Polskem zmítá aféra přednostního očkování prominentů, Německo karanténu prodloužilo do konce ledna

Varšavská lékařská univerzita (WUM) minulý týden informovala, že nezávisle na vakcínách určených výhradně pro zdravotníky získala od státní správy hmotných rezerv několik set dávek, které bylo nutné vypotřebovat do konce roku. Z nich prý naočkovala část zaměstnanců svých nemocnic a jejich rodiny, nemocniční pacienty a 18 známých osobností, které souhlasily s tím, že budou očkovací kampaň propagovat.

„Zdá se, že těch osmnáct osobností nejspíš nebylo těmi, kteří potom měli očkování promovat. Nejspíš šlo o jistou známost jedné z hereček, Krystyny Jandové,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé s tím, že mezi očkovanými figurují nejen lidé blízcí herečce, ale i další osobnosti z oblasti kultury. „Z šetření se zdá, že byli zapsáni jako nezdravotnický personál, že byli takto registrováni, a proto to očkování dostali. Kdo jim zavolal, aby na to očkování přišli, není jasné.“

Šéf státní správy hmotných rezerv Michal Kuczmierowski už koncem týdne agentuře PAP řekl, že lékařská univerzita žádné dodatečné vakcíny nedostala a „určitě ne dávku pro celebrity“. Dodal, že očkování bylo určené výhradně pro zdravotníky.

Polsko chce do konce března naočkovat zhruba tři miliony lidí

Do konce března by se mělo do Polska dostat z evropských dodávek necelých šest milionů dávek vakcíny, pokračoval Mathé s odkazem na vyjádření šéfa kanceláře předsedy vlády a vládního zmocněnce pro očkování Michala Dworczyka. „Polsko má v plánu naočkovat do tohoto termínu zhruba polovinu, tedy tři miliony lidí, přesně je to dva miliony a 940 tisíc.“

Očkování v Polsku začalo 27. prosince, nejprve dostávají vakcínu lidé pracující ve zdravotnictví. „Těch je zhruba milion, podle odhadů vlády by se z nich mělo naočkovat zhruba sedm set tisíc. Ohledně zbylých tří set tisíc není jasné, zda nebudou chtít, nebo jsou tam nějaké jiné důvody. Do této chvíle se jich přihlásilo půl milionu a už 92 tisíc první dávku dostalo,“ doplnil zpravodaj ČT.

Od poloviny ledna by se měl spustit rezervační systém pro další skupinu, v níž budou senioři, příslušníci uniformovaných složek a učitelé. Celkem tato skupina čítá okolo deseti milionů lidí. Přednost budou mít senioři nad 70 let, jejichž očkování by mohla začít na konci ledna.

Z průzkumu, jejž koncem roku zveřejnil list Rzeczpospolita, vyplynulo, že 47 procent dotázaných Poláků je buď „odhodláno“ se nechat očkovat, anebo to „spíše“ plánuje. Dalších 44 procent respondentů se chce vakcinaci vyhnout a devět procent uvedlo, že ještě nejsou rozhodnutí. 

Německo míří k delší karanténě

O prodloužení stávajících přísných karanténních opatření jednala německá kancléřka Angela Merkelová s premiéry jednotlivých spolkových zemí. Země ke karanténě přistoupila od počátku listopadu, od 16. prosince pak její podmínky ještě více zpřísnila, neboť se nedaří šíření infekce zpomalit. Uzavřeny byly obchody, které neprodávají zboží denní potřeby, a také školy a školky. Původně byla omezení stanovena do 10. ledna.

Stávající karanténa bude prodloužena nejméně do 31. ledna, a opatření budou navíc zpřísněna. Novým celoněmeckým pravidlem pro ohniska koronavirové nákazy se stává omezení volného pohybu na maximální vzdálenost 15 kilometrů od domova, řekla po jednání Merkelová.

Německo také od 11. ledna zpřísňuje podmínky cest do země z rizikových oblastí. Nově bude vyžadován test při příjezdu a poté další k ukončení karantény.

Merkelová se také ohradila proti kritice kvůli nedostatku vakcín v Německu. Po jednání s premiéry spolkových zemí prohlásila, že bylo správným krokem nechat Evropskou unii zajistit očkovací látku pro všechny členské státy.

„Nestojíme o žádný samostatný postup na národní úrovni při obstarávání vakcíny,“ řekla Merkelová. „Postupovat podle společného plánu EU bylo správné,“ dodala.

Merkelová patří k hlavním zastáncům společné evropské strategie nákupu vakcín. Komentátoři uvádějí, že takto chtěla kancléřka předejít očkovacímu nacionalismu a vzájemného přetahování unijních členů o vakcínu.

Kancléřka rovněž vyzvala obyvatele, aby měli pochopení pro vládní očkovací strategii. „V prvním čtvrtletí budeme moci očkovat pouze upřednostňované skupiny,“ vysvětlila. Přednost tak budou mít zdravotníci, senioři či lidé se zdravotními riziky.

Dánsko také zpřísní

Dánsko znovu zpřísní opatření proti šíření koronaviru. Důvodem je především nová mutace, která se na konci loňského roku objevila na jihu Anglie a nyní se šíří právě i v Dánsku. Omezit budou muset Dánové od středy především sociální kontakty, informovala podle agentury DPA premiérka Mette Frederiksenová.

„Jen pět dní po začátku nového roku tu opět stojíme. Zasáhla nás nová a znepokojivá mutace koronaviru,“ uvedla Frederiksenová. Dánsko bylo jednou z prvních evropských zemí, které potvrdily, že se takzvaná anglická mutace viru SARS-CoV-2 objevila i u jejích nakažených. Do úterka novou variantu dánští zdravotníci odhalili v 86 případech. Podle premiérky se čeká, že v polovině února bude mutace zodpovědná za většinu nových případů infekce.

V Dánsku nyní platí přísná opatření proti šíření koronaviru, která na konci loňského roku vláda prodloužila do 17. ledna. Zavřené jsou všechny obchody vyjma těch s nezbytným zbožím a také kadeřnictví, restaurace, hospody či kulturní a sportovní zařízení.

Akcie farmaceutických firem těží z vakcínového úspěchu

Akciím společností, které se v uplynulém roce soustředily na vývoj účinného očkování proti covidu-19, se dařilo a tržní hodnota těchto firem rostla v rozsahu několika desítek až stovek procent, ukazuje analýza zprostředkovatele investičních služeb TopForex. Hodnotu těchto cenných papírů by v dalších měsících měly ovlivňovat informace o rychlosti proočkování, jeho efektu a objemy dalších státních objednávek.

Jedna z vakcín vznikla ve spolupráci americké firmy Pfizer a německé BioNTech. Povolena k použití byla v Evropské unii, a tedy se s ní očkuje i v Česku, ale svolení získala i v USA, Izraeli či Velké Británii.

„Od březnových propadů až do konce pátečního obchodního dne získaly akcie Pfizer na hodnotě 30 procent. Aktuálně se nacházejí na úrovni 37 dolarů za akcii a tržní kapitalizace firmy se pohybuje na hodnotě 204 miliard dolarů, zatímco v období propuknutí krize v polovině března 2020 to bylo 160 miliard,“ uvádí Olívia Lacenová z TopForexu.

Ještě více se podle ní dařilo akciím BioNTechu, který si za stejné období připsal nárůst o 186 procent. „Akcie společnosti se po ukončení pátečního obchodování nacházely na úrovni 82 dolarů za akcii. Tržní kapitalizace firmy vzrostla na 19 miliard dolarů z březnových 6,5 miliardy dolarů,“ přiblížila.

Další firmou s vlastní vakcínou je americká Moderna. „V posledních devíti měsících si její akcie připsaly neuvěřitelných 413 procent a během posledního obchodního dne se jejich hodnota pohybovala na úrovni 105 dolarů za akcii. Tržní hodnota společnosti dosáhla 41 miliard dolarů,“ popsala Lacenová.

Dál se čeká na to, jak dopadne očkovací látka od americké firmy Johnson & Johnson, která již předložila vakcínu na předběžné posouzení regulačním orgánům v Kanadě a EU. Akcie firmy od března vzrostly o 41 procent a tržní hodnota firmy se pohybuje na úrovni 414 miliard dolarů, nastínila Lacenová.

Další vakcínu připravila firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Akcie AstraZeneca vzrostly od března o 37 procent a při posledním obchodování se dostaly na hodnotu kolem 49 dolarů za akcii. Tržní hodnota společnosti se vyšplhala na úroveň kolem 131 miliard dolarů.

„I když v posledních dnech hodnota většiny farmaceutických firem oproti prosincovým cenám zažila mírný pokles, pravděpodobně jde jen o mírnou korekci, když si investoři vybrali své zisky po růstové rallye způsobené euforií z dobrých zpráv,“ hodnotí.

Čína nevydala povolení pro misi, která má zkoumat původ viru, stěžuje si WHO

Čína stále nevydala všechna potřebná povolení pro mezinárodní tým vědců, který má v zemi přispět k řešení otázky původu viru SARS-CoV-2. Řekl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Dodal, že jej čínský přístup k misi „velmi zklamal“. Někteří členové vědeckého týmu jsou přitom již na cestě do Číny.

Už na konci loňského roku WHO oznámila, že v lednu vyšle do Číny tým vědců z deseti zemí: Dánska, Británie, Nizozemska, Austrálie, Ruska, Vietnamu, Německa, USA, Kataru a Japonska. Každý z nich má jinou odbornost.

Podle Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse se dva členové týmu už na cestu do Číny vydali a další ji museli na poslední chvíli zrušit. Přílet vědců v těchto dnech byl přitom podle něj s Pekingem domluvený. „A v úterý jsme se dozvěděli, že čínské úřady ještě nevydaly všechna povolení potřebná pro příjezd týmu do Číny,“ řekl. „Jsem z této zprávy velmi zklamaný,“ dodal šéf mezinárodní organizace.

Mnoho podrobností k programu mezinárodního vědeckého týmu v Číně zatím není známo. Jednou z jeho zastávek má být ale město Wu-chan v provincii Chu-pej, kde byla nákaza virem SARS-CoV-2 poprvé odhalena.

Odborníci WHO: Podání druhé dávky vakcíny lze výjimečně oddálit

Druhou dávku vakcíny proti covidu-19, kterou vyvinuly společnosti Pfizer a BioNTech, lze podat za „výjimečných okolností“ i o několik týdnů později, než se doporučuje. Uvedli to v úterý odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO). Řada států v posledních dnech vzhledem k nedostatku vakcíny uvažuje o odložení druhé dávky, aby se dalo první dávkou rychleji naočkovat více lidí.

Předseda komise odborníků WHO Alejandro Cravioto uvedl, že doporučuje podání dvou dávek vakcíny Pfizer/BioNTech v rozmezí 21 až 28 dní. Připustil ale, že je možné druhou dávku „za výjimečných okolností“ podat o několik týdnů později. Takovou okolností mohou podle něj být i současné problémy se zásobováním vakcínou.

Šéf BioNTechu Ugur Şahin řekl, že „do léta“ dokáže dát jeho firma k dispozici dostatek vakcíny, aby ji mohl dostat každý, kdo o ni bude mít zájem. Předseda odborné komise WHO Cravioto v úterý také uvedl, že stále není k dispozici dost informací, aby mohla komise vydat doporučení k očkování těhotných a kojících žen.