Praha - Na poslední zahraniční cestu ve funkci dnes zamířil český prezident Václav Klaus: tradičně na Slovensko, kam české hlavy státu jezdí na první a poslední návštěvu v úřadě. Na zahraničních cestách strávil Klaus nemalou část svého prezidentského mandátu: během deseti let ve funkci absolvoval 278 cest za hranice Česka.
Čtenáři jeho webových stránek měli možnost být – alespoň virtuálně - u toho. Důvod, proč začal prezident vydávat své Zápisky z cest, shrnuje jeho záznam ze 17. května 2011: „Zápisky z této cesty jsem původně neměl v úmyslu psát, ale několik lidí mi ještě v Praze řeklo, že je Ázerbájdžán zemí, o které vůbec nic nevědí a že se právě proto těší na mé zápisky.“
Prezident ve svých zápiscích, které vyšly i knižně (Zápisky z cest a Zápisky z nových cest), popisuje běžné věci a své dojmy. Všímá si ale i detailů - třeba v odívání - a přiznává někdy i neznalost. Třeba při návštěvě observatoře Paranal při cestách do Latinské Ameriky, kde byl podle svých slov „asi jediný z celé delegace, kdo nevěděl, že se na tomto místě natáčela poslední bondovka“. Často se v zápiscích objevují i informace z dlouhých přesunů letadlem nebo vlakem.
Na cesty po boku prezidenta vzpomíná i první dáma. I když prý navštívila řadu míst, nejraději vzpomíná na Slovensko. Zároveň přiznává, že jí budou chybět krásné květiny, které vždy dostávala.
Nejeuroskeptičtější hlava státu celé EU
Ani na svých cestách neskrýval Václav Klaus kritické názory na vývoj v Evropské unii a názory na globální oteplování. V pomyslném prezidentově itineráři nechyběly země Evropské unie, na adresu sedmadvacítky se ale vyjadřoval vždy velmi kriticky. Rusko naopak hodnotil jako jednoho z klíčových partnerů České republiky a hned několikrát se během svého mandátu sešel s tehdy ještě prezidentem Dmitrijem Medvěděvem. Přátelské jsou podle Klause i vztahy Česka a Spojených států - s prezidentem Barackem Obamou jednal Klaus naposledy v roce 2011.
V Bruselu platí Klaus jednoznačně za nejeuroskeptičtější hlavu státu celé půlmiliardové unie - obzvláště v Evropském parlamentu, kde při projevu kritizoval unijní instituce za jejich údajnou nedemokratičnost. Většina europoslanců mu to doteď nemůže zapomenout. V Rusku oficiální místa Klause na rozdíl od mnoha jiných státníků nikdy nekritizovala. Oceňovala spíš jeho korektní vztah ke Kremlu a to, že prakticky nikdy nekomentoval ruskou vnitropolitickou situaci a byl i zdrženlivý v otázce dodržování lidských práv. Moskvu považoval za důležitého hráče na světové šachovnici, čehož si všímala především ruská média.
