V Evropské unii má ukončené očkování 200 milionů lidí. Chorvatsko zpřísňuje opatření a stejný krok plánuje italská vláda. V Británii pak hrozí kvůli nařízeným izolacím nedostatek potravin. Americký prezident Joe Biden zase přesvědčoval skeptické nebo váhající spoluobčany, aby se nechali očkovat. A Čína odmítla plán Světové zdravotnické organizace (WHO) na druhou fázi vyšetřování původu koronaviru.
Pandemie ve světě: EU má 200 milionů plně naočkovaných obyvatel. Chorvatsko zpřísňuje opatření
On-line přenos
Koronavirus - červenec
- 21:53
Vietnam o další dva týdny prodlouží opatření, která byla přijata s cílem zastavit šíření koronaviru v hospodářské metropoli Ho Či Minově Městě a v dalších 18 městech a provinciích na jihu země. Přísná omezení pohybu měla původně skončit v neděli 1. srpna.
- 18:44
Lékař Vlastimil Voráček, který měl jako první z členů české výpravy po příletu na OH pozitivní test na covid, po opuštění izolace už z Tokia odletěl.
- 18:36
Vyšetřování průběhu charterového letu na OH, po němž byli někteří členové výpravy pozitivní na covid, neodhalilo podle ČOV žádné systémové pochybení.
„Ke dnešku (čtvrtek 22. července, pozn. red.) bylo v Evropské unii plně naočkováno 200 milionů lidí,“ oznámila mluvčí Evropské komise Dana Spinantová. V EU se může očkovat dvoudávkovými vakcínami od firem Pfizer, Moderna a AstraZeneca a preparátem společnosti Johnson & Johnson podávaným v jediné dávce.
Francouzská agentura AFP s odvoláním na oficiální data uvádí, že od počátku vakcinační kampaně se v EU aplikovalo něco přes 440 milionů dávek.
Unie si stanovila cíl dostat do konce léta podíl naočkovaných dospělých na 70 procent, aktuálně je podle Spinantové plně naočkováno 54,7 procenta dospělých obyvatel, zatímco 64,8 procenta má za sebou minimálně jednu dávku. To jsou nižší čísla než v Británii, která hlásí 69 procent dospělých s ukončenou vakcinací, i ve Spojených státech, kde má očkování za sebou bezmála 60 procent dospělých.
Mezi unijními státy si nejlépe vedou Belgie a Nizozemsko, kde podle statistik Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) naočkovali alespoň částečně skoro 83 procent dospělých. Na opačném konci žebříčku jsou Rumunsko a Bulharsko. Druhá ze jmenovaných zemí se zatím nedostala ani na 20 procent naočkovaných lidí starších 17 let, uvádí ECDC.
Česká čísla jsou podle všeho pod unijním průměrem. Web ECDC v případě tuzemska ve čtvrtek hlásil 50,9 plně naočkovaných dospělých a 61,5 procent s alespoň částečnou imunizací, tedy podobná čísla jako u Polska nebo Řecka.
Evropská léková agentura (EMA) ve čtvrtek zařadila nervové autoimunitní onemocnění Guillainův–Barrého syndrom (GBS) mezi možné vzácné vedlejší účinky vakcíny firmy Johnson & Johnson. Analyzovala 108 případů tohoto onemocnění nahlášených celosvětově k 30. červnu.
EMA podtrhla, že případy výskytu tohoto syndromu po očkování vakcínou amerického výrobce byly hlášeny velmi zřídka. Při uvedeném počtu případů a očkovaných se GBS vyskytl u 0,0005 procenta lidí.
Reuters: Země EU poslaly chudším státům jen zlomek slibovaných vakcín
Země Evropské unie poslaly chudším státům pouze necelá tři procenta ze slibovaných 160 milionů dávek vakcín proti covidu-19. Podle agentury Reuters to vyplývá z interních dokumentů Evropské komise (EK). Na boj s pandemií tak země EU poslaly méně než čtyři miliony dávek vakcíny, většinou od firmy AstraZeneca. Nejčastěji putovaly do bývalých kolonií dárcovských zemí, uvedl Reuters.
Evropská unie se zavázala pomoci s dodávkami vakcín do chudších zemí, kvůli nedostatku očkovacích látek ale mnohé evropské státy mají problém zajistit dostatek přípravku i pro své vlastní obyvatelstvo. V celé EU žije asi 365 milionů lidí, země od výrobců dosud obdržely 500 milionů dávek vakcín, přičemž u většiny z nich jsou ke kompletnímu naočkování každého jedince nezbytné dvě dávky. Další miliarda dávek by do zemí EU měla dorazit do konce září.
Členové EU se podle dokumentu zavázali věnovat 160 milionů dávek bez dalších požadavků, kam by vakcíny měly směřovat a bez upřesnění, do kdy se tak stane. Brusel dříve uváděl, že se země shodly na daru přesahujícím 100 milionů dávek do konce letošního roku. Dokument je ze 13. července a údaje se mohou velmi rychle měnit, upozorňuje Reuters.
Zpřísnění pro cestující do Chorvatska
Kvůli nárůstu počtu nakažených na pobřeží Chorvatsko zpřísňuje koronavirová opatření. Turistům z Británie, Kypru a Ruska nově uloží povinnost předkládat při vstupu do země negativní test na koronavirus. Restrikce začnou platit v pondělí, uvedla agentura Hina.
Nová omezení týkající se shromažďování lidí budou platit pouze na jaderském pobřeží, které se už před několika dny ocitlo v oranžové barvě na mapě Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).
Nad organizací akcí s 50 až 1000 lidmi tam budou nově dohlížet místní epidemické krizové štáby. Účastníkům bude vstup povolen jen s evropským covidovým pasem.
Turisté v chorvatském Dubrovníku
Pravidla hodlá zpřísnit také italská vláda. Nové regule zahrnují vstup do vnitřních prostor restaurací, kin či sportovišť pouze s covidovým pasem. Ten v zemi platí od června a zatím je nutný jen pro vstup do pečovatelských domů či na velké akce typu koncertů nebo sportovních utkání.
Nový dekret, který má platit od 5. srpna a ještě ho musí schválit parlament, rovněž předpokládá další prodloužení nouzového stavu vyhlášeného kvůli pandemii. Ten platí v Itálii od loňského ledna po několika prodlouženích zatím do konce července. Nově by měl být prodloužen do konce roku.
V Británii hrozí kvůli nařízeným izolacím nedostatek potravin
Británie, kde v posledních týdnech přibývá nakažených koronavirem, se potýká s velkým počtem nařízených izolací, kvůli kterým lidé nemohou docházet do zaměstnání. V zemi hrozí nedostatek paliv a potravin v obchodech, informovala agentura Reuters. V Anglii a Walesu obdrželo v týdnu od 8. do 15. července výzvu k samoizolaci rekordních 618 903 uživatelů trasovací aplikace britského zdravotnického systému NHS, uvedla stanice BBC.
Britský ministr pro podnikání Kwasi Kwarteng uvedl, že ho znepokojuje fenomén nazývaný médii podle zvuku trasovací aplikace „pingdemie“ (od slova „ping“, cinknout), kvůli kterému obchodním řetězcům chybí zaměstnanci. Supermarkety čelí logistickým problémům, nestíhají doplňovat potraviny do regálů nebo musí měnit otevírací dobu.
„Jsme touto situací velmi znepokojeni, ale sledujeme ji,“ odvětil ministr na dotaz ohledně snímků prázdných regálů v některých supermarketech, které kolují na sociálních sítích. Nakupující si v příspěvcích stěžují, že v obchodech chybí maso, pečivo, ovoce, zelenina či toaletní papír. Problémy hlásí společnosti Tesco, Sainsbury's či Waitrose.
Řetězec Sainsbury's upřesnil, že se sice může vyskytnout problém s dostupností určitého produktu, ale že problém není rozšířený. Supermarket Iceland vyzval zákazníky, aby se vyvarovali takzvaného panického nakupování, kdy se lidé snaží pořídit do zásoby velké množství produktů. Také Co-op sdělil, že mu docházejí určité artikly, uvedla BBC.
Předseda Britské asociace zpracovatelů masa Nick Allen varoval, že i dodavatelé jsou „na pokraji kolapsu“. Podle šéfa lobbistického obchodního sdružení British Retail Consortium Andrewa Opieho musí vláda okamžitě jednat.
Muž v Blackpoolu jde nakupovat
Očkovací výzva od Merkelové
S ohledem na rostoucí počty infekcí vyzvala občany k vakcinaci také německá kancléřka Angela Merkelová. „Čím více bude naočkovaných, tím svobodnější budeme,“ řekla kancléřka s tím, že lidé by měli přesvědčovat o přednostech vakcinace své soukromé i pracovní okolí. „Každá vakcína se počítá. Každá vakcína je malým krokem k návratu k normalitě pro všechny,“ dodala.
Takzvaná sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se za tuto dobu v průměru nakazilo na sto tisíc obyvatel, se za posledních 12 dní v Německu zdvojnásobila. Tento „exponenciální“ růst je podle Merkelové znepokojivý. Je podle ní zapotřebí více dbát na ochranná opatření, jako je nošení roušek, dodržování vzájemného odstupu, větrání a pravidelné testování.
Kancléřka uvedla, že vyšší proočkovanost umožňuje zároveň zvládat vyšší přírůstky nakažených. „Zabránění přetížení našeho zdravotnického systému zůstává vodítkem našeho jednání,“ poznamenala.
Podle údajů německé vlády bylo v Německu alespoň jednou dávkou naočkováno přes padesát milionů lidí, což je více než šedesát procent obyvatel. Dokončené očkování má přes 39 milionů Němců, tedy více než 47 procent populace.
Biden přesvědčoval Američany k očkování
Počet nově potvrzených případů koronaviru se ve Spojených státech v posledních dvou týdnech téměř ztrojnásobil. Zatímco šestého července šlo o 13 700 infekcí, teď v úterý jich úřady evidovaly více než 37 tisíc. Agentura AP podotkla, že se tak děje v době náporu dezinformací o očkování. Za opětovným rozmachem nákazy podle expertů stojí především nakažlivější varianta delta.
Podle Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zdravotníci aplikovali alespoň jednu dávku vakcín zhruba 56,2 procenta Američanů. Na ty nenaočkované se v CNN zaměřil Biden.
„Podívejte se, je to velmi jednoduché. Máme pandemii pro ty, kteří nepodstoupili očkování. Je to tak elementární, tak jednoduché,“ řekl v diskuzním pořadu televizní stanice CNN. „Deset tisíc lidí nedávno zemřelo. Přibližně devět tisíc devět set padesát z nich jsou lidé, kteří nebyli očkovaní,“ dodal šéf Bílého domu podle Reuters.
Prezident Američany podle agentury AP zároveň vyzval, aby brali ohled jeden na druhého. „Pokud jste očkovaní, nebudete hospitalizováni, nebudete na jednotce intenzivní péče a nezemřete,“ prohlásil. Vakcinace proti covidu-19 u dětí mladších dvanácti let by podle něj mohla být schválená v nadcházejících měsících, možná už na konci srpna.
Média ovšem podotýkají, že Biden si ve snaze propagovat vakcinaci pomáhal přehnanými výroky o jejím efektu. Jeho slova podle AP zachycují silnou ochranu před těžkým průběhem covidu-19, kterou vakcíny poskytují, avšak ignorují vzácné případy, kdy lidé i po ukončeném očkování skončí s koronavirem v nemocnici.
Americký prezident Joe Biden v diskusním pořadu CNN
Čína odmítla plán na druhou fázi vyšetřování původu covidu
Peking odmítl plán Světové zdravotnické organizace (WHO) na druhou fázi vyšetřování původu koronaviru. Rozhořčilo jej, že plán obsahuje i hypotézu, podle níž mohl virus uniknout z čínské laboratoře.
„Nepřijmeme takový plán na hledání původu, který v některých aspektech nebere zřetel na zdravý rozum a popírá vědu,“ řekl Ceng I-sin z čínské Národní zdravotní komise (NHC), kterého citovala agentura Reuters. „Doufáme, že WHO vážně posoudí návrhy čínských expertů, bude ke zkoumání původu viru způsobujícího nemoc covid-19 přistupovat jako k vědecké záležitosti a zbaví se politických vlivů,“ dodal Ceng.
WHO tento měsíc navrhla druhou fázi studie původu koronaviru v Číně, zahrnující audity laboratoří a tržiště ve městě Wu-chan. Vyzvala přitom čínské úřady k otevřenosti. Její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus v této souvislosti uznal, že bylo předčasné vyloučit možnou spojitost mezi pandemií covidu-19 a únikem viru z laboratoře. Žádáme Čínu, aby „byla transparentní, otevřená a spolupracovala, zejména co se týče primárních dat týkajících se začátku pandemie, o něž jsme požádali“, dodal Ghebreyesus.
Na původu koronaviru se zatím odborníci neshodli. Většina vědců se domnívá, že se vyvinul u netopýrů; ale jak se přenesl na člověka, a jestli to bylo prostřednictvím nějakého dalšího zvířete, anebo nějakým jiným způsobem, zatím není jasné. První případy nákazy byly zaznamenané ve městě Wu-chan v centrální části Číny v prosinci 2019.
Sílící epidemie v Jižní Koreji a Thajsku
Jižní Korea mezitím oznámila 1842 nových případů za poslední den. Země se nyní potýká s dosud nejhorší vlnou koronavirové nákazy a úřady zvažují rozšíření restriktivních opatření, které minulý týden zavedly v hlavním městě a přilehlých oblastech.
Statistiky infikovaných Jihokorejců nově rozšířilo mimo jiné 270 námořníků, kteří se účastnili protipirátské mise u Afriky. V úterý byli po nákaze koronavirem přepraveni do vlasti, poznamenala agentura. Asijská země, kde žije přibližně 52 milionů obyvatel, eviduje celkem 184 103 případů koronaviru a 2063 úmrtí.
Dosud nejvíc nových případů od začátku pandemie eviduje za středu také Thajsko, a to 13 655. Téměř sedmdesátimilionová země zaznamenala dosud 453 132 prokázaných infekcí a 3697 úmrtí v souvislosti s covidem-19.
Příčinou rychlejšího šíření viru v obou zemích je také nakažlivější varianta delta.
Australský premiér se omluvil za pomalé očkování
Infikovaných přibývá i v Austrálii. Navzdory tomu, že je více než polovina z pětadvaceti milionů australských obyvatel už několik týdnů pod přísnou uzávěrou, nedaří se zemi dostat pod kontrolu šíření nakažlivější varianty delta.
Nejlidnatější australský stát Nový Jižní Wales za poslední den zaznamenal 124 nových případů nákazy, což je nejvyšší jednodenní nárůst nakažených za posledních 16 měsíců. O den dříve to bylo 110 nových případů. Většina nově nakažených je hlášena z metropole Nového Jižního Walesu Sydney, kde platí už čtvrtý týden koronavirová uzávěra – nejpřísnější za celou dobu pandemie.
Celkem 26 nových případů pak za středu zaznamenal stát Viktorie, který vstoupil do druhého týdne nařízení, aby lidé neopouštěli až na nezbytně nutné výjimky své domovy.
Uzávěry, které podle ministra financí Joshe Frydenberga ekonomiku stojí denně asi tři sta milionů australských dolarů (asi 4,8 miliardy korun), budou pravděpodobně dále pokračovat. Plně naočkováno je zatím necelých patnáct procent australské populace. „Je mi líto, že jsme nedokázali dosáhnout cílů, ve které jsme doufali na začátku tohoto roku,“ uvedl ve čtvrtek premiér Scott Morrison.