Varšava - Polské ministerstvo obrany začíná poprvé v historii nabírat vojáky do rezervních sil. Už na konci příštího roku by jich armáda chtěla mít dvacet tisíc. Profesionální armáda funguje v Polsku jen dva roky, záložní sbory jsou proto v zemi novinkou. V České republice fungují už 10 let, zájem o ně každoročně stoupá.
Polsko má profesionální armádu druhý rok, systém dobrovolných aktivních záloh se teprve rozjíždí. Polská armáda má sto tisíc vojáků z povolání a potřebuje další tisíce záložáků. Polské ministerstvo obrany chce, aby v národních rezervních silách do konce příštího roku působilo dvacet tisíc záložáků.
Do národních rezervních sil nastoupili první uchazeči teprve před čtyřmi týdny. Nikdy před tím nesloužili v armádě. Jedni chtějí zkusit, zda mají na to, aby později vstoupili do profesionální armády. Druzí chtějí v armádě absolvovat nějaký kurz. Někteří vstupem do záloh vyřešili to, že byli nezaměstnaní.
Velitel výcviku Marcin Szubert popisuje, kde všude mohou zálohy působit: „Mohou být nasazeni v mimořádných situacích, jako jsou například povodně. V době války by byli v bojových jednotkách.“
To v Česku aktivní zálohy fungují už několik let. První jednotka vznikla v listopadu roku 2000. Teď je jich zhruba tisíc a armáda je nasazuje hlavně při živelních katastrofách. Jednou do roka absolvují týdenní cvičení, od státu za to dostávají měsíčně 500 korun.
Aktivním záložákem je už šest let také Roman Máj z Prahy. Podle něj ale projekt aktivních záloh zůstal na půli cesty. Proto chtějí záložáci změnu. Například chtějí i do zahraničních misí. „Ta myšlenka má mezi lidmi v aktivních zálohách velkou podporu,“ tvrdí Máj.
