Moskva a Kyjev dojednaly odchod ukrajinských vojáků z Krymu

Kyjev/Moskva - Armádní špičky Ukrajiny a Ruska se dnes dohodly na organizovaném odchodu ukrajinských vojáků z okupovaného Krymu. Oznámila to agentura ITAR-TASS s odvoláním na telefonický rozhovor zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Hennadije Vorobjova s náměstkem ruského ministra obrany Dmitrijem Bulgakovem. Zda Rusko povolí odchod Ukrajinců i se zbraněmi, není ale stále jasné.

KRIZE NA KRYMU - hlavní fakta dne:

  • Americký prezident Barack Obama varoval Moskvu, že Západ je připraven zavést proti Rusku hospodářské sankce, i když na ně jiné země doplatí.
  • V ukrajinské Volyni zemřel jeden z předáků ultrapravicového uskupení Pravý sektor Oleksandr Muzyčka. Byl zabit při policejním zatýkání. Politická strana se kvůli tomu dostala do sporu s ministerstvem vnitra. To hodlá Pravý sektor odzbrojit.
  • Ukrajinský ministr obrany Ihor Teňuh podal demisi.
  • Ruské armádě se podařilo obsadit poslední ukrajinské bojové plavidlo - minolovku Čerkasy.
  • Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyjádřil znepokojení nad koncentrací ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.
  • Poslanecká sněmovna ČR odmítla anexi Krymu s tím, že se jedná o jasné porušení mezinárodního práva. Poslanci ale nepodpořili prosazování ekonomických sankcí vůči Rusku.
  • Šéf pozorovatelské mise OBSE Adam Kobieracki oznámil, že své působení na Ukrajině zahájí do konce týdne. Mise bude operovat v deseti ukrajinských městech.

Podle ukrajinského ministerstva obrany projevilo přání odejít z Krymu kolem dvou tisíc ukrajinských vojáků. Podle dřívějších zpráv měla Ukrajina na poloostrově téměř 19 tisíc příslušníků svých ozbrojených sil. Po ruském záboru dostali možnost vybrat si ze tří možností - přejít k ruské armádě, odejít do civilu a zůstat na Krymu, nebo sloužit dál v ukrajinské armádě ve vnitrozemí.

Rozkaz ruským okupačním jednotkám umožnit ukrajinským vojákům organizovaný odchod do vnitrozemí vydal podle agentury ITAR-TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který v minulých dnech jako první člen ruské vlády Krym navštívil. Velitel ruské černomořské flotily Alexandr Vitko dostal rozkaz, aby ukrajinské evakuaci nebránil.

Podle bývalého ukrajinského ministra obrany Ihora Teňucha, který dnes ze své funkce odstoupil, se Ukrajinci z Krymu mají stáhnout i se svými zbraněmi, vojenskou technikou a municí, což mimo jiné umožní zachovat jádro vojenské flotily. Kreml ale vzápětí prohlásil, že ukrajinští vojáci smějí z Krymu svobodně odejít, ale ruské ministerstvo obrany teprve rozhodne, zda „se zbraněmi, nebo bez nich“.

Ilustrační foto
Zdroj: Jakub Kamiński/ČTK/PAP

Změny na čele obrany

Ukrajinský ministr obrany admirál Ihor Teňuch nabídl demisi poté, co ukrajinská armáda neudržela své pozice na Krymu, který anektovalo Rusko. Parlament demisi přijal. Novým úřadujícím šéfem resortu se vzápětí stal generálplukovník Mychajlo Koval.

Příkaz k evakuaci z poloostrova do vnitrozemí dostali ukrajinští vojáci včera z Kyjeva - na Krymu jsou prý jejich životy i zdraví v ohrožení. „Můžu vám říct, že poslední měsíc to pro nás bylo - a nejvíc pro našeho velitele, který zůstává bohužel na Krymu - velice napjaté. Teď, doufám, si konečně můžeme trochu odpočinout,“ konstatoval zástupce velitele čety Volodymyr Baraňuk.

Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase ale evakuace ještě nezačala. Vojáci budou muset projít speciálním koridorem hlídaným ruskými vojáky. „Není jednoduché vojáky z Krymu dostat. Navíc se neví, kolik z těch 18 tisíc příslušníků ukrajinské armády se chce na pevninu vrátit. Řada z nich na Krymu žije od dětství, má tu své manželky, rodiny a byty,“ konstatoval Karas s tím, že se hovoří až o 16 tisících mužů, kteří chtějí přejít k Rusům.

Nahrávám video

V ruských rukou skončilo poslední ukrajinské plavidlo

V tuto chvíli ovládají Rusové zhruba 200 vojenských objektů, včetně námořních lodí, které dříve patřily ukrajinské armádě. Dnes večer padlo do ruských rukou poslední ukrajinské bojové plavidlo - minilovka Čerkasy. Tu se ruským jednotkám podařilo obsadit po dvouhodinové operaci v zálivu Donuzlav.

Podle zprávy listu Ukrajinska pravda útok provázely výstřely a exploze granátů, armáda do operace nasadila i dva bojové vrtulníky. Operace skončila, když komando ruských vojáků na palubě ukrajinské lodi umístilo silnou nálož a vyhrožovalo odpálením.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Ukrajinská posádka se zabarikádovala v kajutách, ale ruští vojáci je násilím vyvlekli na palubu. Ze zpráv ukrajinských médií není zřejmé, zda si ruský útok vyžádal zraněné. Loď je poškozena a není schopna samostatné plavby, ruské vlečné čluny ji dopravily do nedalekého přístavu, napsala Ukrajinska pravda. Spojení s posádkou minolovky bylo přerušeno.

NATO znepokojeno množstvím ruských vojáků u hranic s Ukrajinou

Západ ovládnutí poloostrova dál neuznává. A znepokojuje ho koncentrace ruských vojsk u hranic s Ukrajinou. Politický šéf Severoatlantické aliance v této souvislosti ujistil o odhodlání NATO bránit své členy. „Silně nás znepokojuje růst ruské vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou,“ řekl Rasmussen novinářům po jednání s černohorským premiérem.

Zároveň zdůraznil, že všichni členové NATO si mohou být jisti, že Aliance „má nachystány všechny plány, abychom mohli zajistit účinnou obranu“. NATO podle něj také jednalo s Kyjevem o možnostech, jak podpořit Ukrajinu, která není jeho členskou zemí. „Ruské síly, rozmístěné poměrně blízko u ukrajinských hranic, vynikají vysokým počtem a velice dobrým výcvikem,“ poznamenal podle agentury ITAR-TASS vojenský náčelník Aliance, americký generál Philip Breedlove.

Západ Rusku vyhrožuje dalšími sankcemi, pokud ruská vojska budou postupovat. „Evropská unie má plán sankcí o třech fázích. Teď jsme ve druhé části, už se ale připravujeme na třetí,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová.

G7 už nechce spolupracovat s Moskvou

Rusko se vzpamatovává z nepříjemné rány. Skupina G8 má přijít o jednoho člena. Představitelé zemí G7 se včera v Haagu dohodli, že své aktivity ve skupině zahrnující i Rusko přeruší, dokud Moskva nezmění přístup k Ukrajině. Lídři nejvyspělejších zemí už dřív zrušili účast na plánovaném summitu v Soči a teď uspořádají vlastní - v Bruselu a bez Moskvy.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k tomu poznamenal, že nebude mít problém ukončit svazky v rámci tohoto uskupení. Zároveň dodal, že G8 je neformální klub, ze kterého nikdo nemůže nikoho vyloučit. „Ruská strana je nadále připravena udržovat kontakty na všech úrovních, včetně té vrcholné. O takové kontakty máme zájem,“ uvedl ale dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Sergej Lavrov na summitu v Haagu
Zdroj: ČTK/AP/Yves Herman

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do španělské Ceuty chtěli znovu proniknout migranti, marocké úřady jich desítky zatkly

Bezpečnostní složky v sobotu na severu Maroka poblíž hranic se španělskou exklávou Ceutou zadržely několik desítek běženců, převážně občanů subsaharské Afriky. Informovala o tom agentura AFP. Z Maroka do Ceuty před dvěma týdny ilegálně vnikly desítky tisíc lidí a na internetu se pak objevily výzvy k další takové akci plánované na tuto sobotu.
před 4 hhodinami

VideoV Berlíně se konala první velká akce od útoku islamisty na pochod za práva sexuálních menšin

Do centra německého hlavního města se vrátily masové akce – poprvé od konce července, kdy jednadvacetiletý islamista zaútočil na pochod za práva sexuálních menšin. Jednu ženu zabil a třicet lidí zranil. Na sobotním festivalu elektronické hudby Rave The Planet proto úřady zpřísnily bezpečnostní opatření. Organizátoři zároveň uctili památku obětí útoku islamisty. Taneční průvod stejně jako pochod před třemi týdny prošel parkem Tiergarten. Během akce bylo na místě i vodní dělo, které účastníkům nabídlo osvěžení a ochranu před horkem.
před 5 hhodinami

Belgie kvůli rekordním požárům požádala EU o pomoc

Evropská unie plánuje nasadit tři vrtulníky a dvě letadla pro hašení mohutného lesního požáru na východě Belgie, uvedla podle agentur Reuters a AFP eurokomisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová. Pomoc podle ní poskytne Česko a další dva unijní státy. Belgie požádala o nouzovou podporu kvůli jednomu z největších požárů ve svých dějinách, který dosud spálil přes šestnáct set hektarů půdy a vyžádal si evakuaci několika obcí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Chorvatsku krotí hasiči další požár, a to na ostrově Dugi otok

Na chorvatském ostrově Dugi otok v pátek večer vypukl rozsáhlý požár. Hasiči byli nuceni přisouvat trajektem posily. V sobotu ráno se jim podařilo dostat plameny pod kontrolu, ale po poledni silný vítr oheň opět rozdmýchal. Zásah proto pokračuje, uvedla z Chorvatska redaktorka ČT Veronika Tupá. Během pátku požár u letoviska Omiš na chorvatské pevnině přinutil úřady dočasně evakuovat přes dva tisíce lidí včetně asi tří set českých turistů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení v Indonésii o síle 7,7 stupně si vyžádalo nejméně 47 obětí

Nejméně 47 lidí zemřelo po zemětřesení o síle 7,7 stupně, které v noci na sobotu zasáhlo pobřeží indonéského ostrova Flores. Bilance postupně narůstá. Úřady původně vydaly varování před tsunami, později ho však odvolaly. Tisíce obyvatel pobřežních oblastí byly evakuovány. České ministerstvo zahraničních věcí nemá informace o tom, že by zemětřesení postihlo české občany.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejvyšší evropskou sochu Panny Marie vysvětili v Polsku

V polské vesnici Konotopie v sobotu vysvětili sochu Panny Marie, která je se svými 55,6 metru považována za nejvyšší svého druhu v Evropě. Její výstavbu financovali polští milionáři Roman a Grazyna Karkosikovi jako poděkování Bohu. Dílo překonává svou výškou i slavnou brazilskou sochu Krista Spasitele. Ovšem na Filipínách se nachází socha Panny Marie, která měří zhruba 98 metrů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Berlíně roste násilí s použitím střelných zbraní. Pistole pochází i z Česka

V Berlíně přibývá případů násilí, kdy pachatelé použijí střelnou zbraň nebo vyhrožují střelbou. V loňském roce policie v německé metropoli evidovala 1119 takových případů, ve srovnání s rokem 2024 jde o 68procentní nárůst, napsala agentura DPA. Většina ilegálně získaných zbraní pochází z Turecka, část ale i z výroben v Česku.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu zemřelo jedenáct lidí, uvádějí tamní úřady

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si v sobotu vyžádaly nejméně jedenáct obětí, informují s odkazem na libanonská média agentury AP a AFP. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi byly tři děti a dvě ženy. Dalších nejméně devatenáct lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz, pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.