Krize kolem ruského tlaku na Ukrajinu odhaluje trhliny mezi státy visegrádské čtyřky, které dříve představovaly v lecčems kompaktní celek. Tandem Varšava–Budapešť se rozpojuje a Polsko míří stejným směrem jako Česká republika. Slovensko volí diplomatický tón.
Krize kolem Ukrajiny zvýraznila rozpory mezi zeměmi V4. Cesty Maďarska a Polska se rozpojují
Horizont ČT24: Trhliny v jednotě visegrádské čtyřky (zdroj: ČT24)
Možné trhliny v jednotném přístupu Visegrádské čtyřky k Rusku představuje aktuální mise maďarského premiéra Viktora Orbána v Kremlu, v níž se sám pasoval do role evropského emisara.
„Co se týče bezpečnostní situace, vypadá to na nejdramatičtější okamžik našeho setkání. Protože moje návštěva je částečně mírovým posláním. Chci vás ujistit, že ani jeden lídr zemí Evropské unie si válku nepřeje,“ řekl Orbán.
Maďarsko má s Ruskem nadstandardní vztahy
Setkání bylo naplánováno ještě před současnou eskalací napětí u východní ukrajinské hranice. Jednat se mělo jen o dvoustranných otázkách, ale i v nich se ukazují odlišnosti od ostatních zemí V4. Zahrnují zvláštní dodávky ruského plynu do Maďarska (díky loňskému dlouhodobému kontraktu dostává země ruský plyn výrazně levněji než je současná tržní cena v Evropě), ruskou účast na dostavbě maďarské jaderné elektrárny, maďarský plán podílet se na výrobě ruské vakcíny Sputnik V, ale i možnou budoucí misi maďarského kosmonauta ve vesmíru v ruské režii.
Tyto priority kritizuje maďarská opozice, která se proti Orbánovi sjednotila před dubnovými parlamentními volbami. Na jeho cestu do Moskvy reagovala společným prohlášením. „Premiér, který v takové situaci mlčky odcestuje do Moskvy, aby se nechal předvolat do Kremlu na kobereček, zrazuje zájmy Maďarska i Evropy,“ píše sdružení opozičních stran a hnutí Společně pro Maďarsko.
Polsko je vůči Moskvě velmi obezřetné
V rámci V4 je za nejbližšího partnera Budapešti považována Varšava. A hodnotovou shodu potvrdila v závěru ledna i účast premiérů obou zemí na setkání evropských pravicových politiků označovaných za populisty v Madridu.
Vůči Rusku se ale postoj Polska od Maďarska výrazně liší. „Rusko v současnosti ohrožuje Ukrajinu. A jsem velmi vděčný všem našim přátelům z celé Evropy, kteří jsou si vědomi těchto rizik i toho, že suverenita všech států by měla být považována za nezpochybnitelnou hodnotu,“ řekl v lednu polský premiér Mateusz Morawiecki.
Počátkem února však zašel ještě mnohem dál. Postoj jeho vlády ve sporu Ukrajiny a Ruska jasně demonstruje nejen jeho návštěva Kyjeva, ale i vzkaz, s nímž přijel. „Pokud žijeme společně blízko souseda, jakým je Rusko, máme pocit, jako bychom žili na úpatí sopky.“
Polsko je podle Morawieckého připraveno předat Ukrajině dělostřeleckou munici, protiletadlové střely, lehké minomety i pozorovací drony. A Varšava se tak oficiálně vydává směrem, kterým už dříve vykročila Praha – mimo jiné zbrojními dodávkami.
Česko a Polsko, spolu i zvlášť
Zástupci České republiky a Ukrajiny v úterý podepsali smlouvu o daru dělostřelecké munice, který minulý týden schválila vláda. Uzavřeli i delší dobu chystané ujednání, které umožní v Česku léčit raněné ukrajinské vojáky.
V některých dílčích otázkách – jako například ve sporu o důl Turów – pak Česká republika a Polsko zůstávají rozděleny. V souvislosti s krizí na Ukrajině se ale výrazně sbližují. Budapešť na druhé straně ze společné trajektorie visegrádské čtyřky uhýbá výrazně.
Bratislava zatím volí striktně diplomatický tón. Ale například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý řekla, že země nesmí být slabým článkem NATO a ruské požadavky ohrožují i její svobodu. Upozornila, že případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by pocítilo i Slovensko, třeba v podobě migrační vlny.
Politolog Martin Kořan z Global Arena Research Institute uvedl, že ve V4 vždy platila dohoda, že o Rusku se příliš nemluví. Ani Ukrajina podle něho nebude sjednocujícím tématem. Například obranné ambice a kapacity a vnímání bezpečnosti jsou mezi Polskem a dalšími třemi partnery odlišné.
Země V4 však mohou spojovat témata na evropské úrovni, kupříkladu sociální regulace, pohyb služeb či transformace směrem od fosilních paliv.