„Nikdy neprohrajeme, radši umřeme,“ řekl v rozhovoru pro ČT starosta Kyjeva Vitalij Klyčko

18 minut
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko o válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Útoky ruské armády na ukrajinská města nadále pokračují. V sobotu ráno byly slyšet výbuchy i v okolí Kyjeva a Lvova. Rusové navíc dále částečně blokují a ostřelují Charkov. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v rozhovoru pro ČT uvedl, že ukrajinská armáda má stále silnou motivaci útokům odolávat. Sdělil také, že Ukrajinci neprohrají, radši by umřeli, než aby se vzdali. Rusko podle starosty v noci zahájilo raketový útok na Kyjev i na celou oblast. Několik střel se podle něj podařilo zneškodnit.

Kyjev se úspěšně brání, ale co zbytek Ukrajiny? 

V současné době je naší prioritou domobrana. To jsou lidé, kteří nikdy neměli předchozí bojovou zkušenost, ale mají obrovskou motivaci, protože hájí budoucnosti naší země. Jejich motivace je obrovská. Momentálně pomýšlíme na mobilizaci. 

Chtěl bych poděkovat všem zemím, které nám pomáhají, za pomoc vojenskou i humanitární. Celý svět vidí, co u nás Rusko páchá. Já, jako bývalý voják, vám řeknu, že v každé válce jsou strašně důležité zbraně, ale vůle a motivace jsou ještě důležitější. Ukrajinská armáda úspěšně hájí naše města už více než padesát dní. Je schopna odolávat jedné z největších armád na světě. A to proto, že ruští vojáci bojují pro peníze. Oni dostávají zaplaceno od ruské vlády, ale naši vojáci bojují za naši budoucnost, za budoucnost svých dětí.

Vrátíme se do rána 24. února. Co vás napadlo jako první myšlenka?

Nic nového. Už jsem říkal, že Kyjev je stále cílem ruské agrese.

Vyzývám všechny, kteří se chtějí vrátit do Kyjeva, aby na sebe dávali dobrý pozor, protože se vracejí na vlastní nebezpečí. Možná by bylo dobré ještě chvíli počkat a nevracet se. Riziko je příliš vysoké. 

Já bych chtěl poděkovat každému, kdo nám pomáhá, i české vládě za to, že stojí za Ukrajinou. Je to pro nás velice důležité. Mám pro vás takovou zprávu: My nehájíme jenom nás, my hájíme rovněž vás, vaše děti, vaši budoucnost, vaše plány i hodnoty, které jsou společné. V Doněcku a Luhansku vidíme jak ničivé jsou plány Ruska. Oni se nezastaví, nechtějí okupovat jenom Ukrajinu. Kde se zastaví? Na hranici s Polskem nebo Německem? 

Takže podle vás půjde Rusko dále do Evropy? 

Rozhodně, pokud prohrajeme. Ale my nikdy neprohrajeme, my radši umřeme než bychom se vzdali. Není žádným tajemstvím, že oni (Rusové) chtějí obnovit sovětskou říši. Pokud si vzpomínáte, Československo bylo zčásti také součástí Sovětského svazu. Pokud chtějí obnovit tuto říši, tak tato zvrácená idea je pořád živá.

Co byste vzkázal lidem na východě Ukrajiny?

Je to krvavá, prokletá, nepotřebná válka. Já si myslím, že jsme se neměli v roce 1994 vzdát našich jaderných zbraní. Rusko nám tenkrát zaručilo naši nezávislost a celistvost území. My ale Rusům nevěříme. Říkám všem: Rusům nevěřte. Nevíme, jak velké ambice a plány Rusové mají, ale rozhodně nehájíme jenom svou zemi, ale mír v celé Evropě.


Co si myslíte o neutralitě Ukrajiny i o jejím úsilí vstoupit do NATO?

Můj osobní názor je, že Ukrajina byla vždy mírumilovnou zemí. Vzdát se možnosti být členem NATO, by byla podle mého názoru chyba. Obrana v tomto obranném svazku je totiž mnohem efektivnější. My samozřejmě všem děkujeme za dodávky zbraní, ale přecejenom si myslím, že ten neutrální status Ukrajiny byl chybou. A teď vidíte, co se děje.

Víme, že několik starostů měst a obcí v Kyjevské oblasti bylo uneseno. Jak se cítíte? Cítíte se bezpečně?

Ne, necítím se bezpečně. Žádný Ukrajinec, žádná Ukrajinka z celkových čtyřiceti milionů obyvatel se nemůže cítit bezpečně. Ruská vláda chce totiž zničit vládu na Ukrajině, a samospráva je přece základem státu, proto oni (Rusové) unášeli starosty, například starostu Hostomelu. Unášeli ale také lékaře, humanitární pracovníky, a pak je stříleli. Rusové říkají, že je to válka s ukrajinskou armádou, ale to je lež. Buča, Hostomel, Irpiň - to jsou dobré příklady toho, že jde o válku proti ukrajinskému obyvatelstvu. Je to genocida. 

Je to velká tragédie nejenom pro ukrajinský lid, ale pro celou Evropu. A rovněž, a tomu Rusové zatím nerozumí, je to velká tragédie i pro ruský lid, protože dvacet tisíc Rusů už na Ukrajině zahynulo. Je to už více než v průběhu deseti let operací v Afghánistánu a také více než během dvou čečenských válek. Je to největší válka v Evropě po druhé světové válce. 

Zabírají sankce uvalené na Rusko?

Sankce jsou účinným nástrojem. Ale všem bych chtěl vyřídit, aby přestali obchodovat s Ruskem. Jakékoliv podnikání, jakýkoliv byznys s Ruskem je špatná věc. Každé euro a každý cent, které zaplatíte Rusku, nepůjdou do ruské ekonomiky, ale do ruské armády. Pak vidíme ty strašné obrázky z Hostomelu nebo Buče. Tyto peníze se stanou krvavými a bude to ukrajinská krev.  

Chtěl bych vzkázat všem novinářům: Je dobře, že jste tady, že vytváříte reportáže o tom, jak je Kyjev poničen, o tom, kolik civilistů zemřelo. Já bych si ale přál, aby bylo více novinářů v Mariupolu, Kramatorsku, Charkově, Černihivu, aby svět viděl, jak jsou tato města úplně zničená. Například v Mariupolu je devadesát procent objektů zničeno, v Charkově a Černihivu asi padesát procent. Je to genocida ukrajinského lidu, to není válka proti ukrajinské armádě. 

Pochyboval jste někdy o tom, že by se Kyjev dokázal ubránit?

My jednoduše jinou volbu nemáme. Nechceme žít v zemi, kde nejsou zaručena lidská práva, kde neplatí žádné zásady. My nechceme žít v diktátorské zemi, a to se v Ruské federaci děje. My chceme žít jako členové evropské demokratické rodiny. 

Společně zvítězíme. Každý člověk v Evropě by měl pochopit, že nechráníme jenom svou zemi, bráníme i vás. Nemůžeme vědět, jak hluboce se zakořenily zvrácené nápady v hlavách kremelských činitelů. Prosím vás, pamatujte si, že v této válce není neutrální pozice. Je třeba být aktivní.

Ještě bych chtěl poděkovat za to, že přijímáte uprchlíky z Ukrajiny. Jasně se tak ukáže, kdo je náš přítel, a my na to nikdy nezapomeneme. Máme společné hodnoty – my, Česká republika i celá Evropa. Prosím, stůjte při Ukrajině. Zastavíme válku, vrátíme mír na Ukrajinu, ale nevíme, jak dlouho to bude trvat – dny, týdny, měsíce, doufám, že ne roky… Ale dál bráníme budoucnost našich rodin a dětí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...