Návrh konečné dohody na konferenci OSN o klimatických změnách v Paříži bude předložen účastníkům v sobotu ráno, byť jej Francie chtěla připravit do pátečního večera. K přijetí návrhu by mohlo dojít v sobotu kolem poledne. Dosažení dohody týkající se snižování emisí skleníkových plynů by přitom ještě rozhodně neznamenalo, že se naplní, protože pro mnohé země bude těžké prosadit text u svých zákonodárců.
„Jsme téměř u cíle. Jsem optimistický,“ uvedl francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-Munem. Návrh předloží v sobotu v devět hodin ráno. „Jsem si jist, že bude přijat a bude to velký krok vpřed pro celé lidstvo,“ dodal ministr, který konferenci předsedá.
„Raději si chceme dát čas na konzultace s delegacemi po celý dnešní den, než předložíme konečný text, který by měl být schválen v plénu,“ upřesnil už ráno agentuře AFP zdroj blízký Fabiusovi. K posunutí termínu Francii údajně dotlačily země kolem Číny, které nebyly spokojené s dosavadními výsledky jednání.
Intenzivní rozhovory během noci vedly i hlavy států. Francouzský prezident Francois Hollande hovořil telefonicky mimo jiné s americkým prezidentem Barackem Obamou i s čínským vedením v Pekingu.
Konference COP21 začala koncem listopadu, za Česko se jí účastní ministr životního prostředí Richard Brabec. Delegace 195 zemí ve čtvrtek večer obdržely nový předběžný návrh konečné dohody. Text ale stále neřeší některé důležité sporné body, připustil ministr Fabius, který návrh předložil. Upřesnil, že hlavní neshody přetrvávají od zahájení konference kolem míry budoucího úsilí ze strany vyspělých a ostatních zemí, podmínek financování a kolem ambicióznosti konečných cílů.
Text nového návrhu má už jen 27 stránek a obsahuje 48 nevyjasněných formulací, zatímco v předchozím jich bylo 350. Nevládní organizace kritizují, že text nestanovuje maximální přípustné oteplení o 1,5 stupně Celsia, jak požadovaly nejvíce ohrožené státy, ale o dva stupně Celsia. Naopak oceňují výši financí, které by měly bohaté země poskytovat na opatření ke klimatu v rozvojových státech.
„Chceme dohodu a máme k tomu ohromně blízko. Musíme tedy projevit potřebnou odpovědnost, abychom v příštích hodinách našli společnou celosvětovou shodu. Prostě je čas to dokončit,“ řekl ve čtvrtek Fabius v plénu delegacím, které pak o novém textu jednaly dlouho do noci. Fabius chtěl podle svého dosavadního plánu oznámit dosažení dohody o snižování emisí skleníkových plynů v pátek kolem 17:00. Pravidla konference ale umožňují jednat i po tomto termínu, pokud se do té doby nedosáhne potřebných kompromisů.
K dohodě stále chybějí zásadní body, říká ministr Brabec
Jak řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec, jedním z nevyřešených bodů je otázka, zda budou přímo v dokumentu zakotveny konkrétní závazky jednotlivých zemí snižovat emise skleníkových plynů či způsob, jak bude možné kontrolovat plnění takových slibů.
Bez variant je nyní klíčový závazek zajistit, aby teplota nestoupla přes dva stupně, a snažit se o to, aby nerostla o více než 1,5 stupně Celsia. Jak ale uvedl Hugo Charvát z českého Centra pro dopravu a energetiku, je podobný závazek v zásadě jen deklarací ve chvíli, kdy stávající závazky zemí takový vývoj nezajistí. „Tak, jak jsou nyní předloženy, by takový plán nesplnily. Vedly by ke zvýšení teploty o 2,7 až tři stupně, tedy výrazně přes cíl,“ upřesnil Charvát. Daleko větší důležitost tak podle něj získává aktivita jednotlivých států.
Právě možnost národní závazky upravovat a zvyšovat a také způsob oznamování dosažených výsledků a jejich kontroly je významnou, dosud nevyřešenou otázkou. Ministr Brabec dál vidí „velkou opozici ze strany zemí, jako je Indie, Čína či další“, vůči tomu, aby byly konkrétní závazky přímo zahrnuty do vznikající smlouvy. „Tam bude pravděpodobně velká debata o tom, zda to posunou do přílohové části,“ míní. To by umožnilo diskutovat o detailech v následujících měsících a letech.
O co nejambicióznější dohodu se na konferenci pořádané v pařížském Le Bourget snaží takzvaná „koalice sta“, kam patří celá EU, ostrovní země bezprostředně ohrožené klimatickými změnami, ale také Spojené státy. Vznik takového bloku pokládá Brabec za velký pokrok proti Kjótskému protokolu, který by nyní vznikající dohoda z Paříže měla po roce 2020 nahradit.
