Itálie zablokovala vývoz 250 tisíc dávek vakcíny od firmy AstraZeneca do Austrálie. Je to poprvé, co některý ze států Evropské unie využil nová pravidla, podle nichž lze omezit export od výrobců, kteří nedodržují nasmlouvané množství dodávek. Polsko oznámilo, že na rozdíl od Slovenska o ruskou vakcínu nestojí. Izrael, Rakousko a Dánsko si chtějí očkovací látky vyvíjet samy.
Pandemie ve světě: Itálie zablokovala export vakcíny AstraZeneca, Polsko odmítá Sputnik
Koronavirus – březen
Britsko-švédský výrobce AstraZeneca je s Evropskou unií ve sporu ohledně zpoždění nasmlouvaných dodávek vakcíny. Týkají se ho proto nová pravidla, která nastavila Evropská komise a která umožňují vývoz vakcín za takových okolností v krajním případě zablokovat. Itálie o tomto kroku informovala Brusel koncem minulého týdne, uvedl list Financial Times.
Firma AstraZeneca žádala svolení italské vlády k tomu, aby mohla vyvézt vakcíny vyrobené v Itálii, konkrétně v továrně v Anagni nedaleko Říma. To však nakonec nedostala a Evropská komise italskou vládu v jejím rozhodnutí podpořila, napsala agentura Reuters.
Evropská unie se možností zakázat vývoz vakcín vyrobených na území bloku brání proti nedodržování smluvních podmínek jednotlivými výrobci. Nejvyostřenější spor sedmadvacítka vede právě se společností AstraZeneca, jejíž vakcínu schválila Evropská léková agentura k použití v lednu. Firma pak ale informovala o tom, že nebude schopná dodat unijním zemím tolik vakcín, kolik by podle smlouvy měla. Koncem února vyšlo najevo, že ve druhém čtvrtletí firma do EU dodá jen 90 milionů dávek, slíbila přitom dvojnásobek.
Spolu s vládou ve čtvrtek italské ministerstvo zdravotnictví rozhodlo ještě o jiném neobvyklém postupu. Osoby, které se v minulosti nakazily koronavirem, dostanou v zemi pouze jednu dávku vakcíny. Ministerstvo doporučilo očkovat pouze jednou dávkou v období od tří do šesti měsíců po prodělání nemoci. Podobně jako další státy Evropské unie používá Itálie ty vakcíny, které vyžadují podání dvou dávek.
Polsko, které se v tempu očkování drží na evropském průměru, neplánuje nákup ruské vakcíny Sputnik V. Podle agentury Reuters to řekl šéf kanceláře premiéra a současně vládní zmocněnec pro očkování Michal Dworczyk.
„Pokud jde o ruskou vakcínu, neplánujeme takovou očkovací látku kupovat. Pokud však jde o čínskou vakcínu, tuto záležitost analyzujeme. (…) Zatím v této věci nebyla učiněna žádná rozhodnutí,“ řekl Dworczyk bez dalších podrobností.
Izrael, Rakousko a Dánsko založí společný fond, ze kterého budou financovat výzkum a vývoj vakcín. Zváží také investici do jejich výroben. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu po setkání se svými protějšky, rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem a dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou.
WHO: Šíření opět zrychluje
Světová zdravotnická organizace (WHO) spatřuje opětovný nárůst v počtu koronavirových infekcí ve střední a východní Evropě i v několika západoevropských státech. Klesající trend v počtu nově diagnostikovaných případů nákazy se tak v Evropě po šesti týdnech obrátil.
„Pokračující tlak na naše nemocnice a zdravotníky se setkává s akty lékařské solidarity mezi evropskými sousedy. Přesto by po více než rok trvající pandemii neměly být naše zdravotnické systémy v této situaci,“ řekl šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge.
S optimismem naopak do budoucnosti hledí Spojené státy. Tam tempo očkování poprvé překročilo dva miliony nahlášených dávek za den. Podle nejnovějších čísel amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ve středu průměr z posledních sedmi dní narostl na 2,01 milionu. Celkový počet aplikovaných dávek v USA po necelých třech měsících narostl na zhruba 80 milionů, zatímco země registrovala stagnující denní počty nákaz.
Vzhledem k vývoji očkovací kampaně či setrvalému poklesu bilance hospitalizovaných s covidem je nyní v USA situace výrazně optimističtější než na začátku roku nebo i před měsícem. Růst bilance obětí epidemie spadl pod 2000 mrtvých denně a přírůstky statistiky nakažených jsou oproti lednovému vrcholu přibližně čtvrtinové.