Londýn – Vědci objevili jeden z důvodů, proč si optimisti zachovávají pozitivní názor i navzdory tomu, že skutečnost je opačná. Mozek totiž velmi dobře zpracovává dobré zprávy o budoucnosti. Někteří lidé dokonce cokoli negativního prakticky ignorují a udržují si pozitivní pohled na svět, uvádějí autoři studie uveřejněné v odborném časopise Nature Neuroscience a dodávají, že optimismus má velký pozitivní dopad na zdraví.
Ze studie vědců z University College London vyplývá, že kolem 80 procent lidí jsou optimisté, i když se sami za takové nepovažují. Odborníci hodnotili u 14 lidí úroveň jejich optimismu a testovali je scannerem na mozek. Předložili jim 80 „špatných zpráv“ – týkajících se mimo jiné rozvodu nebo rakoviny – a zeptali se jich, s jakou pravděpodobností tato skutečnost nastane. Pak jim řekli, jak reálné je to ve skutečném životě. Na konci sezení se jich znovu zeptali, jak vidí pravděpodobnost. Při odpovědích se projevil značný rozdíl v počtu optimistů v závislosti na tom, zda skutečnost byla dobrá, nebo špatná zpráva.
Vedoucí výzkumu Tali Sharotová například u rakoviny stanovila pravděpodobnost jejího vzniku na 30 procent. Pokud si dotázaný na začátku myslel, že toto riziko je 40 procent, na konci experimentu snížil vlastní riziko zhruba na 31 procent. Pokud ovšem pacienti původně považovali riziko za desetiprocentní, zvýšili ho na konci pokusu jen mírně, „připustili ho jen trochu, ale ne moc“.
Když byla zpráva pozitivní, bylo u všech lidí zaznamenáno více aktivity v předním mozkovém laloku, který je spojen se zpracováváním omylů. V případě negativní informace nejoptimističtější lidé měli nejméně aktivity v čelních lalocích, zatímco nejméně optimističtí lidé jí měli nejvíce.
Slogan „Kouření zabíjí“ nezabírá
To znamená, že mozek si vybírá, kterou informaci má poslouchat. „Informace o tom, že kouření zabíjí lidi, nefunguje, protože lidé si myslí, že u nich riziko rakoviny je nízké,“ řekla Sharotová.
„Je to velmi fascinující práce mozku. Ukazuje na to, co je ve vědě o nervovém systému stále zřejmější, a to, že velká část mozkových funkcí podílejících se na rozhodování spočívá v testování a rozlišování předpovědi a skutečnosti. V podstatě všichni lidé jsou vědci,“ soudí Chris Chambers z univerzity v Cardiffu.
„Navzdory tomu, jak důmyslné jsou nervové sítě, je poučné vidět, jak mozek bez ohledu na důkazy někdy přináší falešnou a příliš optimistickou odpověď. Optimismus má zřejmě velmi dobrý dopad na zdraví,“ dodal.
Češi jsou spíš pesimisté
Výzkum dělali britští vědci. Právě proto podle některých českých odborníků nemůžou být jeho výsledky aplikované na Čechy. Jsme totiž od přírody pesimističtější. "Když se nás někdo zeptá, jak se máme, řekneme: špatně. Ani to neděláme naschvál. Děláme to díky negativně zabarvenému uvažování," říká psychiatrička Jiřina Kosová.
