Masakr v Oradouru: Nevraždil jsem, ale zachraňoval, tvrdí Werner C.

Kolín nad Rýnem - Osmaosmdesátiletý Němec Werner C. odmítá, že by se v roce 1944 podílel na válečném vyvraždění francouzské vesnice Oradour-sur-Glane. Právě naopak. Německému deníku Bild bývalý člen SS sdělil, že při masakru zachránil dvěma ženám život. Wernera C. obvinilo státní zastupitelství v Dortmundu tento týden.

Penzista přiznal, že při zavraždění 642 lidí v Oradouru byl. „Ani jednou jsem ale nevystřelil. Nebyl jsem v té stodole. Stál jsem na stráži u vozidel,“ vylíčil Bildu s tím, že prý zachránil dvě ženy. „Když byli všichni vesničané nahnáni na náměstí, přicházely ty ženy z lesa. Zavolal jsem na ně, že by se měly schovat zpátky do lesa. To také udělaly,“ popsal své údajné jednání před téměř sedmdesáti lety.

Všichni nacisté odmítají přiznat vinu, kontruje hlavní žalobce

Vrchní státní zástupce Andreas Brendel ale verzi obviněného zpochybňuje. „Jako kulometčík postřílel spolu s dalšími 14 esesáky 25 Francouzů v jedné stodole,“ řekl Bildu. „Žádný z nacistických pachatelů nikdy nepřiznal, že zabil člověka. Všichni tvrdili, že ani jednou nevystřelili,“ dodal.

Dortmundské státní zastupitelství muže viní z hromadně spáchané vraždy 25 lidí a z napomáhání k vraždě stovek dalších civilistů. V době masakru mu bylo 19 let a podle Bildu je jedním z posledních žijících členů jednotky SS, která má největší masakr na území okupované Francie na svědomí.

Oradour ležící zhruba 400 kilometrů jižně od Paříže vyhladili nacisté 10. června 1944. Zabili tehdy 642 civilistů, z toho 205 dětí mladších 15 let. Vojáci muže postříleli kulomety, ženy a děti upálili. Pak zapálili všechny domy.

Joachim Gauck a Francois Hollande
Zdroj: ČTK/AP/Phillipe Wojazer

Vesnice označovaná též jako „francouzské Lidice“ byla po druhé světové válce jako memento válečných hrůz ponechána v děsivě působících rozvalinách.

Loni ji jako první německý prezident navštívil Joachim Gauck a spolu s francouzským kolegou Françoisem Hollandem se poklonil památce obětí nacistického zvěrstva. Gauck při této příležitosti vyjádřil zármutek nad tím, že pachatelé těchto hrůz nebyli potrestáni.


Zvětšit mapu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Kremlem provází nejasnosti. Putin nejspíš nedorazí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Není ale jasné, zda se sám rozhovorů zúčastní. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat.
20:38Aktualizovánopřed 36 mminutami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 3 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 3 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 8 hhodinami
Načítání...