Praha/Banát – Banát je název unikátní horské oblasti v Rumunsku, kam se před 180 lety odstěhovali Češi za prací a v šesti vesnicích přežili až do současnosti. Na rozdíl od běžné společnosti si tu obyvatelé dokázali uchovat tradiční venkovský způsob života, který civilizace už dávno převálcovala. Moderní technika ale začíná pronikat i do malebné oblasti. V bezprostřední blízkosti českých vesnic mají vyrůst desítky větrných elektráren. A nejen místní lidé se bojí, že větrný park nevratně naruší prostředí zdejšího národního parku a ubere jim příjmy z turistického ruchu.
Do unikátní horské oblasti na hranicích se Srbskem míří každoročně tisíce českých turistů. Láká je tam příslib jedinečné přírody, přežívající typicky česká vesnická kultura a především milí lidé, kteří životním způsobem zůstali v roce 1823. Díky italskému elektrárenskému gigantovi Enel ale brzy takový obraz regionu vezme za své. Plánuje tu totiž v bezprostřední blízkosti těchto českých vesnic vystavět desítky větrných elektráren.
„Nevěřili jsme, že to tam bude stát. Pořád se jenom povídalo, měřilo se, tak jsme si říkali, že nás to nijak neohrožuje. Ale jak to bude v reálu, nevíme. Hodně by mi vadilo, kdyby to tam stálo,“ říká řidič autobusu Josef Hrůza z jedné z českých vesnic - Svaté Heleny. Oblast Banátu skýtá pro větrné elektrárny ideální větrné podmínky, vyrůst jich tu má hned jednadvacet. Právě česká vesnice Svatá Helena, kde v současnosti žije asi 400 obyvatel, je na tom asi nejhůř. Spíše než přírodní park, ve kterém obec leží, teď oblast připomíná staveniště.
„To prostředí tady je opravdu unikátní. Když sem přijedete, tak jako byste projeli časovým tunelem, tady lidé žijí tak, jak se v Čechách žilo před sto lety. Větrné elektrárny, které tady firma Enel chce budovat, samozřejmě všechno naruší a zasáhnou a zničí,“ míní Ivo Dokoupil z organizace Člověk v tísni. Místní se obávají nejen narušení přírodního rázu, ale i ohrožení turistického ruchu. Kromě zemědělství se totiž staly příjmy z ubytování turistů významným finančním zdrojem. „Dneska máme ve Svaté Heleně 5 až 6 tisíc turistů ročně, z nichž každý sem přinese tisíc až dva tisíce korun. Ve Svaté Heleně se turistickým ruchem zabývá asi padesát rodin,“ přináší výčet dopadu turistického ruchu na oblast Ivo Dokoupil. Obyvatel Svaté Heleny Václav Táborský popisuje, že turisty nejen na týden nebo dva týdny ubytují, ale finance mají také z dalšího prodeje masa, sýra a třeba i slivovice.
Hudebník, písničkář a herec Václav Koubek v jedné z místních chalup: „Tady máš nocleh včetně jídla, celý ten víkend, a máš tady svoje soukromí. Takže tady máš klid. Je tady samozřejmě jedna vana, suchý záchod, ale čas tady běží jako kdysi… Po obědě si lehnu.“
Národní park Železná vrata se asi brzy změní a s ním i šest českých obcí. Další na řadě by měla být obec Gernik. O záchranu českých vesnic se snaží také české ministerstvo zahraničích věcí, které do Banátu na různé projekty poslalo za poslední roky asi 50 milionů korun. I proto se o výstavbu zajímal velvyslanec ČR v Rumunsku Jiří Šitler, rumunské ministerstvo životního prostředí dopady na životní prostředí neshledalo takové, aby neudělilo povolení k výstavbě.
Podle jednoho z obyvatel Svaté Heleny Petra Hrůzy není pro větrníky nikdo, ale když dojde řeč na peníze, všichni obrátí. Jeho slova vysvětlují, proč část vesničanů prodala na stavbu elektráren firmě Enel svá pole. Lidé prý věděli, že půjde o stavbu elektráren, nikdo si ale tehdy celou věc neuměl představit. „Spontánní odpor bohužel proti elektrárnám nevznikl, protože ti lidé si nedokážou představit, jaké to může mít důsledky. Oni žijí izolovaní v horách v podstatě 180 roků a ten jejich kontakt se světem začal až po roce 1990. Nedokážou jaksi vidět do budoucnosti, jaké důsledky může mít to, že kolem jejich vesnice vznikne 21 stopadesátimetrových stožárů, které vydávají 'brum',“ tvrdí Ivo Dokupil.
Někteří z místních říkají, že většina lidí prodala pozemky, protože je nepotřebují. Žijí totiž v Čechách a už nemají plán se vracet. Někteří místní nejsou dnes spokojeni s cenou, ale ani s tím, jak k nim firma přistupovala. Prý jim zabírala pozemky, aniž se jich vůbec ptala. „Mně v jednom místě vzali dva metry a půl podél cesty, celkem asi 63 metrů na jednom místě,“ dodává Petr Hrůza. A podobný postup prý zažili i další vesničané. Jít si stěžovat považují za zbytečné, mají z toho obavy. „Především tito lidé mají strach vyjadřovat svoje názory před úřednictvem a politiky. V Rumunsku není zvykem zvedat hlas proti tomu, co rozhodne politik nebo politická strana,“ tvrdí Ivo Dokoupil.
Firma Enel na dotazy ČT zaslala písemnou odpověď, v níž vyjadřuje překvapení, nikdy prý o žádných obavách zástupci firmy neslyšeli. „Dovolte, abychom připomněli, že se neobjevily žádné stížnosti ani během dvou veřejných debat, které proběhly v roce 2009 a v roce 2010, ani při schvalování celého procesu. Firma Enel vždy postupuje v souladu s legislativou ve všech zemích, kde působí,“ stojí v odpovědi.
Podobný projekt jako ve Svaté Heleně se chystá v dalších českých vesnicích na Gerniku a Rovensku. „My se snažíme, pokud to tu bude škodit a bude to špatné, aby si další vesnice vzaly příklad od nás a neprodávaly firmě svá pole,“ říká svatohelenský zastupitel Petr Hrůza.
