Pandemie ve světě: Rakousko se otevře pro očkované. Polsko zavede vakcínu povinně pro vybrané profese

Nahrávám video
Události: Rakousko se otevře pro očkované
Zdroj: ČT24

Rakušané neočkovaní proti covidu-19 zůstanou v lockdownu i poté, co příští týden v souladu s původními plány skončí v zemi plošná uzávěra. Na své první tiskové konferenci v pozici nového rakouského kancléře to uvedl Karl Nehammer. Na Slovensku přibylo za pondělí 104 úmrtí na onemocnění covid-19, nejvíce za jeden den od letošního března. Země prodlužuje zákaz vycházení s výjimkami a část škol přejde na distanční výuku. O povinném očkování jednala evropská sekce Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle ní by mělo být tou poslední možností, ke které se země v motivaci podpořit vakcinaci uchýlí. Pro vybrané profese je zavede od března Polsko, v Belgii proti povinné vakcinaci protestovaly tisíce zdravotníků.

On-line přenos

Koronavirus - prosinec

  • 23:52

    Peru zaznamenalo v prvním lednovém týdnu rekordní počet zhruba 70 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Třetí vlnu pandemie v jihoamerické zemi způsobuje nakažlivější varianta omikron, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

  • 20:59

    Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.

  • 20:53

    Jeden z nejvýše postavených zaměstnanců britského premiéra Borise Johnsona pozval své kolegy na zahradní večírek v oficiálním sídle v Downing Street během první celostátní uzávěry na jaře 2020, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru. Na pozvánce byla i výzva, aby si na akci donesli vlastní alkohol. Vyplývá to ze soukromého e-mailu, který dnes zveřejnila televize ITV.

„Otevření se uskuteční,“ uvedl Nehammer, který se nejvyšší vládní funkce ujal v pondělí. Podle něj se po víkendu spustí maloobchod, gastronomie, hotelnictví a další odvětví, otázkou zůstává pouze podoba ochranných opatření proti šíření covidu-19. Jednat na toto téma bude vláda ve středu s představiteli spolkových zemí.

Již předchozí vláda kancléře Alexandera Schallenberga prosazovala vůči neočkovaným tvrdý přístup, mimo jiné vyhlásila od 1. února povinnou vakcinaci. Lockdown pro tuto skupinu zavedla v reakci na horšící se epidemickou situaci 14. listopadu, tedy zhruba týden před celkovou uzávěrou. V nastolené politice chce pokračovat i Nehammerův kabinet.

Počet nových případů koronavirové infekce se v poslední době v Rakousku výrazně snížil. Takzvaná sedmidenní incidence, tedy počet nově nakažených na sto tisíc obyvatel v týdenním úhrnu, se během uzávěry snížila téměř o polovinu, z více než tisíc na současných přibližně šest set případů na sto tisíc obyvatel. Situace v nemocnicích je podle médií nyní dál napjatá, ale stabilní.

V Rakousku pracuje i mnoho Čechů, velká část v gastronomii. Teď musejí čekat, až se restaurace v zemi znovu otevřou. Omezení se dotkla i pohraničních podniků, v některých českých restauracích klesly tržby s úbytkem rakouských zákazníků až o osmdesát procent. Čeští turisté si i přes opatření můžou přijet do Rakouska zalyžovat, pokud jsou očkovaní nebo prodělali covid – nemohou se ale ubytovat, nebo najíst v restauraci.

Slovensko hlásí rekordní počty úmrtí

Stagnující situace je na Slovensku. Stoupající počty úmrtí po nákaze koronavirem zaznamenává země od října. Nemocnice v úvodu tohoto týdne druhý den po sobě hlásily znovu po téměř tři čtvrtě roku přes 3500 hospitalizovaných s covidem-19.

Za pondělí laboratoře na Slovensku odhalily dalších přes sedm tisíc nakažených, zhruba stejný počet jako před týdnem. Rekordní jsou také počty zemřelých. Celkově covidu-19 podlehlo v pětimilionové zemi už více než patnáct tisíc lidí.

Slovenská vláda před dvěma týdny kvůli přetíženým nemocnicím vyhlásila nouzový stav a omezila volný pohyb obyvatel, což se v praxi projevilo například v přerušení činnosti některých prodejen, ubytovacích zařízení, restaurací a provozů s volnočasovými aktivitami. Země se dva týdny po uzávěře rozhodla prodloužit zákaz vycházení s výjimkami, část škol přejde na distanční výuku, obchody budou moci otevřít pro očkované, uvedli zástupci vlády.

Ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský tehdy také oznámil vyčlenění dalších lůžek v nemocnicích pro covidové pacienty. V pondělí pak ministr řekl, že navrhne vládě prodloužení stávajících restrikcí do 16. prosince s jejich následným uvolněním na období kolem vánočních a novoročních svátků hlavně pro naočkované obyvatele.

Slovensko se v EU řadí k zemím s nejnižším podílem obyvatel očkovaných proti covidu-19. Od vyhlášení nouzového stavu a zavedení nových omezení počet podaných prvních dávek vakcín v zemi klesl.

Polsko zavádí povinné očkování pro vybrané profese

V Polsku bude od 1. března povinné očkování proti covidu-19 pro lékaře, učitele a příslušníky uniformovaných složek, oznámil na úterní tiskové konferenci o epidemické situaci a koronavirových opatřeních polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Zaměstnanci restaurací a dalších zařízení budou muset kontrolovat covidové certifikáty. Od 20. prosince do 9. ledna se žáci základních a středních škol budou učit distančně.

Vláda se také chystá zpřísnit omezení týkající se počtu lidí v restauracích, divadlech nebo ve sportovních objektech a kostelích, které budou moci být zaplněny maximálně ze třiceti procent. Prosadit také chce, aby zaměstnavatel měl právo od zaměstnance požadovat výsledek bezplatného testu na koronavirus.

Niedzielski novinářům řekl, že situace se sice stabilizovala a Polsko zaznamenalo znatelný pokles nákazy ve čtyřech ze šestnácti vojvodství. Podle ministra je ale nebezpečný scénář, kdy budou denní přírůstky stabilní, místo toho aby se zmenšovaly. Upozornil také na hrozbu, kterou představuje nová varianta koronaviru omikron.

Za poslední den v Polsku přibylo 19 366 nových případů nákazy a 504 úmrtí souvisejících s koronavirem. Levicoví poslanci podle serveru Onet.pl upozornili, že to znamená jedno úmrtí zhruba každé tři minuty.

Povinné očkování rozšiřuje na další profese Kanada. Ministr práce Seamus O'Regan řekl, že povinnost nechat se očkovat se bude vztahovat i na zaměstnance bank, telekomunikací a dalších federálních pracovišť. Nyní je v Kanadě očkování proti covidu-19 vyžadováno po federálních úřednících a zaměstnancích letecké, železniční a námořní dopravy.

Zdravotník v nemocnici v polské Hlivici
Zdroj: Reuters/Grzegorz Celejewski

Protesty zdravotníků v Belgii

Několik tisíc zdravotníků v úterý zaplnilo centrální bruselské bulváry, aby dalo vládě najevo nesouhlas s povinným očkováním pečovatelských profesí, k jehož zavedení se belgičtí vládní politici kloní. Po protestech proti covidovým restrikcím a za růst mezd paralyzovali nespokojení obyvatelé dopravu v centru belgické metropole třetí den v řadě. Související stávka navíc zásadně omezila provoz některých nemocnic, které jsou vytížené kvůli nárůstu počtu pacientů s covidem-19.

Belgie, kde mají dokončené očkování tři čtvrtiny lidí, sice patří v Evropské unii k zemím s nadprůměrným počtem naočkovaných, vláda však kvůli rychlému šíření nákazy nedávno zpřísnila restrikce. Po vzoru sousední Francie navíc plánuje zavést povinné očkování personálu pečujícího o nemocné či staré lidi, ačkoli zatím nestanovila pevné datum.

Očkování proti nemoci covid-19
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic

„Povinné očkování povede k dalšímu úbytku již tak nedostatkového personálu a zvýší zátěž pro očkované zdravotníky,“ prohlásil na úvod protestu šéf jedné z odborových organizací Olivier Nyssen. V Belgii je k dispozici přibližně dva tisíce lůžek s intenzivní péčí, z nichž v současnosti zabírají pacienti s covidem více než třetinu. Počty vážně nemocných tu nerostou tak rychle jako v zemích s menší proočkovaností včetně Česka, vláda má však i přesto obavy z přetížení nemocnic. Názor na povinné očkování proto není mezi politiky jednoznačný a stále o něm vedou debatu.

„Místo aby řešili naše nízké výdělky, chystají pro nás další překážku,“ řekla zdravotní sestra z nemocnice v Lutychu Emilie Delwartová. Nechce se prý nechat očkovat, neboť jako mnoho dalších lidí není přesvědčena o nezávadnosti vakcín, a pokud se bude muset rozhodnout, nejspíš svou práci po dvou desítkách let opustí. 

Podle odhadů je omikron nakažlivější než delta, řekl Johnson

Nová varianta koronaviru omikron je podle prvních náznaků zřejmě nakažlivější než delta. Britský premiér Boris Johnson to podle agentury Reuters řekl ministrům své vlády. Dodal nicméně, že je příliš brzy na to, aby se o závažnosti varianty omikron vyvozovaly závěry.

Oficiální data naznačují, že variantou omikron se v Británii nakazí až tisíc lidí denně, uvedl list The Times. Podle odborníků, které oslovil, bude do konce měsíce nejspíš představovat dominantní variantu v zemi. Poradci britské vlády se podle listu domnívají, že počet případů omikronu se v Británii každé tři dny zdvojnásobí. Jeden z oslovených vědců, Francois Balloux z londýnské univerzity UCL, uvedl, že nakažených novou variantou bude brzy tolik, že cestovní omezení ztratí smysl. 

„Určitě to vytlačí deltu a celkový počet případů se také zvýší,“ prohlásil vědec Alastair Grant z Východoanglické univerzity. Reprodukční číslo R, které uvádí, kolik dalších osob v průměru nakazí jeden infikovaný, odhaduje na hodnotu 3,5. Ačkoli jde o nejhorší možný scénář, Grant tvrdí, že „toto číslo je srovnatelné s počáteční hodnotou R původního kmene viru u neočkované populace v loňském roce“.

Podle předního amerického epidemiologa Anthonyho Fauciho je „téměř jisté“, že varianta omikron nevyvolává těžší průběh než varianta delta. Podle něj bude třeba počkat ještě „nejméně dva týdny“ na to, aby bylo možné říci, že je omikron méně nebezpečný než varianta delta.  Přiznal ale, že nová varianta je „zjevně vysoce přenosná“, pravděpodobně více než předešlé.

Povinné očkování jako poslední možnost

Nařídit povinné očkování proti covidu-19 by mělo být až tou úplně poslední možností, ke které by se měly země uchýlit ve chvíli, kdy selžou všechny ostatní způsoby, jak lidi motivovat k vakcinaci, řekl šéf evropské sekce Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge.

Podle něj zatím nelze s jistotou určit, jaký vliv na vývoj pandemie bude mít koronavirová varianta omikron. Odborníci totiž nemají dost dat, aby zjistili, zda je nakažlivější a nebezpečnější než dosud dominantní varianta delta.

Systém evidence WHO ukazuje, že k 6. prosinci se potvrdilo celkem 432 případů nákazy variantou omikron v 21 zemích. Podle Klugeho jsou ale stále k dispozici jen předběžné informace o tom, zda tato varianta viru SARS-CoV-2 představuje reálné riziko. Není jasné ani to, jak účinné jsou v boji s omikronem současné prostředky léčby a prevence jako vakcíny a léčiva.

„Očkování by se mělo nařizovat povinně až v krajních případech a jen tehdy, když jsou vyčerpané všechny další proveditelné způsoby, jak zvýšit proočkovanost,“ řekl Kluge. Prioritou by podle něj nyní měla být lepší ochrana dětí mezi pěti a čtrnácti lety, což je aktuálně věková skupina, která je koronavirem nejvíce zasažená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 29 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 37 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...