Pět desítek expertů kritizuje izraelský plán anexe části Palestiny

Izraelský záměr anektovat části palestinského Západního břehu Jordánu znamená porušení mezinárodního práva, které zakazuje zabírání území silou. Shodli se na tom podle agentury Reuters odborníci Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Izrael Západní břeh Jordánu obsadil za války v roce 1967, vystavěl tam osady pro asi půl milionu lidí a nyní se jeho část chystá anektovat.

Pod prohlášení se podepsalo asi padesát nezávislých odborníků. Vyjadřují v něm také nesouhlas s postojem USA, které záměr izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podporují. Experti UNHCR to označují za „nezákonný plán“ na rozšíření svrchovanosti, de facto anexi území, na kterém chtějí mít Palestinci svůj stát.

„Anexe okupovaného území je závažné porušení Charty OSN a Ženevských úmluv, odporuje základnímu pravidlu, za nějž se mnohokrát postavila Rada bezpečnosti OSN a Valné shromáždění OSN a které nepřipouští získávat území válkou nebo silou,“ stojí v dokumentu.

Míra podpory Američanů je zatím nejistá

Nová izraelská vládní koalice se dohodla, že o anexi začne jednat 1. července. Zatím však kolem tohoto záměru panuje spousta nejasností, neexistují ještě mapy případně zabíraného území ani časový harmonogram.

Záměr se opírá o americký mírový plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Do jaké míry by ale Spojené státy rychlou anexi podpořily, není podle izraelských médií jasné. V posledních dnech se dokonce spekuluje, že na ni možná vzhledem ke sporům v koalici nemusí dojít.

Proti jsou arabské státy

Zásadně se proti anexi staví Palestinci, kteří bojkotují jednání s USA, i arabské státy. Nesouhlasí například Jordánsko, které má s Izraelem uzavřenou mírovou dohodu. Podobně se vyjádřily i Spojené arabské emiráty (SAE).

Velvyslanec SAE ve Washingtonu Júsif Utajba dokonce uvedl, že pokud Izrael přistoupí k anexi části Západního břehu Jordánu, nemůže očekávat normalizaci vztahů s arabským světem. „Anexe by zcela určitě a okamžitě překazila izraelské snahy zlepšit bezpečnostní, ekonomické a kulturní vazby na arabský svět a SAE,“ uvedl v izraelském deníku Jediot Achronot.

EU: Amerika by se měla snažit o oživení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci

Evropská unie (EU) chce přes odlišné názory hledat s USA společnou řeč v klíčových tématech zahraniční politiky jako jsou vztahy s Čínou či blízkovýchodní mírový proces. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že Washington by se měl zapojit do snah o oživení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci. Základem by však podle něj neměl být americký plán, který de facto schvaluje anexi, se kterou EU nesouhlasí.

Unijní ministři se v pondělí snažili najít rovnováhu mezi snahou zachovat spojenectví s Washingtonem a přesvědčit amerického ministra zahraničí Mikea Pompea k postoji přijatelnějšímu pro obě strany blízkovýchodního konfliktu.

Země EU nemají v otázce možné anexe stejný názor

Podle Borrella návrh prezidenta USA Donalda Trumpa opět rozhýbal dlouhodobě zablokovaný proces. „Tento potenciál může být využit k zahájení společné mezinárodní snahy založené na existujících mezinárodně dohodnutých parametrech. Není ale žádným tajemstvím, že plán představený USA není v souladu s těmito parametry,“ řekl v narážce na možnou anexi palestinských území.

Unijní země chtějí proti plánu Trumpa postavit diplomatické snahy o dialog se zapojením obou stran letitého konfliktu. EU však oslabuje nejednotný přístup členských zemí. Tvrdší postoj vůči Izraeli prosazují například Španělsko, Francie či Lucembursko, které zvažuje protiizraelské sankce. Tradičními spojenci Izraele jsou Česko či Maďarsko.

„Další posílení transatlantické vazby je v zájmu EU i USA,“ vyjádřil po jednání ministrů zemí Unie na Twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Názor sdílí většina zemí EU. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 21 mminutami

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 1 hhodinou

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 4 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 4 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.