Vídeň/Berlín - Spor o českého kůrovce se dostal už i za hranice. Rakouský ministr zemědělství a lesnictví Josef Pröll a jeho bavorský kolega Josef Miller vyzývají dopisem české ministerstvo životního prostředí, aby proti kůrovci zasáhlo. Česko s dílčími protikůrovcovými opatřeními souhlasí, avšak plošné kácení nepřipustí.
Oblast na hranici mezi Národním parkem Šumava, Rakouskem a Bavorskem zaznamenává v posledních letech prudký nárůst populace kůrovce, který je příčinou rozsáhlé zkázy na rakouské straně. Minulý rok kůrovec zničil přes 12,5 tisíce kubíků dřeva. Do května 2008 už je to dalších 6 tisíc.
Spor vede česko se svými sousedy o dvousetmetrové ochranné pásmo, které bylo před několika lety vytyčené u státní hranice. Právě v tomto pásmu by měli čeští správci zabezpečit, aby se kůrovec nešířil. České ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že po orkánu Kyril už na některých místech nejsou dílčí zásahy možné. Tam, kde to jde, se prý proti kůrovci po jednáních se sousedy zasahuje.
Rakušané už vyčíslili škody na hospodářských lesích. Kůrovec zničil stromy za více než 600 tisíc eur. Není ale jasné, zda za zkázu skutečně může pouze český kůrovec. „Kůrovec jak je známo dokáže létat a nejsem si jistý, jak dokáží určit, který kůrovec se vylíhl na české straně hranice a který na té rakouské,“ poznamenal mluvčí ministerstva pro životní prostředí Jakub Kašpar.
Bezzásahové zóny však existují i u našich sousedů. Přirozené pralesy jsou podle přírodovědců odolnější než lesy vysazované člověkem. Kůrovcové epizody se ale pravidelně opakují i v původních horských smrčinách.
Katastrofický scénář odhaduje, že kůrovec ovlivní 5 % šumavských lesů. Podle odborníků to ale neznamená, že v pralesech vyhyne život spíš naopak, novou příležitost dostanou stovky rostlinných a živočišných druhů.
