Německý parlament schválil příspěvek na dítě a prodloužil daňové úlevy pro ulehčení následků pandemie. Slovenský parlament zase potvrdil prodloužení nouzového stavu do 19. března. Izraelci očkovali alespoň jednou dávkou už polovinu obyvatel, obě dostalo 35 procent. Jihokorejci s vakcinací v pátek začali. Evropská léková agentura schválila lék firmy Regeneron. Světová zdravotnická organizace (WHO) pak vyzvala firmy k pozastavení patentů na covidové vakcíny.
Němečtí rodiče letos dostanou na každé dítě jednorázový příspěvek 150 eur (asi čtyři tisíce korun), o polovinu méně než loni. Nárok mají všichni, kteří s potomky žijí v Německu, případně v Německu odvádí daně. Nemusí žádat, peníze dostanou automaticky v květnu spolu s pravidelným měsíčním příspěvkem. Spolkový rozpočet to přijde na 2,1 miliardy eur (55 miliard korun).
Jednorázovou podporu ve stejné výši, tedy 150 euro, dostanou také lidé s nízkými příjmy, dlouhodobě nezaměstnaní a příjemci sociální pomoci.
Bundestag také odhlasoval prodloužení snížené DPH z 19 na sedm procent na jídla v restauracích do konce roku 2022. Nápoje zůstávají v devatenáctiprocentní sazbě. Daňové pomoci se dočkají i firmy mimo gastronomii. Pokud kvůli pandemii v loňském nebo letošním roce vykazují ztráty, mohou je započítat k předchozím ziskům, což jim sníží zálohové platby.
Slovenský nouzový stav
Slovenský parlament odsouhlasil prodloužení nouzového stavu, opozice návrh nepodpořila. „Další prodlužování nouzového stavu je útokem na demokracii a občanská práva lidí na Slovensku. Je absolutně nepřijatelné, aby si vláda na takový stav zvykla jako na standard a nehledala způsoby, jak zvládnout pandemii přijatelnějším způsobem,“ uvedla strana Hlas-sociální demokracie Petra Pellegriniho.
V praktickém životě se stav nouze projevuje hlavně zákazem shromažďování více než šesti osob a výrazným omezením volného pohybu. Platí od loňského října. Sněmovna na konci roku 2020 rozhodla, že vláda ho kvůli pandemii může prodlužovat, a to i opakovaně.
Země v současnosti čelí silné druhé vlně. Premiér Igor Matovič přesto odmítl uzavření továren, označil to za krajní možnost, o které nyní neuvažuje. Kritizoval spekulace o tématu: „Takové zvěsti mohou mít devastující účinky na investiční rozhodnutí a dokážou zásadně ovlivnit obraz slovenského podnikatelského prostředí. Musím tyto zvěsti dementovat. Není to pravda.“
Očkování
Izrael už naočkoval polovinu populace. Očkovaní nebo vyléčení mohou získat zelený pas umožňující návštěvu míst jako posilovny, bazény, divadla či hotely. Všem se otevřela nákupní centra a obchody. Představitelé zdravotnictví doufají, že systém bude motivovat k vakcinaci všechny.
Země s 9,3 miliony lidí s vakcinací začala 19. prosince. Podle agentury Reuters počítá do své populace i Palestince žijící ve východním Jeruzalémě, které také zdravotníci očkují. Obyvatelé Izraelem okupovaného Západního břehu Jordánu nicméně součástí očkovací kampaně téměř nejsou, a netýká se ani Pásma Gazy. To začalo nedávno očkovat ruskou vakcínou Sputnik V.
Jižní Korea vakcinaci v pátek teprve zahájila. První dávky látky od AstraZeneca zamířily do dvou set domovů s pečovatelskou službou. V sobotu se plánuje začít také vakcínou Pfizer/BioNTech. Tu chce nejprve dát zdravotníkům. Vláda plánuje do července naočkovat deset z 52 milionů obyvatela do listopadu docílit kolektivní imunity, kterou definuje sedmdesátiprocentní proočkovaností.
Kabinet současně prodlouží o dva týdny restrikce, například zákaz soukromého shromaždování více než čtyř lidí. Místní kavárny, restaurace a tělocvičny mohou mít otevřeno jen do 22:00 hodin.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala k odstranění bariér, které brání rychlejší produkci vakcín. Farmaceutické firmy by měly začít udělovat dobrovolné licence, pozastavit platnost svých patentů, a tím umožnit technologický přesun. Podle agentury DPA to v Ženevě uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
EMA schválila Regeneron
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v pátek doporučila použití kombinace protilátek a léků vyvinutých americkou společností Regeneron Pharmaceuticals k léčbě pacientů, kteří nepotřebují podporu dýchání a hrozí u nich riziko těžkého průběhu covidu.
Na základě toho rozhodnou o použití látek casirivimab a imdevimab jednotlivé členské státy Evropské unie, včetně Česka. Rozhodnutí EMA se zakládá na studii údajů o pacientech, kteří prodělali covid-19 a nepotřebovali podporu dýchání. Předběžné výsledky naznačují, že kombinace léků od Regeneronu virovou zátěž snížila více než placebo. Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) látku také doporučil.
