Znepokojení obestírá jednu z mutací koronaviru, jejíž zvýšené šíření zaznamenává Velká Británie. Řada států kvůli tomu omezila spoje s ostrovním státem. Podle tamních vládních expertů je tento kmen zřejmě výrazně více nakažlivý než starší mutace, které doposud byly nejčastější. Vědci, kteří studují jeho genetické změny, popsali, čím může být více rizikovým.
Tato nová mutace koronaviru se v Británii objevila už v září a v listopadu tvořila zhruba čtvrtinu případů infekce v Londýně. V polovině prosince už to ale byly téměř dvě třetiny, píše BBC. Nová mutace koronaviru byla zaznamenána i mimo Anglii. Například Austrálie hlásí 83 případů ve státě Nový Jižní Wales a v regionu severně od Sydney. Objevily se také v Dánsku, v Nizozemsku a v Itálii. A velmi podobná mutace se objevila v Jižní Africe, kde také vyvolává obavy.
Kde se vzala?
Vznikla už někdy v srpnu letošního roku, kdy byla poprvé zaznamenána, ale na novou mutaci jako na hrozbu upozornili vědci až 8. prosince, když sledovali rychlé šíření viru v hrabství Kent na jihovýchodě Anglie.
Nemoc se tam šířila velice dynamicky, ale především asi za polovinou případů stála jedna specifická varianta viru SARS-CoV-2. Její vliv na šíření nemoci byl tak výrazný, že to podle svědectví genetika Nicka Lomana pro odborný časopis Science, všem vyrazilo dech.
Co je na nové mutaci výjimečného?
Viry se mění neustále a přirozeně. Některé to umí velice rychle, typicky je to virus HIV, značnou rychlostí se mění i viry chřipkové, které dokáží přeskakovat mezi různými druhy hostitelů. Nový koronavirus se mění poměrně pomalu – tedy alespoň doposud to tak vypadalo.
Analýza této vývojové větve viru stále probíhá a je kolem ní spousta neznámého, řadu věcí už ale vědci popsali. Klíčové na ní je, že se jí podařilo získat 17 mutací najednou – něco takového zatím u nového koronaviru nebylo pozorováno ani očekáváno.
Věda může sledovat vývoj viru SARS-CoV-2 jako u žádného jiného viru předtím. Zatím se příliš neměnil, vypadal jako dost stabilní – docházelo k přibližně jedné až dvěma změnám za měsíc; a to znamená, že od doby, co se poprvé před více než rokem objevil ve Wu-chanu, došlo v něm asi ke dvaceti změnám. Zatím nikdy nedošlo k tak velké změně jako nyní.
Genetici tvrdí, že se mutace objevila u člověka, který měl koronavirus velmi dlouhou dobu a trpěl nějakou poruchou imunity, byl proto léčen značně dlouho a virus v něm tedy měl dostatek možností k tomu, aby se vyvíjel a docházelo v něm k evolučnímu souboji řady variant.
Podle evolučního genetika Andrewa Rambauta z Edinburské univerzity je na této variantě znepokojivá nejen rychlost mutace, ale především to, k jakým změnám došlo. Ze 17 změn se totiž osm týká změn v genu, který se stará o onen špičatý protein na povrchu viru, jímž proniká do buňky.
A dvě z nich mohou způsobit problémy: jedna (N501Y) totiž zesiluje schopnost hrotu vázat se na místo, kudy vniká virus do buňky, druhá (69-70del) je zase spojená s viry, které snadněji unikají pozornosti imunitního systému.
Podle Rambauta měla Velká Británie vlastně štěstí: jeden z typů PCR testů, které se v zemi masově používají, totiž dokáže tyto mutace odhalit, aniž by bylo potřeba složitě sekvenovat celý genom viru.
Je virus nebezpečnější?
Některé vlastnosti změn viru naznačují jeho zvýšené nebezpečí – jak jeho schopnost rychleji se šířit, tak i schopnost lépe odolávat protilátkám. Podle vědeckých poradců britské vlády je nyní například v Londýně dominantní. Britský premiér Boris Johnson uvedl, že nová mutace zvyšuje přenosnost viru asi o 70 procent. Zpráva britských vědců varuje, že by to znamenalo růst reprodukčního čísla viru o 0,39 až 0,93.
A to by znamenalo, že na kontrolu jeho šíření už nestačí běžná opatření, která dnes jsou v Evropě zavedená. Podle této zprávy naznačují výsledky, že by tato varianta byla schopná šířit se i za relativně přísných opatření.
O něco vyšší může být také virová nálož u nakažených, ale není to zatím zcela jasné. Znepokojivý je také fakt, že už byly zaznamenány i případy, kdy se touto variantou nakazili i lidé, kteří už koronavirus jednou prodělali. Jde zatím o pouhé čtyři případy z více než tisícovky prostudovaných, ale podle komise britského ministerstva zdravotnictví je to zapotřebí lépe prozkoumat.
Podle německého virologa Christiana Drostena je předčasné považovat novou mutaci za zvláštní hrozbu. „Máme tu příliš mnoho neznámých na to, abychom mohli něco takového říci,“ uvedl pro Science. Podle něj může být za šířením této mutace jen náhoda nebo nedostatek protiepidemických opatření v této části Anglie. Již dříve byli podle něj vědci znepokojení variantou, která se do Evropy šířila ze Španělska a měla také být výrazně nakažlivější – ale dnes už se ví, že není. Jen ji prostě tehdy více šířili španělští turisté nebo lidé, kteří v létě na dovolenou do Španělska zamířili.
Tato španělská varianta měla mít podle prvních údajů až o 50 procent vyšší smrtnost než původní varianty, ale detailnější analýza ukázala, že to není pravda.
Drosten varuje před alarmistickými závěry i s tím, že jedna z mutací nového kmene se týká genu ORF8 a je naopak spojená se zhoršenou schopností se šířit.
Že je rychlý růst nové mutace náhodný, je možné i podle viroložky Angely Rasmussenové.
Neexistuje žádný důkaz o tom, že by nová mutace měla vliv na těžší průběh nemoci, výzkum cambridgeského virologa Ravindry Gupta ale naznačuje, že možná bude složitější proti němu bojovat. Jeho studie zatím neprošla recenzním řízením, ale je jediným výzkumem, který tento kmen intenzivněji popsal. Podle něj změna hrotu viru vede až ke dvojnásobné infekčnosti a také lepší odolnosti proti protilátkám, které si s původními variantami poradí. Také Gupta ale upozorňuje, že je zapotřebí intenzivnějšího výzkumu.
Africká varianta
V přibližně stejnou dobu vědci objevili další variantu viru v Jižní Africe. Ta je sice svými změnami podobná té anglické a také se rychle šíří, ale podle virologa Tulia de Oliveiry nemá geneticky s tou britskou nic společného, obě mají různý původ.
Někteří afričtí experti upozorňují, že o této variantě se říká, že je více nebezpečná pro mladší a jinak zdravé jedince, ale tato tvrzení je zapotřebí ověřit, uvedl John Nkengasong, ředitel Africa Centres for Disease Control and Prevention. „Je to znepokojivé, ale potřebujeme teď více dat,“ uvedl.
De Oliveira připouští, že také v tomto případě může být rychlejší šíření náhodou: nedávné oslavy, jichž se účastnili zejména mladší lidé, mohly vést k většímu množství nákaz mezi nimi.
Tato změna ale naznačuje, že právě tento vývoj viru je „přirozený“, vzhledem k tomu, že k podobným vlastnostem směřuje současně na více místech světa, vypadá to podle virologa Kristiana Andersena, že vývoj se může touto cestou ubírat. „Cokoliv mu umožnilo rozšířit se, se zřejmě objeví i v jiných částech světa,“ poznamenal. „Budeme ale schopní ho objevit tam a pak ho sledovat? Pro mě je to jedna z těch kriticky důležitých záležitostí,“ uvedl pro Science.
Co bude dál
O mutacích už ví WHO i zdravotní experti Evropské unie; odborníci nyní pracují na zvířecích i epidemických modelech, které by měly ukázat, zda je nová varianta opravdu nebezpečnější.
Klíčové je, zda bude dotyčná mutace a mutace, které z ní vyjdou, odolnější proti vakcínám, jimiž se právě začíná v řadě zemí očkovat. Zatím pro to neexistují žádné důkazy – očkování totiž vytvářejí protilátky proti více částem viru, takže by měly fungovat dál. Podle virologa Jiřího Černého jsou také moderní mRNA vakcíny vytvářené tak, že by v případě nějaké podobné mutace nemělo být složité je upravit tak, aby reagovaly na změny viru: návod, jak se má imunita bránit, by se zkrátka jen doplnil o další instrukci.
Virologové také zpochybňují, že by mohla být tato mutace hůře odhalitelná současnými testy.
Všechny výzkumy ale budou trvat týdny a možná měsíce, proto volí evropské země raději přístup předběžné opatrnosti a zakazují dopravu s Británií.
