Putin vyhlásil sankce proti Turecku. Postihnou obchod a dopravu

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil sankce proti Turecku: bude omezen dovoz tureckého zboží, v Rusku nebudou zaměstnáváni turečtí občané a turecké firmy nebudou dostávat ruské zakázky. Mezi oběma zeměmi bude také omezeno dopravní spojení a od ledna bude zrušen bezvízový styk. Sankce jsou reakcí na úterní sestřelení ruského letounu Su-24. Podle Ankary ale povedou jen ke zhoršení vzájemných vztahů.

Podle Putinova dekretu bude zakázán dovoz určitého zboží z Turecka, jehož seznam má vypracovat ruská vláda. Turecké firmy působící v Rusku nebudou mít přístup k ruským zakázkám nebo nebudou moci podnikat v určitých oborech. Od ledna příštího roku ztrácejí turečtí občané možnost získat v Rusku práci.

Podle ruských médií pracuje v Rusku kolem 80 000 tureckých občanů, spolu s jejich rodinnými příslušníky dosahuje počet Turků žijících v Rusku hranice 200 000. Usadili se kromě velkých měst hlavně severně od Kavkazu a ve Stavropolském a Krasnodarském kraji.

Nahrávám video

Na dovolenou v Turecku si musí Rusové nechat zajít chuť

Od 1. ledna bude pozastaven bezvízový styk. Dohoda o bezvízovém styku byla dojednána v roce 2010, v platnost vstoupila o rok později. Využívali ji hlavně ruští turisté, pro které bylo Turecko spolu s Egyptem nejoblíbenější destinací.

S tím je zřejmě na nějakou dobu konec. Putin rozhodl, že ruské letecké společnosti nebudou smět nabízet zájezdy do Turecka. Charterový letecký provoz se zastaví.

Podle šéfa vládní turistické agentury Rosturizm Olega Safonova embargo na cestování do Turecka pomůže k oživení vnitrostátní turistiky. „Význam je gigantický,“ řekl Safonov novinářům s tím, že vnitrostátní dovolenou si prý nyní dopřeje o tři až pět milionů Rusů víc než v minulých letech.

Postižena bude i silniční doprava, vláda má na pokyn prezidenta posílit kontrolu tureckých autodopravců na ruských silnicích. Důvodem je podle dekretu „zajištění bezpečnosti“. Tu má vláda za úkol ve zvýšené míře zajistit i v Černém a Azovském moři. 

Odvetná opatření mají dočasnou platnost, kdy budou odvolána, se v dekretu nepíše. Ankara už nicméně prohlásila, že jen poškodí vzájemné vztahy. Důvodem sankcí je podle oficiální zprávy „ochrana občanů Ruské federace od zločinného či jiného protiprávního jednání“.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP/Kayhan Ozer

Erdogan sestřelení ruské stíhačky lituje

Putin podepsal dekret o sankcích krátce po prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který vyjádřil nad sestřelením ruského bitevníku lítost. Podle Erdogana by bylo lepší, kdyby k incidentu vůbec nedošlo.

„Přejeme si, aby se to bývalo nestalo, ale stalo se to. Doufám, že se něco podobného nebude opakovat,“ pronesl Erdogan v projevu ke svým stoupencům, během kterého předtím kritizoval ruské vojenské aktivity v Sýrii. Podle něj by měly Ankara i Moskva k celé záležitosti přistupovat pozitivněji.

Turecká armáda sestřelila ruský bitevník Su-24 na hranici se Sýrií, neboť podle Ankary narušil turecký vzdušný prostor. Moskva však obviňuje Turky, že letadlo zničili nad syrským územím.

Obě země učinily už během týdne řadu opatření. Zatímco Rusko omezilo cesty svých občanů to Turecka či zkomplikovalo cestu tureckým kamionům, Ankara naopak doporučila svým občanům, aby necestovali do Ruska.

Jednání Turecka musí být předvídatelné, žádá mluvčí Kremlu

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že země, které jsou schopné ovlivňovat politiku Turecka - zejména Spojené státy - by se měly zapřičinit o to, aby chování Ankary bylo předvídatelné.

Je skutečně důležité, aby všichni, kdo mohou, využili svůj vliv a zaručili, že jednání turecké strany bude předvídatelné. Ruská letadla nelze sestřelovat.
Dmitrij Peskov
mluvčí ruského prezidenta

Podle něj neprojevují mnozí členové Severoatlantické aliance po incidentu se sestřeleným letadlem vůči Turecku žádnou solidaritu. „Je to jednoznačné, mnohé evropské metropole se skutečně distancují od jakékoli solidarity s Tureckem,“ konstatoval, aniž by kterýkoli stát jmenoval.

Systém S-400 umístěný na letecké základně v Sýrii
Zdroj: Ministry of Defence of the Russian Federation/Reuters

Ruští letci, kteří v Sýrii operují, jsou nyní před nepřátelskými akcemi zajištěni, pokračoval mluvčí. „Mohu konstatovat jediné: ruští letci jsou pojištěni před novými hrozbami, protivzdušná obrana je na místě a funguje,“ uvedl Peskov s odkazem na moderní systém protivzdušné a protiraketové obrany S-400, který Moskva po sestřelení bombardéru Su-24 do Sýrie dopravila. Rusko také přesunulo k syrským břehům raketový křižník Moskva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Charkovskou oblast má šest obětí včetně dvou dětí

Ruský dronový útok na park v obci Nova Vodolaha v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti, uvedl šéf tamní správy Oleh Syněhubov. Ten dříve informoval o třech dětských obětech. Moskva se nevyjádřila. Agresor udeřil i v noci, v Kyjevě zemřel nejméně jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Ruské rakety zasáhly mimo jiné zdravotnické a vzdělávací zařízení. Zahynula 21letá dívka, sdělil starosta Kyjeva Vitalij Klyčko. Mimo Kyjev útoky zabily ještě nejméně dva lidi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin navrhl Trumpovi americko-čínsko-ruský summit o Ukrajině, píše WSJ

Vládce Kremlu Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s prezidentem USA Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Jeho cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvající ruské války proti Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy by taková schůzka povzbudila Moskvu v tom, aby ve válce pokračovala. Ministr zahraničí USA Marco Rubio v pondělí Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Malijští vojáci s ruskými spojenci nahodile útočili drony a zabíjeli civilisty, uvádí HRW

Ozbrojené síly západoafrického státu Mali a jejich ruští spojenci se v posledních měsících při zesílené ofenzivě proti povstalcům uchýlili k nahodilým úderům bezpilotních letounů a dalšímu porušování lidských práv, což vedlo ke smrti desítek civilistů. Ve své pondělní zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), kterou citovala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Paříž, Nice, Lille. Francouzská města či jejich části vyhlašují zákaz vycházení

Po víkendových nepokojích a násilnostech v řadě francouzských měst jejich úřady vyhlašují zákaz vycházení od večerních hodin do následujícího rána. Podle agentury Reuters se to týká Lille a okolních měst na severu země, dle AFP také centra Lyonu. Francouzská BFM TV zase informuje o zákazu vycházení pro celou veřejnost v Paříži na Place de la République a kolem Les Halles. Ke kroku dříve vyzval premiér Sebastien Lecornu. Ministr vnitra Laurent Nuňez podal kvůli událostem z víkendu demisi, prezident Emmanuel Macron ji však nepřijal.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 6 hhodinami

Alberta hlasuje o rozvodu s Kanadou. Jde hlavně o ropu

Alberta v pondělí pořádá nezávazné referendum, v němž se obyvatel ptá, zda chtějí zůstat součástí Kanady. Příznivci odtržení kritizují, že Ottawa provincii bohatou na ropu využívá a ohrožuje jeho průmysl. Stoupenci statu quo varují před možnými ekonomickými problémy v případě odluky. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že „v sázce je hodně“ a přirovnal referendum k hlasování o brexitu. Očekává se vysoká účast.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump opakuje Putinovy narativy a poškozuje zájmy Ukrajiny, míní bezpečnostní expert

Nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poškozují Ukrajinu a odrážejí narativy ruského vládce Vladimira Putina, uvedl estonský bezpečnostní expert Marek Kohv, který vede program Bezpečnost a odolnost v Mezinárodním centru pro obranná a bezpečnostní studia (ICDS). Rozhovor s Kohvem pro ERR vedl Andres Kuusk.
před 7 hhodinami

Volkswagen podle odborů plánuje zmrazit mzdy do roku 2030, týkalo by se to i Škody

Automobilový koncern Volkswagen plánuje do roku 2030 zmrazit mzdy svých více než 660 tisíc zaměstnanců, uvedl německý odborový svaz IG Metall. Volkswagen odmítl komentovat informaci, kterou dříve přinesl i deník Süddeutsche Zeitung. Součástí koncernu Volkswagen je česká Škoda Auto, která má zhruba 36 500 zaměstnanců včetně agenturních. Automobilka ohledně možného dopadu plánu na své zaměstnance uvedla, že spekulace nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.