouze s polovinou diváků. Otevřené mají zůstat také školy.

Stav nouze bude platit v Tokiu a třech sousedních prefekturách, kde žije zhruba 37 ze 127 milionů obyvatel Japonska. Hlavní město ostrovního státu zaznamenalo nejvyšší denní přírůstek od počátku pandemie, testy tam odhalily 2447 infikovaných za 24 hodin. Úřady se obávají přehlcení zdravotnických zařízení.

Lékařští odborníci navíc pochybují, jestli jsou vládní kroky dostatečně razantní, aby dostaly šíření covidu-19 pod kontrolu. „Měli bychom zvážit zavedení stavu nouze na celostátní úrovni,“ apeluje předseda sdružení japonských lékařů Tošio Nakagawa. Někteří zdravotníci řekli agentuře Kjódó, že lůžka rezervovaná pro nakažené pacienty v zdravotnických zařízeních v Tokiu jsou už z velké části obsazená.

Podle agentury Reuters japonský premiér souhlasil se stavem nouze také proto, že Tokio má v létě hostit o rok odložené olympijské hry. Ty Suga považuje za symbol „vítězství člověka nad virem“.

Výjimečný stav může ve Francii platit až do léta

Koronavirová opatření přitvrzuje také Francie. K dosavadním patnácti departmentům, kde platí zákaz vycházení, přibyly od čtvrtečních osmnácti hodin další. Zavřena zůstanou muzea, kina a kulturní střediska. Podle premiéra Jeana Castexe je prioritou urychlit očkování – v něm Francie zaostává, zatím se podařilo naočkovat pouze setinu procenta populace.

„Cílem vlády je napravit pomalý začátek a naočkovat do konce měsíce milion lidí. Situace v zemi zůstává složitá, premiér vyloučil, že by navzdory původnímu plánu uvolňování opatření mohly být v druhé polovině měsíce otevřeny restaurace. Podle něj může výjimečný stav platit až do léta,“ komentuje situaci zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 7 mminutami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 28 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 41 mminutami

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 4 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelské ozbrojené síly (IDF) zahájily v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. IDF zabila mluvčího íránských revolučních gard, který v reakci na izraelského premiéra odmítl tvrzení, že Írán již není schopen vyrábět balistické střely. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Jde o první izraelský úder na tuto zemi za současné války proti Íránu.
před 8 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 13 hhodinami
Načítání...