Kišiněv - Vládnoucí komunistická strana v Moldavsku v čele s prezidentem Vladimirem Voroninem vyhrála s drtivou převahou nedělní parlamentní volby a získala většinu v parlamentu. Podle předběžných výsledků, které zveřejnila Ústřední volební komise těsně před sečtením všech hlasů, získali komunisté 49,9 procenta hlasů. Komunisté tak vyhráli volby už potřetí za sebou.
Výsledky voleb zajišťují komunistům většinu ve 101členném parlamentu, získají zřejmě 60 křesel. K tomu, aby mohli na jaře prosadit svého kandidáta na prezidenta, ale potřebují dvoutřetinovou většinu, k níž jim chybí jeden hlas. Pokud nynější rozdělení mandátů zůstane, budou muset vyjednávat s opozicí. Současnému prezidentovi končí tento měsíc již druhý mandát a ústava mu nedovoluje ucházet se o třetí. Voronin se ovšem netají tím, že chce zůstat u moci a zaujmout jiný vysoký post - podobně jako Vladimir Putin v Rusku.
Kromě komunistů se do parlamentu dostaly ještě tři opoziční proevropské strany, které mají dohromady 35 hlasů. Všechny jsou pro užší vztahy s Evropskou unií i pro politiku volného trhu a nejsou proti členství země v NATO.
Účast ve volbách byla podle komise 59 procent. Hlasování monitorovalo na tři tisíce pozorovatelů, kteří doposud neshledali žádné vážné pochybení při hlasování. Delegát Evropské komise v Kišiněvě ale poukázal na nesrovnalosti během předvolební kampaně. Stejně jako při předchozích volbách měly opoziční strany velmi ztížený přístup do médií, hlavně do televize a rozhlasu, které jsou kontrolovány komunisty.
Voronin řekl, že priority vládnoucí strany zůstanou nezměněny: rozvoj Moldavska, jeho integrace do Evropy, urovnání konfliktu v Podněstří a rozvoj vztahů s Ruskem.
Moldavská opozice je rozhořčena vítězstvím komunistů a hrozí protestními akcemi. „Pokud zjistíme, že nesrovnalosti při volbách měly vliv na jejich výsledek, vyjdeme do ulic a neodejdeme, dokud nebudou vypsány předčasné volby,“ řekl předák Liberální strany Vlad Filat.
Komunisté se poprvé dostali k moci v roce 2001, kdy prosazovali proruské programy. V roce 2005 udělali radikální obrat směrem k Evropské unii, ale nadále se snažili vycházet dobře s Moskvou, na níž jsou závislí ohledně dodávek plynu a s níž musí dořešit situaci v problematickém Podněstří.
