Moskva přesunula k ukrajinsko-ruským hranicím vojenská letadla, píše Wall Street Journal

Rusko v posledních týdnech přemístilo na okupovaný poloostrov Krym a základny poblíž Ukrajiny vojenská letadla, rozšířilo tak své možnosti politického zastrašování či vojenské intervence. Napsal o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na komerční satelitní snímky. Dubnové fotografie ranveje na Saki, jedné z vojenských základen na Krymu, ukazují třeba seřazené bitevníky Su-30, které na snímcích z konce března nebyly, nebo i Su-25.

Další ruská technika a infrastruktura na Krymu mimo jiné zahrnuje výsadková letadla, bitevní vrtulníky, drony nebo vojenské nemocnice, dokládají podle WSJ snímky. Kromě zmíněných stíhaček Su-30 a Su-25 jsou v regionu k vidění také Su-34, Su-27 a Su-24. Fotografie byly pořízeny mezi 27. březnem a 16. dubnem společností Maxar Technologies.

„Vhodně rozmístili různé elementy vzdušných sil, které by byly zapotřebí pro získání převahy ve vzdušném prostoru nad bitevním polem a podporu pozemních vojsk,“ uvedl bývalý vrchní velitel sil Severoatlantické aliance (NATO) v Evropě Philip Breedlove. Ten sloužil v době, kdy ruské síly v roce 2014 obsadily Krym. Snímky podle něho ukazují, že jednotky sice nejsou připraveny k okamžitému útoku, Moskva však má více možností pro zahájení vojenských akcí.

9 minut
Horizont ČT24: Zhoršují se vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem
Zdroj: ČT24

Situace na okupovaném východě Ukrajiny a v okolí se v poslední době vyostřuje. Kyjev a ruská strana se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní na Donbase a čím dál častějších potyček. Pentagon uvedl, že Rusko koncentrovalo v blízkosti hranic a na okupovaném Krymu větší síly než před sedmi lety, kdy provedlo vojenskou invazi na poloostrov a zahájilo agresi na Donbasu.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve středu novinářům řekl, že Rusko bude mít brzy u hranic s Ukrajinou více než 120 tisíc vojáků. Moskva uvádí, že jde o vojenské cvičení, které za několik týdnů skončí, a hovoří naopak o provokacích ze strany západních zemí.

Ukrajina a NATO činí vojenské přípravy, tvrdí Rusko

Moskva vyzvala Kyjev a NATO, aby se zdržely kroků vedoucích k eskalaci, zatím ale neplánuje kvůli situaci na východě Ukrajiny svolávat zasedání Rady bezpečnosti OSN. S odvoláním na vyjádření vysoce postaveného ruského diplomata, ředitele odboru mezinárodních vztahů ministerstva zahraničí Pjotra Iljičeva, to ve středu uvedla ruská státní agentura RIA Novosti.

Podle diplomata Ukrajina a Severoatlantická aliance pokračují ve vojenských přípravách a v protiruské propagandě, což v konečném součtu zhoršuje situaci. Ruská strana se údajně zasazuje za urovnání konfliktu „výlučně mírovou politickou a diplomatickou cestou“, uvedl podle agentury Iljičev. NATO nicméně poukazuje na soustřeďování vojsk Moskvy u rusko-ukrajinských hranic a pokračující konflikt mezi oběma zeměmi v Donbasu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli tomu vyzval svého ruského kolegu Vladimira Putina ke schůzce přímo na frontové linii. Moskva dosud oficiálně neodpověděla, v ruských prokremelských médiích se ale okamžitě objevily znevažující komentáře. Zelenskyj také obvinil Rusko, že odmítlo podpořit vyhlášení úplného klidu zbraní na frontě, a varoval, že případná válka by mohla stát miliony životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...