Pět desítek expertů kritizuje izraelský plán anexe části Palestiny

Izraelský záměr anektovat části palestinského Západního břehu Jordánu znamená porušení mezinárodního práva, které zakazuje zabírání území silou. Shodli se na tom podle agentury Reuters odborníci Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Izrael Západní břeh Jordánu obsadil za války v roce 1967, vystavěl tam osady pro asi půl milionu lidí a nyní se jeho část chystá anektovat.

Pod prohlášení se podepsalo asi padesát nezávislých odborníků. Vyjadřují v něm také nesouhlas s postojem USA, které záměr izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podporují. Experti UNHCR to označují za „nezákonný plán“ na rozšíření svrchovanosti, de facto anexi území, na kterém chtějí mít Palestinci svůj stát.

„Anexe okupovaného území je závažné porušení Charty OSN a Ženevských úmluv, odporuje základnímu pravidlu, za nějž se mnohokrát postavila Rada bezpečnosti OSN a Valné shromáždění OSN a které nepřipouští získávat území válkou nebo silou,“ stojí v dokumentu.

Míra podpory Američanů je zatím nejistá

Nová izraelská vládní koalice se dohodla, že o anexi začne jednat 1. července. Zatím však kolem tohoto záměru panuje spousta nejasností, neexistují ještě mapy případně zabíraného území ani časový harmonogram.

Záměr se opírá o americký mírový plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Do jaké míry by ale Spojené státy rychlou anexi podpořily, není podle izraelských médií jasné. V posledních dnech se dokonce spekuluje, že na ni možná vzhledem ke sporům v koalici nemusí dojít.

Proti jsou arabské státy

Zásadně se proti anexi staví Palestinci, kteří bojkotují jednání s USA, i arabské státy. Nesouhlasí například Jordánsko, které má s Izraelem uzavřenou mírovou dohodu. Podobně se vyjádřily i Spojené arabské emiráty (SAE).

Velvyslanec SAE ve Washingtonu Júsif Utajba dokonce uvedl, že pokud Izrael přistoupí k anexi části Západního břehu Jordánu, nemůže očekávat normalizaci vztahů s arabským světem. „Anexe by zcela určitě a okamžitě překazila izraelské snahy zlepšit bezpečnostní, ekonomické a kulturní vazby na arabský svět a SAE,“ uvedl v izraelském deníku Jediot Achronot.

EU: Amerika by se měla snažit o oživení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci

Evropská unie (EU) chce přes odlišné názory hledat s USA společnou řeč v klíčových tématech zahraniční politiky jako jsou vztahy s Čínou či blízkovýchodní mírový proces. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že Washington by se měl zapojit do snah o oživení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci. Základem by však podle něj neměl být americký plán, který de facto schvaluje anexi, se kterou EU nesouhlasí.

Unijní ministři se v pondělí snažili najít rovnováhu mezi snahou zachovat spojenectví s Washingtonem a přesvědčit amerického ministra zahraničí Mikea Pompea k postoji přijatelnějšímu pro obě strany blízkovýchodního konfliktu.

Země EU nemají v otázce možné anexe stejný názor

Podle Borrella návrh prezidenta USA Donalda Trumpa opět rozhýbal dlouhodobě zablokovaný proces. „Tento potenciál může být využit k zahájení společné mezinárodní snahy založené na existujících mezinárodně dohodnutých parametrech. Není ale žádným tajemstvím, že plán představený USA není v souladu s těmito parametry,“ řekl v narážce na možnou anexi palestinských území.

Unijní země chtějí proti plánu Trumpa postavit diplomatické snahy o dialog se zapojením obou stran letitého konfliktu. EU však oslabuje nejednotný přístup členských zemí. Tvrdší postoj vůči Izraeli prosazují například Španělsko, Francie či Lucembursko, které zvažuje protiizraelské sankce. Tradičními spojenci Izraele jsou Česko či Maďarsko.

„Další posílení transatlantické vazby je v zájmu EU i USA,“ vyjádřil po jednání ministrů zemí Unie na Twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Názor sdílí většina zemí EU. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 7 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 24 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled