Příliš velké oči zřejmě vyhubily neandertálce

Londýn – Neandertálci zřejmě vyhynuli kvůli tomu, že měli příliš velké oči. Na zpracování zrakových vjemů využívali větší část mozku než moderní člověk Homo sapiens. Nezbyla jim tak kapacita na abstraktnější myšlení, díky kterému Homo sapiens nakonec přežil dobu ledovou. Tvrdí to studie britských vědců.

Vědci srovnávali lebky neandertálců a Homo sapiens. Zjistili přitom, že první skupina měla v průměru o 6 milimetrů větší oční důlky. Díky větším očím sice neandertálci viděli velmi dobře za dlouhých temných nocích, které tehdy v Evropě panovaly. Jenže díky tomu namáhali větší část mozku, tvrdí Eiluned Pearceová z Oxfordské univerzity. 

Neandertálci měli větší oči, protože přišli do Evropy z Afriky dříve, a delší dobu se proto adaptovali na zdejší podnebí s menším množstvím slunečního svitu. Naopak Homo sapiens, kteří zůstali v Africe, takovou adaptaci nepotřebovali. Neviděli sice za šera a v noci tak dobře, ale dlouhé slunné dny jim umožňovaly rozvoj přední části mozku, které je spojováno se složitějším myšlením. Teprve když měli rozvinutou tuto část mozku, rozšířili se z Afriky dál. 

Studii britských vědců najdete ZDE.

I když byli podle vědců neandertálci velmi chytří, rozhodně nedosahovali úrovně Homo sapiens. Ve stejné době, kdy neandertálci nosili pouze primitivní oblečení z kožešin, už používal Homo Sapiens jehlu a dokázal si tak vyrobit teplejší oblečení. I díky tomu přežili dobu ledovou.

„Vzhledem k tomu, že se neandertálci vyvinuli ve vyšší zeměpisné šířce, soustředil se jejich mozek především na vizuální a tělesnou kontrolu, jejich mozek už se tolik nezabýval jinými funkcemi, jako byla třeba sociální kooperace,“ vysvětluje Pearceová.

Profesor Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně doplňuje: „Podle všeho měli neandertálci menší kognitivní část mozku, což je omezovalo, včetně jejich schopnosti formovat větší skupiny. Když žijete ve větší skupině, potřebujete i větší mozek, abyste mohli rozvíjet sociální vztahy.“

Neandertálci (Homo neanderthalensis)

… byli velmi blízkými příbuznými dnešních lidí. Žili v Evropě před 250 tisíci lety. Obývali rozsáhlá území sahající od dnešní Británie na západě až po Sibiř na východě. Vyhynuli ovšem před 28 tisíci lety, především kvůli době ledové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 18 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 1 hhodinou

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 8 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.