Pět desítek expertů kritizuje izraelský plán anexe části Palestiny

Izraelský záměr anektovat části palestinského Západního břehu Jordánu znamená porušení mezinárodního práva, které zakazuje zabírání území silou. Shodli se na tom podle agentury Reuters odborníci Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Izrael Západní břeh Jordánu obsadil za války v roce 1967, vystavěl tam osady pro asi půl milionu lidí a nyní se jeho část chystá anektovat.

Pod prohlášení se podepsalo asi padesát nezávislých odborníků. Vyjadřují v něm také nesouhlas s postojem USA, které záměr izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podporují. Experti UNHCR to označují za „nezákonný plán“ na rozšíření svrchovanosti, de facto anexi území, na kterém chtějí mít Palestinci svůj stát.

„Anexe okupovaného území je závažné porušení Charty OSN a Ženevských úmluv, odporuje základnímu pravidlu, za nějž se mnohokrát postavila Rada bezpečnosti OSN a Valné shromáždění OSN a které nepřipouští získávat území válkou nebo silou,“ stojí v dokumentu.

Míra podpory Američanů je zatím nejistá

Nová izraelská vládní koalice se dohodla, že o anexi začne jednat 1. července. Zatím však kolem tohoto záměru panuje spousta nejasností, neexistují ještě mapy případně zabíraného území ani časový harmonogram.

Záměr se opírá o americký mírový plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Do jaké míry by ale Spojené státy rychlou anexi podpořily, není podle izraelských médií jasné. V posledních dnech se dokonce spekuluje, že na ni možná vzhledem ke sporům v koalici nemusí dojít.

Proti jsou arabské státy

Zásadně se proti anexi staví Palestinci, kteří bojkotují jednání s USA, i arabské státy. Nesouhlasí například Jordánsko, které má s Izraelem uzavřenou mírovou dohodu. Podobně se vyjádřily i Spojené arabské emiráty (SAE).

Velvyslanec SAE ve Washingtonu Júsif Utajba dokonce uvedl, že pokud Izrael přistoupí k anexi části Západního břehu Jordánu, nemůže očekávat normalizaci vztahů s arabským světem. „Anexe by zcela určitě a okamžitě překazila izraelské snahy zlepšit bezpečnostní, ekonomické a kulturní vazby na arabský svět a SAE,“ uvedl v izraelském deníku Jediot Achronot.

EU: Amerika by se měla snažit o oživení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci

Evropská unie (EU) chce přes odlišné názory hledat s USA společnou řeč v klíčových tématech zahraniční politiky jako jsou vztahy s Čínou či blízkovýchodní mírový proces. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že Washington by se měl zapojit do snah o oživení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci. Základem by však podle něj neměl být americký plán, který de facto schvaluje anexi, se kterou EU nesouhlasí.

Unijní ministři se v pondělí snažili najít rovnováhu mezi snahou zachovat spojenectví s Washingtonem a přesvědčit amerického ministra zahraničí Mikea Pompea k postoji přijatelnějšímu pro obě strany blízkovýchodního konfliktu.

Země EU nemají v otázce možné anexe stejný názor

Podle Borrella návrh prezidenta USA Donalda Trumpa opět rozhýbal dlouhodobě zablokovaný proces. „Tento potenciál může být využit k zahájení společné mezinárodní snahy založené na existujících mezinárodně dohodnutých parametrech. Není ale žádným tajemstvím, že plán představený USA není v souladu s těmito parametry,“ řekl v narážce na možnou anexi palestinských území.

Unijní země chtějí proti plánu Trumpa postavit diplomatické snahy o dialog se zapojením obou stran letitého konfliktu. EU však oslabuje nejednotný přístup členských zemí. Tvrdší postoj vůči Izraeli prosazují například Španělsko, Francie či Lucembursko, které zvažuje protiizraelské sankce. Tradičními spojenci Izraele jsou Česko či Maďarsko.

„Další posílení transatlantické vazby je v zájmu EU i USA,“ vyjádřil po jednání ministrů zemí Unie na Twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Názor sdílí většina zemí EU. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 1 hhodinou

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 9 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...