Berlín - Rozkol ve vedení německé euroskeptické strany Alternativa pro Německo (AfD) kritizoval v komentáři pro německý deník Die Welt bývalý český prezident Václav Klaus. Předseda AfD Bernd Lucke podle něj dělá chybu, když chce, aby jeho strana byla neideologická, a když se brání nálepce pravičáka.
„Vkládal jsem do úspěchu AfD velké naděje. Všichni víme, že úspěšná korektura nedemokratického celoevropského superstátu, k němuž se EU vyvíjí, může přijít jen z velké země. Nejlépe z Německa - hlavního autora současné verze evropské integrace,“ napsal český exprezident s tím, že impuls ke změně musí vzejít z nového politického uskupení, jemuž nebude tak snadné dát punc laciného populismu.
Vedoucí představitelé AfD se ale podle Klause vzdálili voličům strany. „Také v Česku jsme měli osoby, které sice chtěly být vpravo, nechtěli ale vypadat jako 'pravičáci',“ uvedl exprezident. „Chtěli se vměšovat do politiky, aniž by si ušpinili ruce.“
V AfD v současnosti jsou ostré spory mezi ekonomickým křídlem, které má blízko k zakladateli strany Luckemu, a nacionalistickým křídlem, které má zázemí především ve východním Německu. Lucke v této souvislosti vyjádřil obavy z posunu AfD ke krajní pravici a ze ztráty voličů z občanského tábora. Z vedení strany na protest proti posilování nacionálních témat odešlo několik lidí.
Klaus kritizoval šéfa AfD Luckeho za to, že v nedávném dopisu straníkům mluvil o neideologické povaze AfD a o jejím zakotvení v politickém středu. „Chtít neideologickou stranu je sám o sobě protimluv,“ napsal Klaus. „A jaký má smysl směřovat stranu 'do středu společnosti'? Ve středu není nic. Střed je abstraktní pojem,“ uvedl.
Pnutí mezi těmi, kdo sní o všeobjímajícím hnutí, a těmi, kdo chtějí jasně definovanou politickou stranu, nejsou podle Klause ničím novým a provázejí podstatu politických stran od jejich vzniku v 19. století. „Už český spisovatel Jaroslav Hašek, autor slavného vojáka Švejka, si z toho dělal legraci, když založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona,“ píše exprezident.
Když Lucke v dopisu straníkům mluví o snaze některých představitelů AfD ovládnout stranu a posunout ji jinam, podle Klause se začíná podobat postojům prvního českého prezidenta Václava Havla v době rozkolů v Občanském fóru. „I Václav Havel měl pocit, že jsme mu sebrali Občanské fórum. Nikdo mu ale nic nesebral, jen (do Občanského fóra) vstoupili obyčejní lidé. To se do konceptu elitářských disidentů nehodilo,“ napsal Klaus. Na počátku 90. let patřil k předním politikům Občanského fóra, než se z hnutí skupina lidí kolem něj vydělila a založila Občanskou demokratickou stranu.
AfD se v roce 2013 jen těsně nedostala do Spolkového sněmu, loni v evropských volbách získala 7,1 procenta hlasů a na podzim v zemských volbách v Braniborsku a v Durynsku přes deset procent hlasů. Kvůli sporům o směřování strany se ale podpora AfD propadla, v posledních průzkumech se pohybuje těsně pod hranicí pěti procent.
