Washington - Podle údajů armády Spojených států bylo během konfliktů v Iráku a Afghánistánu zraněno na 30 tisíc amerických vojáků. Jejich největším problémem po propuštění z nemocnice je návrat k normálnímu životu. Jedna z charitativních organizací teď proto učí veterány rybařit.
Rehabilitace válečných veteránů není jednoduchá. Jejich fyzické a často i psychické postižení totiž může být trvalé, návrat do života v civilu je tak mimořádně těžký. Washingtonská nemocnice Waltera Reeda, která má zraněné vojáky ve své péči, využila projektu nadace, jež veterány s amputovanými končetinami učí muškařit. Každé úterý tak na trávníku před nemocnicí několik z nich cvičí nadhazování na sucho.
„Co jsem vstal z invalidního vozíku, užívám si to. Dostanu se do terénu, brodím se potoky, lezu k jezerům přes kopce. Naučilo mě to, jak pořádně používat protézy,“ nadšeně vysvětluje jeden z veteránů. „Je to ta nejlepší psychiatrická péče jakou znám. Úplně zapomenete na stres z prohlídek, operací a jehel,“ připojuje se další.
Psychický tlak způsobený zraněním je obrovský. Adrenalin války vystřídá pasivní čekání na pomoc, nečinnost a zprvu nulové vyhlídky do budoucna. „Jako voják jste mimořádně nezávislý člověk, fyzicky, emočně. A pak se vrátíte a nedokážete se sami obsloužit. Musí vás oblékat, krmit, umývat, je to ponižující. Někteří upadnou do stavu, kdy litují, že na bojišti nevykrváceli,“ tvrdí válečný veterán Eivand Forseth
Nezisková nadace Hojivá voda, která s muškařením přišla, začala původně jen ve washingtonské nemocnici. Ačkoli má pouze jednoho placeného zaměstnance, už rozšířila činnost do dalších částí Spojených států.
