Koperník zastavil Slunce a rozpohyboval Zemi

Toruň (Polsko) – Již antičtí vědci psali o tom, že Země není nehybný střed vesmíru. Ale až heliocentrická teorie polského astronoma Mikuláše Koperníka získala ohlas. A to i přesto, že nebyla úplně přesná. Začalo se o něm mluvit jako o tom, kdo „zastavil Slunce a rozpohyboval Zemi“. Vybojoval místo pro vědu v poznání, do té doby mohli astronomové děje na nebi pouze komentovat.

Podle Koperníkovy hypotézy, kterou formuloval ve svém nejznámějším díle O pohybu nebeských těles, obíhaly planety kolem Slunce po kružnicích. „Koperníkova teorie, že Země je planeta, byla odbornou veřejností přijata se zájmem, i když s různými stanovisky. Mnozí s jeho závěry nesouhlasili, postupem času se ale projevilo, že má tato změna i vážné filosofické a náboženské důsledky. Zhruba sto let po Koperníkově smrti byla jeho teorie zakázána z náboženských důvodů,“ vysvětlil astrofyzik Petr Hadrava.

Petr Hadrava, astrofyzik:

„Podařilo se mu vysvětlit pohyby planet mnohem jednodušší teorií, než která byla do té doby. Na druhou stranu se mu ale nepodařilo dokázat zcela přesné shody pozorování s jeho modelem.“

Po Koperníkovi byl pojmenován kráter na Měsíci i radioaktivní prvek Kopernicium (Cn). Hlavním důsledkem jeho teorie, která bývá často nazývána jako Koperníkovská revoluce, bylo podle Hadravy to, že vybojoval místo pro vědu a poznání. Dokázal prý totiž, že pravdu o pozorování nebe lze dokázat i vědeckými metodami.

Až astronom Johannes Kepler o téměř století později na dvoře Rudolfa II. v Praze formuloval první ze svých zákonů, že planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách.

Polský astronom Mikuláš Koperník se narodil 19. února 1473. Mikuláš Koperník ale nebyl jen astronomem, nýbrž všestrannou renesanční osobností. V polském Krakově studoval astronomii a matematiku, poté v Itálii světské i církevní právo a medicínu. Zastával řadu církevních funkcí, organizoval obranu proti nájezdům Řádu německých rytířů, kreslil mapy a vydal i národohospodářský Traktát o minci, v němž řešil inflaci a navrhl způsob, jak zhodnotit tehdejší měnu. Zemřel 24. května 1543 v polském Fromborku.

Nahrávám video
Rozhovor s Petrem a Alenou Hadravovými
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 1 mminutou

Po silném zemětřesení zasáhly Japonsko první vlny tsunami, hrozí další otřesy

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.
10:30Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii v Tuapse a dvě výsadkové lodě na Krymu

V ruském černomořském přístavu v Tuapse vypukl po rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku požár, uvádějí ruské telegramové kanály. O dronovém útoku na přístav informují i místní úřady. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) zároveň oznámila, že v noci na neděli na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu zasáhla dvě velké ruské výsadkové lodě a radar. Moskva v noci na pondělí a přes den pokračovala v náletech na ukrajinské civilisty, nejméně jednoho zabila. Poradce ukrajinského ministra obrany tvrdí, že zničila i jeho dům a jeho zranila.
12:14Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, míří k absolutní většině

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení drtivé většiny hlasů vede s téměř 45 procenty hlasů uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Podle propočtů bulharských médií by výsledek měl straně stačit na získání absolutní většiny v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
10:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Slovensku začal proces v případu výbuchu plynu z roku 2019

Na Slovensku začalo hlavní líčení s pěti obžalovanými v případu exploze plynu a následného požáru v obytném domě v Prešově. Při tragédii přišlo v roce 2019 o život osm lidí a dalších několik desítek bylo zraněno. Informovala o tom slovenská média.
před 1 hhodinou

Ceny ropy a plynu prudce rostou po opětovném uzavření Hormuzského průlivu

Ceny ropy prudce rostou. Děje se tak poté, co se zvýšilo napětí mezi USA a Íránem a Teherán znovu uzavřel Hormuzský průliv. Severomořská ropa Brent kolem 7:00 zdražovala o 5,4 procenta k 95,30 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI přidávala téměř šest procent k 88,80 dolaru za barel. Stoupá i velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc kolem 7:45 SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přidával 7,6 procenta na 41,70 eura za megawatthodinu (MWh).
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Velryba uvázlá na severu Německa se dokázala osvobodit a plave zátokou

Velryba uvázlá od března na mělčině na severu Německa se dokázala vyprostit a plave zátokou. Bylo to vidět na živých záběrech, které přenášela řada německých médií. Mladému keporkakovi zvanému Timmy pomohla zřejmě zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete.
09:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 5 hhodinami
Načítání...