Tisícovka uprchlíků se tísní ve sportovních halách přímo v areálu Hitlerova olympijského stadionu v Berlíně. V místě, kde ještě donedávna trénovali němečtí reprezentanti, se o ně stará správce Friedrich Kiesinger. Ten už třicet podniká v dobročinnosti – jako by chtěl odčinit nacistickou minulost neblaze proslulého exkancléře a svého strýce Kurta Georga Kiesingera.
Mezi německými dobrovolníky, kteří se zapojili do pomoci migrantům, je znát velká únava. Zároveň ale vznikají rozsáhlé soukromé projekty, které mají státu pomoci migrační vlnu zvládnout. Kiesingerova společnost Albatros je jedním z nich.
„Soukromník může občas reagovat rychleji a je ochotný jít do většího rizika než stát. Snažíme se úřady dobrou prací přesvědčit, aby naše aktivity zpětně financovaly,“ říká Kiesinger.
Od státu dostává Kiesinger poplatek za každého ubytovaného. Zisk investuje do projektů, které by úřady zpočátku nepodpořily. Když převzal správu haly, nakoupil za své polní lůžka z Belgie - v Německu už nejsou k sehnání. Zařídil také lékařskou péči. Tam, kde se obvykle sprchují sportovci, vznikla improvizovaná lékařská ambulance a ordinuje tu i zubař. Většina lékařů tu pracuje jako dobrovolníci. Od poloviny září tu provedli na dva a půl tisíce ošetření.
Kiesinger otevřeně mluví o problémech s menšinou mužských uprchlíků, kteří nejsou zvyklí respektovat ženy. Tvrdí ale, že ho překvapila disciplinovanost migrantů. Německo jich podle něj dokáže asimilovat několik milionů. I proto financuje i vývoj webové aplikace InfoCompass, která jim má ulehčit první krok v Německu.
Kiesinger se o uprchlíky stará ve dvou halách: v lehkoatletické hale Rudolfa Harbiga a ve víceúčelové hale ve sportovním centru Horsta Korbera. O vyčlenění objektů pro migranty rozhodl berlínský senát, sportovci si pro zimní přípravu musí hledat jiné místo.
