Pandemie ve světě: Itálie zablokovala export vakcíny AstraZeneca, Polsko odmítá Sputnik

Itálie zablokovala vývoz 250 tisíc dávek vakcíny od firmy AstraZeneca do Austrálie. Je to poprvé, co některý ze států Evropské unie využil nová pravidla, podle nichž lze omezit export od výrobců, kteří nedodržují nasmlouvané množství dodávek. Polsko oznámilo, že na rozdíl od Slovenska o ruskou vakcínu nestojí. Izrael, Rakousko a Dánsko si chtějí očkovací látky vyvíjet samy.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Britsko-švédský výrobce AstraZeneca je s Evropskou unií ve sporu ohledně zpoždění nasmlouvaných dodávek vakcíny. Týkají se ho proto nová pravidla, která nastavila Evropská komise a která umožňují vývoz vakcín za takových okolností v krajním případě zablokovat. Itálie o tomto kroku informovala Brusel koncem minulého týdne, uvedl list Financial Times.

Firma AstraZeneca žádala svolení italské vlády k tomu, aby mohla vyvézt vakcíny vyrobené v Itálii, konkrétně v továrně v Anagni nedaleko Říma. To však nakonec nedostala a Evropská komise italskou vládu v jejím rozhodnutí podpořila, napsala agentura Reuters.

Evropská unie se možností zakázat vývoz vakcín vyrobených na území bloku brání proti nedodržování smluvních podmínek jednotlivými výrobci. Nejvyostřenější spor sedmadvacítka vede právě se společností AstraZeneca, jejíž vakcínu schválila Evropská léková agentura k použití v lednu. Firma pak ale informovala o tom, že nebude schopná dodat unijním zemím tolik vakcín, kolik by podle smlouvy měla. Koncem února vyšlo najevo, že ve druhém čtvrtletí firma do EU dodá jen 90 milionů dávek, slíbila přitom dvojnásobek.

Spolu s vládou ve čtvrtek italské ministerstvo zdravotnictví rozhodlo ještě o jiném neobvyklém postupu. Osoby, které se v minulosti nakazily koronavirem, dostanou v zemi pouze jednu dávku vakcíny. Ministerstvo doporučilo očkovat pouze jednou dávkou v období od tří do šesti měsíců po prodělání nemoci. Podobně jako další státy Evropské unie používá Itálie ty vakcíny, které vyžadují podání dvou dávek.

Polsko, které se v tempu očkování drží na evropském průměru, neplánuje nákup ruské vakcíny Sputnik V. Podle agentury Reuters to řekl šéf kanceláře premiéra a současně vládní zmocněnec pro očkování Michal Dworczyk.

„Pokud jde o ruskou vakcínu, neplánujeme takovou očkovací látku kupovat. Pokud však jde o čínskou vakcínu, tuto záležitost analyzujeme. (…) Zatím v této věci nebyla učiněna žádná rozhodnutí,“ řekl Dworczyk bez dalších podrobností.

Izrael, Rakousko a Dánsko založí společný fond, ze kterého budou financovat výzkum a vývoj vakcín. Zváží také investici do jejich výroben. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu po setkání se svými protějšky, rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem a dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou.

WHO: Šíření opět zrychluje

Světová zdravotnická organizace (WHO) spatřuje opětovný nárůst v počtu koronavirových infekcí ve střední a východní Evropě i v několika západoevropských státech. Klesající trend v počtu nově diagnostikovaných případů nákazy se tak v Evropě po šesti týdnech obrátil.

„Pokračující tlak na naše nemocnice a zdravotníky se setkává s akty lékařské solidarity mezi evropskými sousedy. Přesto by po více než rok trvající pandemii neměly být naše zdravotnické systémy v této situaci,“ řekl šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge.

S optimismem naopak do budoucnosti hledí Spojené státy. Tam tempo očkování poprvé překročilo dva miliony nahlášených dávek za den. Podle nejnovějších čísel amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ve středu průměr z posledních sedmi dní narostl na 2,01 milionu. Celkový počet aplikovaných dávek v USA po necelých třech měsících narostl na zhruba 80 milionů, zatímco země registrovala stagnující denní počty nákaz.

Vzhledem k vývoji očkovací kampaně či setrvalému poklesu bilance hospitalizovaných s covidem je nyní v USA situace výrazně optimističtější než na začátku roku nebo i před měsícem. Růst bilance obětí epidemie spadl pod 2000 mrtvých denně a přírůstky statistiky nakažených jsou oproti lednovému vrcholu přibližně čtvrtinové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 9 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...